Карловы Вары

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s články Karlovarští Krušnohorci, Karlovarské Velkovévodství

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Phanorahma Kharlowyh Varoo
Phanorahma Kharlowyh Varoo
Karlovy Vary
Karlovy Vary

Karlovy Vary – znak Karlovy Vary – vlajka znak vlajka

základní data
status: město
kraj: ruský
okres: Kárlsbád
historická země: Karlovarské Velkovévodství
katastrální výměra: 59 111 km²
obyvatel: 51 537 (2005)
zeměpisná šířka: 50° 14' s.š.
zeměpisná délka: 12° 52' v.d.
nadmořská výška: 447 m
PSČ: 360 01
adresa úřadu: Moskevská 21
starosta: Werner Hejptmann
Karlovy Vary na mapě


Kultura filmovy festival.jpg

Fayerschouw - Phanstwo se bawí.

KVvetrelec.jpg

Modifikace původního kamzíka

Grafitti karlovy vary.jpg

Khrethénistické dhílo v Khruschné ulitzi

Vřídlo.jpg

Purggeysier - Mnyestzkévodoschprytz

Socha.jpg

Chlouba každého sovětskéo města- Lenin

Kv-ruska-vesnice.jpg

с. Бржезова

„Jestli postavíš ten radar, Václave, rozmlátím Ti Brdy na nudle.“

- Vladimir Putin

„Jestli to uděláš, Vladimíre, na oplátku Ti rozflákám Karlovy Vary!!“

- Václav Klaus

Karlovy Vary (známé také jako Karvar) jsou malebné město nacházející se v klínu Krušných hor a přilehlých pahorků, ze kterých se majestátně tyčí hora Klínovec, která svoji výškou 1644 m nad hladinou Mrtvého moře, je nejvyšší českou horou. Jiné naše hory se měří od výše položených moří, a proto mají tu smůlu, že nemohou Klínovci konkurovat.

Karlovy Vary jsou hlavním městem Karlovarského Velkovévodství , jinak vlastní stát ve státě, kde mezi hlavní ouřední jazyky patří ruština, ukrajinština, kazachština a ve výjmečných případech také běloruština; češtinu (správně český jazyk) zde používají pouze návštěvníci z Práglu a vymírající domorodci, kteří se usadili v sídlištích jako Čankovská a spol., protože jsou socky (a taky protože je k tomu donutila ruská mafie s Kalašnikovem AK-75) a nemají na to aby v centru vyplázli za kafe 500 CZK. Zajímavostí je, že Karlovy Vary používají dva různé kalendáře. Juliánský a Bludimíriánský. První z nich užívají místní postsověti, druhý pak neruskojazyční obyvatelé. Bludimíriánský kalendář rozeznává roky před Bludimírou (př. B.) a po Bludimíře (po B.).

Je tu zvláštní pramen, kterému se říká Vřídlo, o kterém se říká, že je přírodní. Zvláštní je, že když Karel Holoubek vypne proud, protože se chce dívat na svojí televizi (uhlopříčka 108 km (větší než Karlovy Vary, ale stejne se do Karlových Varů vejde, to proto že je v hyperprostoru na kterém se podílel i Chuck Norris)), tak Vřídlo nefunguje.

[editovat] Založení města

V srpnu roku 1370 Druhého Věku založil temný pán Sauron v lesích okolo hradu Loket pracovní tábor skřetů Karvar. Jeho základy dal vybudovat ze vzácného červotočového dřeva a vydláždil cestu k nedalekému kamenolomu na lom kamene, kde se lámal kámen (nyní známou pod označením D1). V roce 1421 byl tábor přestavěn na město a opevněn mohutnými hradbami. Střechy byly osázeny taškami prastaré značky Bramac a okna byla ze Sauronovy pokladny nahrazena novými, typu Windows od společnosti Microsoft. Roku 1688 byl Karvar obléhán Rusy, kteří posilněni domácí vodkou bušili do bran pěstmi tak dlouho, dokud nepovolily (brány). V zimě téhož roku Karvar pod nadvládou Rusů vyhlásil nezávislost na Říši temna a stal se tedy městským státem. Po vzniku České Republiky, která Karvar obklopuje ze všech stran, byly ekonomiky obou států sloučeny, přesto se v Karvaru všeobecně lépe platí rubly, dolary, eury či jüany, české koruny tu nikdo moc neuznává.

[editovat] Žhavá současnost

V dnešní době mají Karlovy Vary asi 52 tisíc obyvatel, kteří se dělí na horních 5-10 tisíc, kteří osídlili oba břehy řeky Teplé, a na Karlovarskou chudinu sídlící povětšinou na obou březích řeky Ohře. Zbytek obývá Grandhotel KŘUPP. Karlovarská chudina mluví spisovnou krušnohorskou češtinou s akcentem na slovo vole, kdežto horních 5-10 tisíc mluví zvláštní řečí, ze které je zatím znám význam čtyř slov, a to: děngi, vodka a šajbu, šajbu. V poslední době však mezi nimi zavládla určitá nejistota, protože se dozvěděli, že jejich vlastní prezident na ně hodlá zamířit jejich vlastní rakety.

