Čufta dalmátská

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

Čufta dalmátská (Chuftia Dalmatica) je jediný v Evropě žijící druh čufty. Je jako všichni ostatní čuftovití je zástupcem řádu Hlodavci. Na rozdíl od jeho v Asii žijící příbuzné čufty koložvarské je to hlodavec velmi čiperný.

Cufta Dalmatska.jpg

Čufta dalmátská

[editovat] Popis

  • Velikost: Za život může dosáhnout délky až 15 cm, ale běžně se pohybuje v rozmezí 8-12 cm.
  • Váha: 100-300 gramů
  • Má hustou srst různých odstínů šedé barvy
  • Ocas srstí pokrytý není a měří okolo 8 cm

[editovat] Způsob života

Mlade Cufty.jpg

Mládě čufty dalmátské

Je to denní zvíře. Žije v koloniích, vyhrabává si podzemní nory (nory na zimní spánek jsou mnohem hlubší než nory sloužící pouze na úkryt). V koloniích si jedna z čuft vždy vezme hlídku a upozorňuje na nebezpečí čuftavými zvuky. Všechny čufty velmi rychle zmizí v norách, takže je velmi těžké je pozorovat.

Není to výhradně býložravec, ale převážnou část jeho stravy tvoří potrava rostlinná. Živí se semeny, zelenými částmi rostlin a kořínky. Výjimečně může konzumovat i malé bezobratlé živočichy. Přes zimu čufta hibernuje (délka zimního spánku závisí na vnější teplotě, stáří i pohlaví jedince). Čufta si na zimu udělá zásoby tuku, nikoliv obilí.

Je to původně stepní živočich. Můžeme ho spatřit na polích, nebo na travnatých plochách. Čufty dávají přednost lokalitám s vysokou trávou, nejlépe druhu Cannabis, z které mají dobrý výhled do okolí (z toho vyplývají jejich časté výlety do výšin).

Rodí 5-8 mláďat na začátku léta (červen). Mláďata jsou zprvu bílá a slepá. Již po měsíci opouštějí noru a po dvou až třech měsících jsou plně samostatná. Do zimního spánku upadají o několik týdnů později než dospělí jedinci z důvodu doplnění tukových vrstev před zimou.

[editovat] Rozšíření

Česká republika: V přírodě se vyskytují jen na několika místech. Jsou známy výskyty koloníí na Opavsku, Bruntálsku a Vítkovsku.

Ve světě jsou pak rozšířené příbuzné druhy Čufta koložvarská a Čufta horská (Asie), Čufta královská (Afrika) a konečně nejrozvinutější druh Čufta Mikešova, žijící tam, kde se ji zrovna zachce.

Cufta s ryzi.jpg

Dalmátská čufta s rýží

[editovat] Chov na farmách

Čufty se na farmách chovají pouze v ČR. Důvodem je to, že Češi jsou jako jediný národ na světi schopni čuftí maso pozřít. Tyto farmy se nalézají nejčastěji na severovýchodě naší země. Ochránci zvířat ostře bojují proti způsobu chovu čuft na maso. Často se při tom odvolávají na listinu základních zvířecích práv a svobod, která je podle jejich názoru porušována nezvířecím zacházením se zvířaty. Čufty jsou zavírány do malých klecí po stovkách, nemají vůbec žádný životní prostor a dokonce jim nedávno zrušili rozdělení samčích a samičích toalet, což vyvolalo zejména v řadách ženských aktivistek nemalé pobouření.

Čufty jsou v těchto podmínkách vystresované , což vede k jejich sebepoškozování a hlavně absolutní ztrátě chuti jejich masa. Jsou vykrmovány směsí sulfidu amonného a žemlovky, po které rychle vyrostou. Poté jsou staženy z kůže, poté usmrceny ranou tupým předmětem (nejčastěji vařečkou), rozemlety a poslány do restauračních zařízení. Jejich srst se také používá pro výrobu strun do čufťouslí.

Z těchto důvodů nedávno vznikla Liga za Ochranu Čuftčích Práv (LOČP), která dokonce vyhlásila Den boje proti týrání čufet. Ten byl stanoven na 18. ledna.

uncyclopedia