České Budějovice
Z Necyklopedie
| České Budějovice | |
|---|---|
| | |
| základní data | |
| status: | jihočeská megalopole |
| kraj: | Jihočeský |
| okres: | České Budějovice |
| historická země: | Jihočechov |
| katastrální výměra: | 56 km² |
| obyvatel: | 1 256 988 (1. ledna 2008) |
| zeměpisná šířka: | 49° 00′ s. š. |
| zeměpisná délka: | 14° 47′ v. d. |
| nadmořská výška: | tak akorát m |
| PSČ: | 370 01 - 370 99 |
| adresa úřadu: | Magistrát jihočeské megalopole Českých Budějovic Hlavní náves 1 370 01 České Budějovice 1 |
| starosta: | Juraj TenThoMá |
| Můžete nám ukázat na mapě, kudy jste šel do těch Budějovic? | |
„V Českých Budějovicích by chtěl žít každý...“
„...teda až na mě.“
- obyvatel Budějovic
„A přece jdu do Budějovic.“
České Budějovice (jihočesky Budějce, rakousky Budweis) jsou jihočeská megalopole s přibližně 99 854 obyvateli.
Obsah |
[editovat] Historie
Historie tohoto velkoměsta sahá až do dávného pravěku, kdy tu první lidé začali lovit mamuty. Mnozí to však zpochybňují. Byla zde nalezena i prsatá Venuše, ale archeolog se spletl a pojmenoval ji Věstonická místo Budějovická. Z novějších dějin města stojí za zmínku jeho založení - stalo se tak v roce 1265 na příkaz kinga Přemysla Otíka II. Královský lokátor Ohrizo zalokoval město, které se pak rozrůstalo a rozrůstalo, až narostlo do dnešních gigantických rozměrů. Město prošlo pravěkem, starověkem (na Náměstí se dochovaly antické památky), ošklivým středověkem a novověkem. Díky obchodu s erotickými pomůckami a solí město zbohatlo natolik, že se na chvíli dokonce stalo hlavní městem Čech.
[editovat] Doprava
V Českých Budějovicích zajišťuje dopravu pět megalomanských dopravních systémů - jsou jimi:
- trolejbusy (takový ten podivný autobus s tykadly)
- Lodní doprava. Ve městě je možno se přemísťovat dvěma parníky, oba se jmenovaly "Primátor Juraj Thoma", což prohlasovala koalice, pravidelně po Mlýnské stoce. Po svržení primátora Thomy pučem na českobudějovické radnici a dosazení nového primátora pučisté názvy parníků přemalovali na názvy "Primátor Doc. RNDr. Miroslav Tetter, CSc.", což prohlasovala opozice.
- autobusy (jak jinak)
Při cestování městem si dávejte pozor na chlapíky ve sportovních botách a koženkových bundách, nebo i šusťákovkách sou celý ošuntělý proště od prvního pohledu šupáci s pohledem důležitýho detektiva v obchoďáku:_(, jsou to revizoři.
Tramvaje (pro Brňáky šaliny) – civilní, bojové ani žací tu nejezdí a pokud si někdo myslí, že zde jezdí, někteří Budějčáci to mohou považovat za osobní urážku.
[editovat] Kultura
České Budějovice jsou na velmi vysoké kulturní úrovni. Nalézá se zde mnoho kulturních zařízení (tzv. hospod, barů a naléváren), kde hlavním bodem programu je pivo, potom pivo a pak zase pivo nejhnusnější pivo. Nejznámější z nich je Evropa a U Čepu, kde se točí to nejhnusnější pivo do těch nejhnusnějších a nejupatlanějších sklenic. Mezi nejlepší kulturní zařízení patří Vatikán neboli "Vatík", kde se točí pivo přímo z pivních tanků a to je opravdu lahoda.
[editovat] Průmysl
Jelikož se České Budějovice nacházejí v Čechách, zákonitě tu je pivovar a jsou tu hned dva (kvůli tomu se šéf socanů rozmýšlel, kam mám umístit sídlo své strany - nakonec vyhrála Praha, budiž jí dopřáno). Zmíněné pivovary se jmenují:
- Brutvar
- Sámsyn
Tato piva jsou vyloženě nebezpečná. Pokud vás Brutvar rovnou nezabije, bolí vás po něm druhý den hlava takovým způsobem, že zapomenete, že jste pili pivo a začnete si myslet, že vás v hospodě kopla do hlavy mula. Sámsyn je něco jiného, z něj vás pro změnu bolí zadek jak z té břečky lítáte na hajzl. Ach ta Plzeň.
