Češi
Z Necyklopedie
Moravané nejsou Češi! Češi (slovensky: Čehúni) jsou zlí, hloupí, panovační a Moravanům nikdy nerozuměli a nikdy je neměli rádi. Češi se nebojí Boha (jsou národem tzv. agresivních ateistů), jinak se ale bojí všeho a všech, nejvíc se bojí Němců. Nakonec z nich vždycky vypadne Švejk - husita.
Obsah |
[editovat] Co si o Češích myslí Poláci
Czesi (Pepiký, Knedliký, Havránký) to śmieszny naród żyjący pod Polską, który mówi wyjątkowo śmiesznym językiem i nie ma Boga w sercu. Przeciętny Czech pije piwo, którym chełpi się na całym świecie, a które tak naprawdę jest niedobre, bo ma 2% alkoholu. Piwo czeskie jest tak słabe dlatego, że Czesi boją się, że się upiją. A boją się, bo boją się wszystkiego i wszystkich - w szczególności Niemców.
Przeciętny Czech nosi charakterystyczną fryzurę cechującą się krótkim strzyżeniem przednim i długim tylnym (fryzura była krótko znana w Polsce jako na discopolowca). Czeskie dziewczyny (tzw. holký lub divký) są niedostępne dla obcokrajowców, ponieważ wyżej wspomniana fryzura jest wpajanym im od małego fetyszem. Czesi grają w hokeja na asfalcie, ale ostatnio coraz gorzej im to wychodzi. Innymi ulubionymi narodowymi rozrywkami Czechów są: gromadne oglądanie Krecika, poddawanie się najeźdźcom (patrz: Niemcy) i wyrzucanie różnych rzeczy i ludzi przez okna (tzw. defenestracje) - na ulicy koczują wtedy Cyganie, zbierając wyrzucone dobra.
Czeska kuchnia jest bardzo urozmaicona, a mianowicie składa się z knedlików (knedličký, czyli miękkie, śmierdzące spaloną mąką parzaki) w różnych sosach, które dla zabicia smaku popijane są z reguły niedobrym piwem.
Najbardziej znanym Czechem jest Patrick Swayze, na co wskazuje jego fryz.
Není snad třeba zdůrazňovat, že Moravané dávají Polákům zcela za pravdu!
[editovat] Co si o Češích myslí Moravané
Co si myslí František Bartoš (19. století) o Češích, nepřejte si ani vědět. Z hlediska písňového, samozřejmě. Bartoš popisuje přechod z Moravy do Čech, jako bychom z utěšeného háje, v němž plno pestrého kvítí a jásavého i unylého ptačího zpěvu náhle vystoupili na široširou, jednotvárnou step. Zaráží ho nedostatek jarého, vroucího citu, chladná, odpudivá nesrdečnost, jakýsi šosácký ráz, láska českých mládenců a panen jest chladná, rozvážlivá, vypočítavá, praktická. Dokazuje to desítkami písní z Erbena, třeba touto: Hezká bys ty byla, přes tebe tu není; jen škoda přeškoda, že těch peněz není.
Vedle toho postavte třeba moravskou o lásce nenaplněné z Velké nad Veličkou: Mezi dverma stáli, suze ím padaly, v mramori, v kameni, jamky vybíjaly.
Není snad třeba zdůrazňovat, že Poláci dávají Moravanům zcela za pravdu!
[editovat] Co si o Češích myslí na CNN
[editovat] O původu Čechů
O přivandrování Čechů do Česka podrobně pojednává článek Satan.
[editovat] Čeští satanisté v EU
Záliba Čechů v satanismu se ukázala být neřešitelnou překážkou při přístupových jednáních EU s Českou republikou. Zcela kategoricky se proti přijetí ČR postavili Němci, protože se obávali, že čeští satatanisté v Evropské unii by mohli ohrozit naděje jejich národního kandidáta na papeže, Josepha Ratzingera. Za Čechy se naopak razantně a zcela nekompromisně postavili Španělé (dokonce Čechům otevřeli i svůj pracovní trh), protože doufali, že po přijetí Čechů do EU bude kardinál Ratzinger, jako prefekt Kongregace pro nauku víry (která je dnešní obdobou bývalé inkvizice) nucen obnovit torturu, jako jeden ze základních prostředků obrany a očisty víry.
Neřešitelnou patovou situaci nakonec urovnal komisař Verheugen, který s katolickým ministrem zahraničí Svobodou dohodnul, že Ústav pro jazyk český stanoví vyhláškou povinnost pro všechny Čechy používat namísto slova satanismus politicky korektní termín ateismus.
Jak je u Čechů obvyklé, po ratifikaci přístupové smlouvy se na všechny uzavřené dohody vykašlali.
[editovat] České svátky
[editovat] Vánoce
Vánoce patří mezi nejoblíbenější svátky českých satanistů, jsou zasvěceny především obžerství a lenosti, nejaktivnější čeští satanisté během vánoc navíc intenzivně komunikují se svým Temným Pánem prostřednictvím televizních obrazovek. Alternativně se Češi o vánocích ožírají v četných hospodách, kde holdují dalším hříchům, kterými jsou hněv, pýcha a závist. Smilstvo je o vánocích Čechy provozováno spíše ve snížené míře (vlivem přežrání), lakota přichází na řadu až po Novém roce. České vánoce končí prvním lednovým pracovním dnem.
Češi během svátků konzumu a obžerství obětují Satanovi živé kapry, které si nechávají rituálně popravit profesionálními vrahouny z rybářského cechu a večer je společně požírají, otrlejší pak vraždí nevinnou rybu v rodinném kruhu. Ubodání kapra či jeho ubití paličkou na maso často předchází několikadenní mučení němého tvora v chlorované vodě ve vaně. Nejzvrhlejší čeští satanisté vypouštějí ztýranou rybu do Vltavy, kde v bolestných křečích umírá rozežírána koncentrovanými chemikáliemi po několik dlouhých dní.
Podrobnější údaje naleznete v článku Obžerství.
