Řepy

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Řepy u Prahy
Řepy u Prahy

Řepy u Prahy – znak Řepy u Prahy – vlajka znak vlajka motto: hae betae, id erit corruptio civilisationis
(tyhle Řepy, to bude zkáza civilizace)

základní data
status: vidlákov připojený k Praze
kraj: Praha
okres: Praha 666
historická země: Čechy
katastrální výměra: 3,26 km²
obyvatel: 24214 (30. září 2005)
zeměpisná šířka: 50° 4’ 22" N
zeměpisná délka: 14° 18’ 27" E
nadmořská výška: 340-360 m
PSČ: 163 00
adresa úřadu: Babinského 291, 163 00, Praha-Řepy
starosta: Jitka Synková (ODS)

Řepy (německy: Rüben, anglicky: Beets) jsou vesnice, která byla připojena k Praze roku 1968, na protest proti tehdy připravovanému upálení Jana Palacha. Místní obyvatelé se nazývají Řepáci, Řepy jsou proto někdy též označovány jako Řepákov. Je to obec zajímavá v mnoha ohledech; za zmínku stojí už například skloňování: neříká se „v Řepách“, jak by člověk předpokládal, ale „v Řepích“.

[editovat] Základní informace

Řepy leží na západním okraji Prahy. Zatímco Řepy samy patří pod Prahu 666, pod Řepy spadají ještě další dvě menší vesnice: Zličín a Sobín. Řepy kromě toho sousedí s Bílou Horou. Přestože oficiálně Řepy náleží k Praze, je to jinak typická vesnice, která si zachovala svůj zemědělský charakter. V Řepích se pochopitelně pěstuje především řepa, a to v nejrůznějších odrůdách od červené řepy přes cukrovou řepu až po řepu krmnou.

Podobně jako všichni ostatní venkované, i Řepáci používají jako svůj základní nástroj vidle, které se dostaly i do obecního znaku. Využívány jsou pochopitelně i další tradiční nástroje, jako rýč a motyka.

[editovat] Historie

Kombajn.jpg

Starší typ kombajnu pro sklízení řepy

Hrob Václava Babinského - Řepy.jpg

Hrob Václava Babinského je vyhledáván poutníky z blízka i daleka.

Babinský-hra.jpg

Řepy vznikly někdy ve 13. století. Z té doby pocházejí první záznamy o pěstování řepy v Českých zemích. Protože leží na západ od Prahy, neměly bohužel takové štěstí jako některé jiné vesnice, jejichž obyvatelé se živili olupováním a podřezáváním moravských kupců, nebo dokonce moravstánskými kupci samotnými (vařenými). Řepy si tak zachovaly svůj zemědělský charakter.

Přesto se kupodivu nejvýznamnější místní osobností stal proslulý český loupežník Babinský, který tady žil v klášteře, užíval si důchodu a nakonec byl pohřben v honosné hrobce na místním hřbitově.

Ve druhé polovině 20. století se v řepském zemědělství začaly uplatňovat Pičurinovy metody, což vedlo k mnohonásobnému zvýšení výnosů řepy. V důsledku toho se do Řep začaly stěhovat tisíce zemědělců z celých Čech a Moravy, kteří chtěli být také účastníky hospodářského zázraku. Aby měli kde bydlet, nechalo pro ně JZD Řepy postavit mezi řepnými poli paneláky, které od té doby charakteristicky dotvářejí řepský horizont. Díky novým zemědělským postupům se i zde v posledních desetiletích vedle tradičních vidlí prosazují moderní zemědělské stroje jako traktory a kombajny.

[editovat] Kultura

Řepáci.jpg

Řepáci v tradičních krojích na oslavě Václava Babinského

Koliba.jpg

V Řepích žijí také slovenští emigranti

V Řepích je klášter, který je zajímavý tím, že je to zároveň věznice. Kromě toho jsou v Řepích ještě dva kostely, hospoda U Naftaře a toho času také Mensa gymnázium Řepy.

Řepáci dodnes považují Václava Babinského za národního hrdinu a jmenovali ho čestným občanem Řep in memoriam. Každoročně se tu na jeho počest pořádají velké slavnosti, které jsou krásnou ukázkou lidové kultury. Tradiční součástí je položení věnce na Babinského hrob na řepském hřbitově a symbolické oloupení moravského kupce.