Budějčák dodává: Žádného správného Budějčáka po Brutvaru hlava nebolí... Kdo neumí pít a chce se to naučit, musí trénovat (v jednom z 1358 restauračních zařízení s pořádným pivem - rozuměj Brutvar). Tyto trudné začátky mají Budějčáci dávno za sebou.
V Budvajsu se nachází též Budějce industries.
[editovat] Místní nářečí
V Českých Budějovicích se používá pár slov, kterým nerozumí ani cajzli, ani obyvatelé Brna. Mezi tato slova patří namátkou:
- pikador - horký pes neboli hot dog
- Budějce - jinak to Budějčák ani říct neumí
- pajcovat - něco opatřovat barvou nebo také něco padělat, falšovat
- zajít domů - skončit v oblíbeném restauračním zařízení
- malinovka - pivo nevalné chuti
- rozuklidit - dát větší množství věcí na různá místa [třeba nákup], prý je to neologismus...
- šodání - dělat druhému krásně pomocí vlastních, nejlépe horních končetin (tedy škrábat ideálně na zádech)
- pentylka - tužka, ze které se vysunuje tuha, pro znalce mikrotužka
- cmunda - bramborák, mnohdy nazýván též vožďouchy
- šajzka - podprsenka
- lenoch - linkovaná podložka, potřebujete-li zlinkovat se pod papír
- chvátat - spěchat, ale tak nějak jihočesky
- kopice - hromada něčeho
- sejra - sýr, ovšem snad ve všech pádech. Nejkrutější pro uši je použití v 1. pádě ("Smaženej sejra už není")
- šorna - hrablo na sníh (pochopitelně se s ním šornuje sníh)
kubalka, klubalka - kolík na prádlo
[editovat] Čtvrti
- Máj - největší čtvrť s bezmála 50 000 obyvateli nalézající se na západě Českých Budějovic. Sestává výhradně z paneláků a většina jeho obyvatel se docela dost opaluje.
- Šumava
- Vltava - druhá největší čtvrt podobná Máji. Jediný rozdíl je, že se v ní lidé neopalují a není tam proto tolik alternativní kultury, hlavně v noci.
- Centrum - megalomanská čtvrť. Nachází se zde všechno potřebné. Koncentrace hospod je tu 5,695 hospody na ulici.
- Suché Vrbné - okrajová čtvrť, která není nijak zvlášť významná a hovno se tam děje. Někdy se jí ze srandy říká Svrbné.
- Rožnov - úplně stejné jako Svrbné, akorát na druhé straně megalopole (asi 40 stanic s metrem)
[editovat] Slavné budějcké ulice
- Lannova - Budějce, stejně jako Praha mají svou lanovku, přesněji Lannovku. Tato ulice je známým bulvárem spojující bánhof a centrum.
[editovat] Slavní rodáci
Narodil se zde ve 20.století jistý Jácob Moše Černík, který později přesídlil do Prahy. Realitnímu řemeslu se vyučil u protřelého spekulanta a hochštapléra Gigi Fatury z italské Camorry. "Don Nero" jak si nechával říkat mezi přáteli vejlupky, proslul zejména za pomocí svých kumpánů Lišky a Glazara svými věhlasnými a neotřelými úvěrovými fingáči a realitními tunely. Odtud pochází označení řádí jako "černíkova ruka", které se později transformovalo na lidovější terminus technicus "řádí jako černá ruka" a dnes se hojně používá zejména v italštině jako "mano nera". Podrobněji viz Ottův naučný slovník(2009).
| | „Před dvěma léty, pane nadporučíku, řekl plukovník, přál jste si být přeložen do Budějovic k 91. pluku. Víte, kde jsou Budějovice? Na Vltavě, ano, na Vltavě a vtéká tam Ohře nebo něco podobného. Město je velice, abych tak řekl, přívětivé, a jestli se nemýlím, má nábřeží. Víte, co je to nábřeží? To jest zeď vystavěná nad vodou. Ano. Ostatně to sem nepatří. Dělali jsme tam manévry.“ | |
| Švejk I/15 - Katastrofa | ||
