Řád templářů
Z Necyklopedie
Ježíš Kristus ve své nekonečné milosti ukázal, že on je dárcem všeho dobrého na tomto světě. Ježíš osobně zhodnotil tento článek a dává mu své požehnání. Autorům článku mohou být odpuštěny tři lehké, nebo jeden smrtelný hřích.
Jeho Svatost papež {{CURRENTPOPE}} zhodnotil a následně schválil tento článek a požehnal mu ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Autorům i všem, kdo článek upravovali, z moci mu svěřené Nejvyšším odpouští všechny hříchy! Alleluia!
Řád templářů byl katolickým řádem účastnící se křížových výprav proti husitům, dokud samotný papež Klement V. pod nátlakem francouzského krále Filipa IV. Slizníka a jeho poskoka Viléma z Nogaretu prohlásil všechny templáře za kacíře. Od té doby templáři uctívají modlu jménem Bafomet, boha plodnosti s kozlí hlavou a velkým mužstvím. Papež a katolická církev odjakživa považovali Bafometa za podobu satana a jeho kult za herezi a projev satanismu. Řád se oficiálně jmenoval Řád chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu. Po papežově zrušení přešel řád do hluboké ilegality a přejmenoval se na Tajný řád rytířů Bafometa Kozomrda, ovšem mnozí se od řádu odštěpili a založili novou organizaci - Řád svobodných zednářů. Každý templář je povinován u sebe nosit meč, mít červený kříž na viditelném místě, bojovat proti zlu a uctívat Bafometa prostřednictvím jeho modly ve tvaru penisu, která se při modlení či uctívání strká do úst, zadku či jiného tělesného otvoru... je to jeden z nejrozšířenějších způsobů jak Bafometa uctívat.
Obsah |
[editovat] Založení bratrstva a vznik řádu
Bratrstvo založil spolek francouzských rytířů a rytířek vedených Hugem z Paynsu a Bobrmanem ze zelených luk během křížových válek někdy v roce 1120. Bratrstvo bylo následujícího roku papežem Pyjem VI. ustanoveno jako řád s posláním chránit Jeruzalém před hordami vedenými Janem Žižkou z Trocnova. Dalším posláním bylo hledat Zlatý grál v rozvalinách Šalamounova chrámu. Dokazují to zápisy v knize Zlatá krev a zlatý grál, kterou sepsali dva magoři a astrální cestovatelé Jiřina Švorcová a Čurina Kozolič Pičurin. Křesťané dlouho považovali Jeruzalém za střed světa, který je plný magických předmětů - např. Zlatý grál, Archu úmluvy, zmínky o Ježíšově pokrevní linii, legendární Kopí osudu, stroj času, embryo Chucka Norrise apod.
[editovat] Vznik řádových stanov a pravidel
Ctění rytíři a svůdné rytířky templářského řádu přísahali na svou chudobu, že budou žít život dle křesťanského ideálu v dobrovolné chudobě, čili žít skromně. To znamenalo nosit i skromné oblečení. Proto bylo v řádových domech a komendách předepsáno nošení trenýrek, bikin a tangáčů, protože na jejich výrobu je spotřebováno nejmíň látky. Porušení tohoto svatého přikázání se přísně trestalo. Další odstavce se týkají používaní toalety v řádovém konventu a popíjení templářských nápojů u řádového baru. Chodit k barům jiných rytířských řádů (obzvlášť k johanitům neboli maltézským rytířům) se mělo podle řádových předpisů trestat nejpřísněji.
[editovat] Templáři v Jeruzalémě
Zlatý grál byl objeven na Chrámové hoře a poté předán do opatrovnictví templářskému magistrovi Bobrmanovi ze zelených luk, který měl za úkol cestovat do Francie a předat grál do opatrovnictví manicheistického hnutí, které si říkalo kataři. Tehdy byl velkomagistr Hugo z Paynsu prohlášen za velmistra řádu, neboť triumvirát se s Bobrmanovým odchodem nadobro rozpadl. Dnes nikdo neví jak Zlatý grál vypadal; někteří jej popisují jako zlatý či zelený kalich, jiní jako přístroj mimozemské civilizace. Nejpravděpodobnější verzí tohoto mýtu je legenda o velkém meteoritu, magické kouli, kterou předal Bafomet templářům. Hugues de Payns nalezl Zlatý grál a rozhodl se jej uchránit před husity i katolickou církví. Tento zázračný artefakt přinášel templářům magické schopnosti. Díky němu vítězili templáři v bitvách a nechutně bohatli. Bafomet byla bytost s hlavou kozla pocházející z jiné dimenze, pravděpodobně se jednalo o samotného satana.
„Bafomete náš, jenž jsi v zápeklí, posvěť se koule tvá, nechť přijdeš k nám, ať spatříme tvá velká prsa (a ať si na ně můžeme šáhnout), buď vůle tvá jak na nebi, tak i na zemi, stejně tak i v podzemí, a ochraňuj náš řád, ó mocný...“
- modlitba templářského řádu
[editovat] Řád v Česku a Moravě
Templářský řád se usadil na našem území v roce 1323. V roce 1348 se tehdejší český prezident Karel IV. stává členem řádu, což pobouřilo zejména dosud nejednotné kmeny Moravistánců. V následujících letech byl řád vypuzen z Moravistánu organizovaným povstáním, které vedli moravanští náčelníci a stařešinové. Moravané byli popuzeni templářským řádem, který se je snaží donutit přijmout křesťanskou víru. Do té doby obyvatelé Moravistáncu uctívali boha Peruna a totemová zvířata. O několik let později templáře pozvali do Moravistánu samotní Moravistánci, neboť si chtěli přivlastnit tajemství výroby lahodného moku do té doby jim neznámém - vína (původně Moravistánci pili převážně močůvku). Jako sídlo řádu byly zvoleny Čejkovice, kde byli postaveny i sklepy.
