Šachy

„Dáma na E55!“

- Bordelmama

Nejznámější varianta šachů je tzv. Cinikova hra, ve čtyřech hráčích, kde proti sobě hrají dvě dvojice

Šachy je velmi fyzicky vysilující sportovní hra. Počet hráčů závisí na počtu stran stolu, potažmo hrací plochy, obvykle jsou to 4 hráči .

Šachovnice

Každý hráč ovládá jednu stranu stolu. Počet stran šachovnice se zároveň rovná počtu stran jednotlivých políček. Nejběžnější šachovnice je čtvercová se čtvercovými políčky, tedy pro čtyři hráče (takzvaná Cinikova šachovnice). Jelikož existují pouze tři další pravidelné mnohoúhelníky, které lze uspořádat tak, aby zcela vyplnily rovinu, a tak vytvořily obrazec větší, ale stejného tvaru, a to trojúhelník a šestiúhelník, jsou standardně verze pouze pro 3, 4 a 6 hráčů. Existuje však speciální dvojúhelníková verze pro dva hráče, kdy na dvou políčcích proti sobě stojí dva králové; zajímavostí tu je, že vždy vyhrává ten, kdo táhne první.

Figury

Cinikovy dvoubarevné (binární) figury

Standardními figurami jsou král, královna a jejich poddaní:

• 2 střelci, dříve lučištníci
• 2 jezdci (v chudších královstvích pouze koně, v ještě chudších osli, v české kotlině nejčastěji voli)
• 2 věže (ano, i věže se počítají mezi poddané - jejich výskyt má původ ve výzbroji MOA)
• hromada bezvýznamných pěšáků.

Standardní velikost šachovnice je taková, aby se tam všichni vlezli a nezůstávalo zbytečně moc volných políček.

Typická šachová zahájení

1. Zuřivý pěšec - e2-e5 a občas ještě dál

2. Váhavý střelec - Sc1-c1 zahráno s velkou agresivitou

3. Opilý pěšec - e2-f3 nebo e2-f4 podle druhu alkoholu

4. Velká Pardubická - tah obouruč Jb1-c3 a Jg1-f3, obvyklým protitahem bývá Velký Taxisův příkop, Poplerův skok případně Velké zahrádky

5. Francouzská hra - bílý se vzdal (viz Vojenská historie Francie)

6. Česká hra - e2-e4 (ovšem nyní už černému chybí obě věže)

Hra více než 4 hráčů

Cinikova Hra 4 hráčů. Hráč $\ a$ (černý) na tahu, var. 1 (bez kostek): hráč $\ d$ (černý) 16. tahem vyhraje; var. 2 (s kostkami): hodí-li hráč $\ b$ při 15. vrhu šestku, hráč $\ c$ ve 14. tahu remizoval

Jelikož při hře více než 4 hráčů by se figury nevešly na šachovnici, vymyslel Cinik geniální binární metodu, díky které se počet figur sníží na polovinu. Dvoubarevné figury během hry přechází (dle Cinikovy obvyklé konstanty) z jednoho hráče na druhého. Hra je ovšem velmi složitá a zvládnou ji jen dobří šachisté.

Moderní šachová studie

Starší generace o studiové skladbě mlčela a ponechávala začátečníkům, aby se prokousávali sami. Nebylo dosud zvykem přátelsky se sdílet o tajemství skladatelské kuchyně, buď z obavy, aby nebyl učedník nad mistra, nebo proto, že pravidla skladby nebyla dost jasná ani starší generaci samé.

Až po příchodu Cinika se stavidla šachové fantazie otevřela naplno. Mladá generace už nemusí býti bezradná.

Aut v šachu

Při simultánce významného šachisty Capablanky v Madridu mu další fenomenální šachista J. Cimrman hrozil dvojitým šachem a tím jej donutil ohlásit tah jezdcem na G12, čímž se Capablanka ocitl zcela mimo šachovnici a poprvé v celosvětové historii šachu tak byl zaznamenán aut. Aut v šachu je velmi vzácná událost, jejíž řešení starší pravidla neznají. Možná cesta k vyřešení tohoto problému je nastíněna v Cinikově moderní šachové studii.

Šachový aut také řeší publikace 棋 od neznámého čínského autora, která doporučuje tuto herní situaci řešit tzv. vhazováním, kdy hráč, jehož soupeř zaznamenal aut, uchopí figurku v autu a vhodí ji na šachovnici s cílem porazit co nejvíce soupeřových figur. Hod je prováděn obouruč ze vzdálenosti 71 (všimněte si, že je to prvočíslo) délek pěšce. Poražené figury jsou odstraněny ze šachovnice a hra pokračuje tahem soupeře.

Speciální situace, které mohou při vhazování nastat:

1) Vhazující hráč vůbec netrefí šachovnici.

V tomto případě vhazující ztrácí figurku stojící nejblíže kraji šachovnice. Pokud stojí několik figur stejně blízko ke kraji šachovnice, vybírá se ta s nejvyšší hodnotou, včetně krále. V praxi se tak netrefení šachovnice téměř rovná prohře v partii

2) Vhazující hráč porazí soupeřova nebo svého krále.

Tento hod neznamená výhru v partii, král se opět postaví. Nyní je ovšem považován za invalidního a může postupovat pouze diagonálně.

Závěr hry

Jsou známy dva možné konce šachové partie: Pat a Mat.

Kritika šachu

• Šachy bývají často ochránci lidských práv kritizovány pro svůj rasismus, neboť ve hře hrají vždy bílí proti černým (je to vlastně hra na rasovou válku). Navíc bílý vždy začíná.
• Sociální inženýři poukazují, že už třetí partie šachu vede k černobílému extremistickému vnímání světa.
• Šachy jsou pranýřovány očními lékaři, jejikož hráči kvůli vypětí během hry často neudrží hlavu ve vzpřímené poloze.