ČD
Z Necyklopedie
„Dráhy, to je neskutečný moloch. Takto chorobně zbytnělá organizace plodí stále jen další a další náklady a rozhodnutí, o nichž nemají ani samy o sobě dost přehledu.“
„Nemocné vzteklinou ve stádiu křečí a nemocné morem železnice nepřepravuje! Cestující, u kterých vypuknou křečové záchvaty neb u kterých se cestou zjistí mor, přepraví železnice až do stanice, kde je možné poskytnouti jim potřebné ošetření.“
- Předpis ČSD z roku 1932
ČD může znamenat:
- Čekejte dlouho
- Času dost
- Čerpám dotace
- Čekej doma
- Čekej, debile
- Čekej, dacane
- Čistota – Dochvilnost
- Čest debilitě
- Časem Dojedem
- Černá díra
Pod zkratkou ČD se ukrývá asociace nesoucí název České Dráhy, leč většině obyvatel země České, Moravstánu i Slizska je přesně jasný správný výraz, který zní Čekejte dlouho. Možná i proto jsou na všech terminálech uváděny zpoždění v minutách, nikoliv v hodinách. Je přeci lepší čekat 360 minut než 6 hodin. Není divu že při fyzikálních výzkumech bylo zjištěno, že na ČD čas přestává existovat a musela proto být opravena teorie relativity.
Obsah |
[editovat] Historie a současnost
- Jízdenka na vlak Praha - České Budějcě stojí v roce 2011 jen 213,- Kč. V roce 1997 stál lístek celých 40,- Kč. Ačkoli vlak stojí pětinásobek toho, co před patnácti lety, je úplně stejný. Dívat se z okna nemá žádný význam, protože trať je po většinu své délky obestavěna "protihlukovými" zábranami. Jsou i v místech, kde je hluk každýmu putna, aby se mohlo utratit víc za beton. I přes zjevný a značný objem investic do trati Praha-Benešov-České Budějovice dosáhla doba jízdy zhruba dvě hodiny čtyřicet, což je zhruba stejně jako před 15 lety.
- Z Opavy (Sudetské Slezsko) dojel vlak do Berlina v 1. polovině 40. let 20. století asi za 5 hodin. V roce 2011 jede nejrychlejší spoj Opava-Berlin cca 10 hodin.
[editovat] Přeprava
Asociace ČD zajišťuje přepravu pomocí zavšivených, čtyřmi koly vybavených koňských spřežení, která jsou částečně kompatibilní s kolejnicemi, jež trasují celou zemi Českou a Morávistán.
V luxusnějších variantách vozů si máte většinou kam sednout, aniž byste nedobrovolně opustili drezínu taženou dvěma koňmi.
Nejrychlejší drezína se nazývá Piňďolíno, které jezdí rychlostí až 160 km/den. Pomocí této drezíny se bez větších problému dostanete z Čech do Morávistánu za zhruba 3 dny (drezína sice ujede zhruba 100 km za den, ale musíte počítat s blouděním v lesích Vysočiny). V průběhu této cesty vás možná přepadnou Alibabovi loupežnící, ale i tak se jedná o velmi rychlý, spolehlivý a pohodlný způsob dopravy. Rychlejší variantou je využít drožkářských služeb ČKD.
ČD mimo jiné zajišťují provoz lanovky na Ještěd.
[editovat] Soutěžení
Od roku 1990 jednotlivé kolektivy a skupiny v ČD soutěží, jak nejlépe, nejrychleji a nejradostněji prošustrovat státní peníze. Výsledky jsou opravdu výborné. Podle odborového bossa Duška se dá očekávat skvělá soutěžní bilance i v příštích letech.
Radost Jaroslava Duška však byla předčasná. Za špatné soutěžní výsledky v prvním pololetí 2007 byl (samozřejmě za své nepřítomnosti) odvolán z funkce.
[editovat] SŽDC, s. o.
Vždy, když dojde k jakékoliv nehodě na železnici, Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, okamžitě vypíná signalizační zařízení, aby nebyl důkaz, jak to v tu chvíli bylo. Zbavuje se svědků, zvláště přímých. Při jedné nehodě vyhnal průvodčí se strojvůdcem jediné dva cestující z vlaku, aby nemohli svědčit. Oni jediní mohli vidět signalizaci, zda funguje, či ne. Protože podle devíti svědků nefungovala, je zřejmé, proč jim dovolili odejít.[2]
[editovat] Přečtěte si také
- Přepravní průzkum
- Brněnské hlavní nádraží
- Nové Brněnské Nádraží
- Šukafon
- Dunihlav sovětský
- Homeless Rallye
- Kultura cestování
- AsiaCity
[editovat] Typický jízdní řád
Zlí jazykové tvrdí, že ČD nejsou schopny dodržet jízdní řád. Níže uvedený jízdní řád však ČD dodržují velmi přesně.