V roce 1350 se český prezident pokusil kandidovat na velmistra řádu. Po svém zvolení vyhnal všechny bídné Němce a Cikány z Česka a Moravistánu. Roku 1352 ustanovuje povinnou školní docházku pro všechny Čechy a v roce 1359 prohlašuje kult Bafometa za oficiální náboženství templářského řádu. Nejcennější modla Bafometova údu věnovaná velmistrem českému prezidentovi je uložena v chrámu sv. Víta v Praze. Za vlády Karlova syna Václava IV. je Bafometův kult potlačen a během husitských válek postupně mizí. V Česku se podařilo řádu přežít nacistický i komunistický režim a dnes se převážně živí distribucí a prodejem templářských vín z Čejkovic.
[editovat] Templáři a Zlatý grál
Je všeobecně známo, že kataři byli po dlouhá staletí ochránci Merovejských králů, čili i pokrevní linie Krista, jejíž krev v jejich posvátném rodě kolovala. Kataři postavili hrad Montsegúr ve Francii v domnění, že grál bude na tom místě v bezpečí. Kataři byli ovšem napadeni ze strany mocichtivé loupeživé katolické církve, která vyhlásila křížovou výpravu proti Albigenským a pokoušela se Zlatý grál získat pro sebe. Při obraně Montsegúru se Bobrmanovi ze zelených luk podařilo uprchnout a Zlatý grál ukrýt, ovšem během statečného boje utrpěl smrtelná zranění.
Nejvyšší hodnostáři Templu museli po smrti magistrově zvažovat následující kroky - zda mají členové řádu utéci se Zlatým grálem ke svým bratřím německým rytířům do Prus a ukrýt grál na hradě Malbork, nebo zda mají utéci do Skotska, kde by byl grál v relativním bezpečí ukryt v Rosslynské kapli postavená slavným rodem St. Clairů. Ti byli po dlouhá staletí velkými podporovateli a štědrými donátory. Podporovali nejen templářský řád, ale také i řád německých rytířů. Skotsko tehdy ovšem bylo v nelibosti katolické církve a skotský král byl exkomunikován papežem, což dávalo vládcům katolických zemí, zejména anglickému králi, pádnou záminku napadnout a vyplenit Skotské království. Anglické armády vedl velmož William Wallace, který se svými velšskými lučištníky úspěšně odstřeloval skotské horaly oblečných pouze v sukních. Naproti tomu byli němečtí rytíři barbarsky pobíjeni v Polsku místním vlastencem Jurandem ze Spychova, takže ani hrad Malbork nepřicházel v úvahu. Grál by byl na hradě v relativním bezpečí, ale němečtí rytíři oděni pouze v málo kvalitních plechových zbrojích byli v hrůzostrašné bitvě u Grunwaldu poraženi litevskými pastevci koz.
Nakonec se templáři rozhodli pro velice riskantní výpravu za moře až ke břehům amerického kontinentu, kterou nakonec neuskutečnili, kvůli francouzskému králi Filipu Slizníkovi, který stačil zkonfiskovat všechny templářské lodě a uvěznit i posledního templářského velmistra Jacquese de Molay.
[editovat] Templáři ve Skotsku a zrušení řádu
Templáři naložili Zlatý grál do člunů a dovezli jej až do Skotska kde je uvítal král Robert Bruce a rod St. Clairů. Mezitím byl Jacques de Molay ve Francii zaživa upálen na hranici. Grál byl nakonec předán Leonardu da Vinci, velmistru Převorství sionského, který se proslavil svým výmyslem zvaným Da Vinci kód, jenž je u nás v Česku spíše označován jako Šifra mistra Leonarda. Templáři si naposledy zabojovali v bitvě u Bannockburnu po boku skotského krále Roberta Bruce, Saint Clairů a statečných horalů. Bylo to naposledy kdy se templáři objevili na veřejnosti, neboť posléze splynuli s Řádem svobodných zedníků.
[editovat] Osud Grálu
Pičurin ve své knize poznamenal, že Zlatý grál společně s velmistrem Převorství sionského (nebo velmistr společně se Zlatým grálem?) dorazili až do Česka, kde padli do zajetí obávaného překupníka s otroky Janem Žižkou z Trocnova, který se již v minulosti pokoušel získat Zlatý grál a se svou tlupou mnohokrát ohrožoval Jeruzalém. Věhlasní odborníci, badatelé i magoři prohlašují, že právě proto husité nosili na svých praporech symbol kalicha. Červený kalich na praporech husitů představoval Zlatý grál naplněný Kristovou krví. Pičurin považuje červený husitský kalich za důkaz toho, že chtěli Zlatý grál vlastnit. Někteří husité při kontaktu s Grálem zešíleli a svlékli se donaha (tím vznikla sekta adamitů) a začali běhat nazí po lesích a hromadně souložit. Podle Pičurina za to mohlo Bafometovo kouzlo plodnosti a nymfománie, které bylo obsaženo ve Zlatém grálu. Proto Leonardo nosil Grál v igelitové tašce - aby se jej nemusel dotýkat. Č. K. Pičurin tím odhalil jednu z největších záhad naší historie.
Nakonec byl Leonardo da Vinci zabit a znásilněn husitskou lůzou a Zlatý grál byl prodán do bazaru za pár šupů.
[editovat] Odkazy
Související články