Ukázku místních lidových písní si můžete poslechnout zde: Média:Kompost.ogg

[editovat] Řepské motto

Někomu se možná může zdát zvláštní řepácké motto hae betae, id erit corruptio civilisationis. Pravda je taková, že v inkriminované době projížděl obcí jeden latiník, kterého Řepáci přepadli a propustili až pod podmínkou, že jim napíše motto. Poté už nikdo nepátral po významu. Tak jim to zůstalo.

[editovat] Partnerské obce

V zahraničí zatím Řepy žádné partnerské obce nemají, zato přímo v Česku jich je hned několik. Patří mezi ně například Horní Řepčice na Litoměřicku, Řepčín, který je součástí Olomouce, Řepice u Strakonic, Řepín na Mělnicku, Řeporyje u Prahy a Řepov u Mladé Boleslavi. Řeporyje byly založeny skupinou Řepáků, kteří si ze všech zemědělských nástrojů nejvíc oblíbili rýč. Chtěli ho dokonce prosadit i do obecního znaku místo tradičních vidlí, což se však u většiny Řepáků setkalo s nepochopením, a příznivci rýčů tak byli nuceni odstěhovat se a založit vlastní vesnici. Méně známou skutečností je to, že Řeporyjští později založili poblíž Prahy ještě další vesnice: Přední a Zadní Kopaninu.

[editovat] Doprava

[editovat] Vlak

810666b.jpg

Tento ultrasupermoderní Šukafon sice nemá s Řepami nic společného, ale tato fotka vystihuje atmosféru řepského nádraží více než dobře.

V Řepích stojí nádraží na železniční trati, známé pod jménem Pražský Semmering, která poskytuje prvotřídní dopravu dvěma spoji denně do centra Prahy. Na tyto spoje jsou nasazovány výhradně moderní vozy typu Šukafon, které poskytují cestujícím veškerý požadovaný komfort.

Zajímavostí řepského nádraží donedávna bylo to, že se nejmenovalo Praha-Řepy, jak by mohl náhodný návštěvník očekávat. Tato situace vznikla už při stavbě trati; nádraží bylo sice od stolu vyprojektováno pro Řepy, ale když příslušní úředníci přišli zkolaudovat dokončovanou trať, zděsili se, podle jakého zapadákova by se měla stanice jmenovat, a tak si rychle našli na mapě nejbližší další obec (Zličín) a pojmenovali nádraží podle ní (že je Zličín ještě menší než Řepy, to už si neuvědomili). Nádraží se pak dlouhá léta jmenovalo podle Zličína, i když je každému na první pohled jasné, že je v Řepích. Teprve na konci roku 2010 byla tato historická nespravedlnost odčiněna a nádraží bylo v jízdním řádu uvedeno jako Praha-Řepy.

Ovšem reakce Zličínských byla očekávaná. Násilím obsadili staniční budovu a znemožnili sundání cedule s nápisem Praha-Zličín. Také donutili SŽDC, aby od června 2011 stanici přejmenovala zpět na Praha-Zličín. Očekáváme, že Řepští si to nenechají líbit a zahájí nové kolo bojů o název nádraží.

[editovat] Metro

Metrem se do Řep zatím nedostanete, nicméně návrh na stanici Řepy na trase A existuje v jedné variantě Chalupoidy. Bohužel tato stanice nemá ležet přímo na trase směrem na letiště (která je evidentně prioritou Prahy 666), ale na odbočce na Zličín. Proto se Řepy metra nejspíš hned tak nedočkají.

