Šalina

Z Necyklopedie

Šalina, nespisovně tramvaj, vulgárně elektrika, je prostředek hromadné dopravy v Brně. Slovo samo pochází z romského slovesa "te šalinen", které znamená loudati se a ve volném překladu též chcípnout. V pravém brněnském hantecu se většinou používá výraz šmirgl, který se ovšem v případě mimobrněnských důrazně nedoporučuje ani šeptem vyslovit - v případě Pražanů hrozí dokonce veřejná exekuce na Svobodově náměstí (tj. jediném brněnském náměstí), kde se popravy tzv. cajzlů konají pravidelně každé sobotní odpoledne.

[editovat] Dopravní systém šalin

Roztlačování šaliny české výroby typu K2 na trati mezi Mendlovým náměstím a Výstavištěm

Síť všech 5 šalinlinek je číslovaná od 1 do 13. Denní provoz zajišťují speciální vozy, které v létě topí a v zimě větrají. Důvodem tohoto opatření je rozhodnutí magistrátu města nevystavovat obyvatele přílišným teplotním výkyvům, aby se nenastydli při přechodu do chladnějšího prostředí. Noční provoz zajišťují linky, které jezdí všechny před brněnské hlavní nádraží, kde čekají až je pomočí předem stanovený počet opilců. Po posledním močení se všechny naráz rozjedou, zanechávajíce rozespalé cestující na ulici. Stanice na okraji města šalina projíždí bez zastavení, vystupuje se až na konečné, která bývá v polích. Brno je totiž tak malé, že již po třech zastávkách se koleje ztrácejí v obilí nebo brambořišti. Zastávky nesou pojmenování zcela nezávisle na tom, ve které ulici jsou. Což však nevadí, protože v Brně nikdo nezná a nepoužívá oficiální názvy ulic ani náměstí.

[editovat] Tarify

Tarif se liší podle pohlaví a sexuální orientace cestujícího, puberťáci jezdí zadarmo. Dospělí za dopravu šalinou platí šalinkartou, kterou vydává vrchní hospody U pavouka (49°12'28.04"N,16°37'39.14"E) proti platbě použitými dámskými vložkami (1 šalinkarta = 2 vložky Always) vždy v pátek odpoledne, nebo šalinlístkem, který lze získat ze žlutých beden náhodně rozmístěných po městě. Po úderu rukou shora a kopanci nohou zleva bedna zahučí a vyplázne nečitelně potištěný papírek. Ten se ve voze označí ve strojku neviditelným potiskem.

Pohon šaliny je velmi složitá věc.

[editovat] Jízda šalinou, pravidla

Jízda šalinou je stresující zážitek. Vozy se na hrbolatých kolejích divoce kymácejí vydávajíce zvuky týraného kovu. Cestující, na které nezbylo místo k sezení - většina Brňáků nesedí, ale stojí nad sedadlem, na které si položí tašku - se připínají k tyčím za opasek, aby měli volné ruce ke krytí kapes a odhánění kapsářů. Vzácně se stává, že ve voze se objeví revizor. Při setkání s tímto činitelem je nutno zvolit jeden ze dvou postupů:

Máte-li šalinkartu nebo šalinlístek, ukažte mu ho. V žádném případě nepouštějte šalinkartu nebo šalinlístek z ruky!
Nemáte-li žádný jízdní doklad vyceňte na revizora výhružně chrup a řekněte: "Chcešvolepičodořepi?" Revizor pak hned odejde.

V brněnské šalině, na rozdíl od autobusu, se ostatním cestujícím po nástupu nepředstavujte. Pokud jste z Práglu, skrývejte tuto skutečnost a raději vůbec nemluvte. Při nástupu do šaliny v Olomouci vždy hlasitě pozdravte spolucestující.

[editovat] Brněnské vlečné šaliny

Už deset let jezdí Brnem jedenáct speciálních vlečných šalin, které však nevlečou přídavné vozy, ale cestující mezi dveřmi. Jejich řidiči nevidí na cestující, kteří nastupují jinými než prvními dveřmi. Na ty ostatní jejich zpětné zrcátko prostě „nedohlédne“. Řidiči tvrdí, že si na problém, na který upozornila upozornila stará garda VČERA, už dříve stěžovali svým nadřízeným. Ovšem marně. Šaliny podle Dopravního podniku města Brna vyhovují všem předpisům a testům. „Musíme s nimi tedy vláčet dál“, řekl jeden z řidičů tramvaje T3R, u kterých je problém nejpatrnější. Nechtěl uvést své jméno kvůli možným problémům se zaměstnavatelem. Dveře vozu tak šoféři musí zavírat naslepo a pouze čekat, kolik lidí přiskřípli. Podobný zádrhel se objevil i u rekonstruované tramvaje T6A5. U ní je nad zpětným zrcátkem ještě jedno. Ale i tak řidiči vidí - jak si redaktor Necyklopedie vyzkoušel - pouze ke druhým dveřím. Jak je možné, že Brno brázdí takové tramvaje?

„Každý vůz musí schválit Drážní úřad“, tvrdí ředitel dopravního podniku.
„Zkušební provoz si má ale udělat a vyhodnotit dopravní podnik sám. Toto se pak stává podkladem pro naše rozhodnutí. My zajišťujeme pouze prověření na základě posudků odborníků, vozidla fyzicky nekontrolujeme“, prohlásil ředitel Drážního úřadu Pavel Kodym.
Dopravní podnik chybu odmítá.

Ostravská tramvaj čínské výroby o rozchodu 2731 mm.

[editovat] Superšalina

V Ostravě se rozhodli nezůstat pozadu za vývojem a rozšířit tramvajový provoz ve městě. Specifický způsob, jakým tamní radní pochopili slovo "rozšířit", vyústila ve světově unikátní řešení. Namísto rozšíření výstavbou nových tratí rozšířili vozidla. Dlouho nemohli najít výrobce, který by jejich novátorské řešení uvedl do praxe. Nakonec jim vyhověla čínská továrna Šanga-lingi-nangá ze Šanghaje. Její výkonný ředitel Ma Kaa-me konšely pozorně vyslechl a prohlásil: Ňo jo, ťo umime. Výsledek projektu vidíte na obrázku. Rozchod 2731 mm zvolili samozřejmě proto, že to je prvočíslo. Podrobnější údaje naleznete v článku Lokalka v Ostravě.