Řád templářů
Z Necyklopedie
Ježíš Kristus ve své nekonečné milosti ukázal, že on je dárcem všeho dobrého na tomto světě. Ježíš osobně zhodnotil tento článek a dává mu své požehnání. Autorům článku mohou být odpuštěny tři lehké, nebo jeden smrtelný hřích.
Jeho Svatost papež {{CURRENTPOPE}} zhodnotil a následně schválil tento článek a požehnal mu ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Autorům i všem, kdo článek upravovali, z moci mu svěřené Nejvyšším odpouští všechny hříchy! Alleluia!
„Sude náš, jenž jsi naražený, roztoč se pípo tvá, buď vůle tvá po všech restauracích a hospodách...“
- modlitba templářského řádu
Řád templářů byl katolickým řádem účastnící se křížových výprav proti husitům, dokud samotný papež Klement V. pod nátlakem francouzského krále Filipa IV. Slizníka a jeho poskoka Viléma z Nogaretu templáře nezradil a neprohlásil je všechny za kacíře. Od té doby templáři uctívají modlu jménem Bafomet, boha plodnosti s velkým mužstvím. Papež ovšem prohlásil Bafometa za zpodobnění Satana a jeho kult následně označil za herezi. Řád se oficiálně jmenoval Řád chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu, ovšem po papežově zrušení přešel řád do hluboké ilegality a přejmenoval se na Tajný řád rytířů Bafometa Klátiče. Každý templář je povinován u sebe nosit meč, mít červený kříž na viditelném místě, bojovat proti zlu a uctívat Bafometa prostřednictvím opakovaného strkání jeho modly ve tvaru pyje do úst, zadku či jiného tělesného otvoru...
Obsah |
[editovat] Historie řádu
Bratrstvo založil spolek francouzských rytířů a rytířek vedených Hugem z Paynsu a Bobrfroyem ze země Oz během křížových válek v roce 1120. Bratrstvo bylo následujícího roku papežem Pyjem VI. ustanoveno jako řád s posláním chránit Jeruzalém před Janem Žižkou z Trocnova a hledat Zlatý grál v rozvalinách Šalamounova chrámu, což dokazuji zápisy v knize Zlatá krev a zlatý grál, kterou sepsali dva magoři a astrální cestovatelé Jiřina Švorcová a Čurina Kozolič Pičurin. Ctění rytíři a svůdné rytířky templářského řádu přísahali na svou chudobu, že budou nosit pouze skromné oblečení a tak bylo v řádových domech a komendách předepsáno nošení pouze trenýrek, bikin a tangáčů. Porušení tohoto svatého přikázání se přísně trestalo. Další odstavce se týkají používaní řádové toalety a popíjení řádových nápojů u řádového baru. Chodit k barům jiných rytířských řádů (obzvlášť k johanitům neboli maltézským rytířům) se mělo podle řádových předpisů trestat nejpřísněji. Zlatý grál byl objeven na Chrámové hoře a poté předán do opatrovnictví templářskému magistrovi Bobrfroyi ze země Oz, který měl za úkol cestovat do Francie a předat grál do opatrovnictví manicheistického hnutí, které si říkalo kataři. Tehdy byl velkomagistr Hugo z Paynsu prohlášen za velmistra řádu, neboť triumvirát se s Bobrfroyovím odchodem nadobro rozpadl.
Je všeobecně známo, že kataři byli po dlouhá staletí ochránci Merovejských králů a krve Krista, která v jejich posvátném rodě kolovala. Kataři proto postavili hrad Montsegúr ve Francii v domnění, že grál bude na takovém místě v bezpečí. Kataři byli ovšem napadeni ze strany mocichtivé loupeživé katolické církve, která vyhlásila křížovou výpravu proti Albigenským a pokoušela se Zlatý grál získat pro sebe. Při obraně Montsegúru se Bobrfroyi ze země Oz podařilo uprchnout a Zlatý grál uchránit, ovšem během statečného boje utrpěl smrtelná zranění. Templářská delegace po smrti magistrově tudíž musela řešila důležitou otázku, zda mají templáři se Zlatým grálem utéci ke svým bratřím německým rytířům do Prus a ukrýt grál na hradě Malbork, nebo zda mají utéci do Skotska, kde by byl grál v Rosslynské kapli v relativním bezpečí. Skotsko tehdy bylo v nelibosti katolické církve a navíc bylo ohrožováno ze strany Anglie, která měla v úmyslu Skotsko dobýt. Anglické armády vedl velmož William Wallace, který se svými velšskými lučištníky úspěšně odstřeloval skotské horaly oblečných pouze v sukních. Naproti tomu byli němečtí rytíři barbarsky pobíjeni v Polsku místním vlastencem Jurandem ze Spychova. Než se ale templáři stačili rozmyslet, byl Zlatý grál ukraden samotným velmistrem Převorství sionského Leonardem da Vinci, který je znám prostřednictvím svého výmyslu Da Vinci kód, jenž je u nás v Česku spíše označován jako Šifra mistra Leonarda. Historie ovšem nezná meze, nakonec se ukázalo, že Rosslynská kaple by byla pro grál zceala ideální, neb němečtí rytíři oděni pouze v málo kvalitních plechových zbrojích byli v hrůzostrašné bitvě u Grunwaldu poraženi litevskými pastevci koz.
Dále Pičurin ve své knize uvádí, že Zlatý grál společně s velmistrem Převorství sionského (nebo velmistr společně se Zlatým grálem?) dorazili až do Česka, kde padli do zajetí obávaného překupníka s otroky Janem Žižkou z Trocnova, který se již v minulosti pokoušel získat Zlatý grál a se svou tlupou mnohokrát ohrožoval Jeruzalém. Věhlasní odborníci, badatelé i magoři prohlašují, že právě proto husité nosili na svých praporech symbol kalicha, což je ovšem pouze teorie, kterou zásadně odmítá odborník Č. K. Pičurin ve své knize. Leonardo da Vinci byl následně zabit a znásilněn husitskou lůzou a Zlatý grál byl prodán do zastavárny za pár šupů.
[editovat] Řád v Česku a Moravě
Templářský řád se usadil na našem území v roce 1323. V roce 1348 se tehdejší český prezident Karel IV. stává členem řádu, což pobouřilo zejména dosud nejednotné kmeny Moravistánců. V následujících letech byl řád vypuzen z Moravistánu organizovaným povstáním, které vedli moravanští náčelníci a stařešinové. Nakonec řád byl do Moravistánu pozván samotnými Moravistánci, neboť si chtěli přivlastnit tajemství výroby vína (do té doby Moravistánci pili převážně močůvku). Jako sídlo řádu byly zvoleny Čejkovice. V roce 1350 se prezident pokusil kandidovat na velmistra řádu a následně vyhnal všechny bídné německé přivandrovalce z území Česka a Moravistánu. Roku 1352 ustanovuje povinnou školní docházku pro všechny Čechy a v roce 1359 prohlašuje kult Bafometa za oficiální náboženství templářského řádu. Nejcennější modla Bafometova údu věnovaná velmistrem českému prezidentovi je uložena v chrámu sv. Víta v Praze. Za vlády Karlova syna Václava IV. je Bafometův kult potlačen a během husitských válek postupně mizí. V Česku se podařilo řádu přežít nacistický i komunistický režim a dnes se převážně živí distribucí a prodejem templářských vín z Čejkovic.