[editovat] Tramvaj

Největší množství Řepáků cestuje do Prahy tramvají. Z tohoto důvodu sem často jezdí Porschetry, které jsou tradičně nasazovány na nejvytíženější linky, aby se dokázalo, že o ně cestují mají zájem. V Řepích končí linky zasedevítka a desítka a když se jí zachce, tak taky sedmička šestnáctka. Trať z Prahy do Řep začíná na Smíchově a vede nejdřív přes Košíře a Motol (kde se kříží s autobusovou linkou 174) a nakonec divokým kaňonem, který nikoho nenechá na pochybách, že už je zcela mimo civilizaci. Tramvaje končí v zastávce Sídliště Řepy, která se nachází v těsné blízkosti nádraží. V minulosti proto došlo k několika pokusům o přejmenování konečné na Nádraží Zličín v rámci sjednocování městské a vlakové dopravy (s odůvodněním, že všechna význačná nádraží by měla mít i vlastní tramvajovou zastávku, když už ne metro), což už ale bylo i na Řepáky moc, a nakonec se jim podařilo všechny návrhy smést se stolu. Konečná nebyla přejmenována ani po přejmenování nádraží na Praha-Řepy.

Tramvajovy skokanek.jpg

Tramvajový skokanský můstek

[editovat] Skokanský můstek

V Řepích se kromě obvyklých tramvajových tratí vyskytuje také technické řešení, které je v rámci pražské tramvajové sítě unikátní: Z řepské tramvajové smyčky se odděluje trať, která vede několik desítek metrů okolo nádraží a najednou v jednom místě kolejnice končí a pokračují asi o metr a půl níž. Je to skokanský můstek pro tramvaje. Jeho funkce je poměrně zjevná; tramvaják se rozjede se svým vozem po horní trati, na skokanském můstku vyskočí do vzduchu a přistane na kolejnicích spodní trati.

Skokanský můstek byl vybudován pro plánovanou olympiádu v Praze, na které by měl být jedním ze sportů také skok tramvají do dálky. Při zkouškách se ukázala slabina tohoto řešení: tramvaj, která použije skokanský můstek, se ocitne na železniční trati SmíchovHostivice (tzv. Pražský Semmering) a aby se dostala opět do pražské tramvajové sítě, musí dojet až na Smíchov, kde je spojovací kolej mezi tramvajovými a železničními tratěmi. To je samozřejmě poněkud zdlouhavé, zvlášť pokud si chce tramvaják skok zopakovat. Z toho důvodu se už v současnosti řepský skokanský můstek příliš nevyužívá.

164.jpg

Trasa autobusové linky 164 na mapě Křivočeska

[editovat] Autobus

Nejtypičtější autobusová linka v Řepích má číslo 164 a je zajímavá svojí trasou, na které pětkrát projede celé Řepy tam a zpátky (což je důsledek kombinatorických vrtochů zaměstnanců dopravního podniku, kteří se pro nedostatek kvalitního rozptýlení snažili vymyslet autobusovou trasu, která by vedla přes všechny pražské zastávky; nakonec své úsilí omezili na Řepy a podařil se jim vskutku husarský kousek: autobus 164 zastavuje ve všech řepáckých zastávkách kromě Bahen). Když tedy člověk uvidí přijíždět autobus na této lince, tak nikdo kromě zkušených domorodců není schopen s jistotou určit, kterým směrem zrovna jede a kam se s ním dá dostat. Na několika místech je možné krátkým pěším přesunem přestoupit do předchozího spoje. Tak je v Řepích možné cestovat časem nazpět.

Kromě toho jezdí v Řepích ještě linka 180, která je spojuje přímo se samotným centrem Prahy. Ta má bohužel zase tu nevýhodu, že jezdí jen ve všedních dnech mezi 16. a 19. hodinou v lichých týdnech, pokud není přestupný rok. V ostatních případech se na stejné trase musí jít pěšky dvakrát přestupovat.

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Řepa na české Wikipedii.
Nehopsající Wikipedie.png
edit  Pražské čtvrti
Asie | Barrandov | Benice | Bílá hora | Braník | Břevnov | Čakovice | Ďáblice | Hloupětín | Holešovice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Komořany | Jamrtál (Nusle) | Jižní město | Krč | Letňany | Lochkov | Malá Strana | Měcholupy | Michle | Modřany | Motol | Olšany | Pankrác | Prosek | Radlice | Řepy | Sídliště Novodvorská | Smíchov | Sobín | Staré Město | Strašnice | Velká Ohrada | Vinohrady | Vršovice | Záběhlice | Závist | Zličín | Žižkov | Žvahov | Praha 666
uncyclopedia