Strava karlovarské chudiny je prostá. Skládá se z oplatek, minerálky a langošů, vhodně doplňovaná Becherovkou. Tento bylinný likér v malém množství podporuje chuť k jídlu, ve velkém množství pak chuť k jídlu zcela paralyzuje, ale jeho léčebné účinky jsou nezpochybnitelné. Známý politik Miloš Zeman dokonce prohlásil, že pravidelné užívání Becherovky jej úplně vyléčilo z členství v ČSSD. Rovněž známá moderátorka Pavlína Havlovská v pořadu Ananasoví zavináči přispěchala s radou, která zní: Má-li národ zdravý být, musí Becherovku pít. Jednu denně, zcela v klidu, to vzkazuji všemu lidu

Varáci mívali prima nemocnici, ale pak jim osvícení vůdcové ukázali cestu. Nemocnici rozkradli, a nemocné lidi poslali do Lubence, a nebo ještě dál a doktory s nima. Už Goethe přeci říkal, že v lázních léčí člověka hlavně procházky lesem, kasína a prostitutky. Proto do Varů ostatně on, i ostatní vašnostové odjakživa jezdili, předstíraje před manželkami, že jim zábaly v teplém bahně dělají dobře na trávení.

[editovat] Kultura a osvěta

Kulturní obzor si Karlovarští obyvatelé rozšiřují hlavně v době konání mezinárodního filmového festivalu, v ostatních obdobích pak sledováním televize Buran, což v překladu znamená Stepní vítr. A vskutku, mnohé pořady této televize navozují atmosféru pusté stepi, po které se prohání vítr. Přesto velkou sledovanost mají zejména dlouhé reklamní bloky, bohužel často přerušované různými seriály a telenovelami, které znehodnocují jinak velmi silný kulturní zážitek.

Část mládeže se věnuje novému směru ve výtvarném umění. Ten spočívá v tom,že umělec v rychlosti načmárá na cokoliv co stojí, nebo se pohybuje zcela nesmyslný obrazec, nebo nápis, a co nejrychleji zmizí. Odborníci si dlouho lámali hlavu, jak pojmenovat tento umělecký směr, který nenavazuje na žádný z předchozích, jako jsou kubismus, expresionismus nebo surrealismus. V poslední době však ve světové Uncyclopedii zdomácněl název Kreténismus, protože nejlépe vystihuje duševní rozpoložení umělce v procesu tvorby.

Velice oblíbené jsou také protestní lidové veselice. Ty vypuknou pokaždé, když je ve městě zahájena nějaká větší stavba (průtah, multifunkční hala, veřejné hajzlíky). Skupina iniciativních občanů uspořádá shromáždění a podpisovou akci proti stavbě, pak následuje veselice, a na závěr občané usednou do svých aut a nově budovaným průtahem se rozjedou do svých domovů.

[editovat] Proč je tolik Rusů v Karlových Varech

Autor: Helmut Becherovič Oplatka

Zkreslené informace o mém téměř rodném městě Karlovy Vary mě nutí vystoupit z ilegality a podat informace o skutečném stavu věcí. Tak předně celou dnešní situaci v Karlových Varech zavinil Michal Kocáb, který, když ve svém hudebním studiu plánoval odsun sovětských vojsk z ČSSR, měl příliš nahlas puštěnou skladbu "Pražákům těm je hej..." a tak přeslechl slova Václava Havla: ...a nezapoměň na jejich odsun z Karlovarska.

Tak se stalo,že zbytky sovětské armády,dočasně umístěné v Doupovském výcvikovém prostoru, se později odmítly vrátit do rozpadajícího se SSSR a protože z Doupova do K. Varů je to nejblíž a z kopce, tak se dočasně umístili v našem městě. Aby tato situace byla později nějak legalizována, uzavřeli V. Havel a Boris Jelcin dohodu, že se K. Varech uskuteční historický experiment, jak přejít od společnosti bez tříd, bez peněz a bez stavebních povolení ke společnosti, kde někteří nebudou vědět co s prachama.

Nemohu se rovněž zbavit dojmu,že za informacemi o mém městě stojí někdo z Prahy nebo Brna, protože prostě nemohou strávit skutečnost, že naše město založil Přemyslovec, český král, římský císař, otec vlasti a největší Čech Karel IV., zatímco Prahu měla založit nějaká Libuše, o které se neví, jestli vůbec existovala.

Je také známo, že Karel IV. navštívil Brno jenom jednou a to jenom proto, aby mohl dát na Zelňáku přes hubu brněnským měšťanům, kteří z pomsty, že jako moravský markrabě dal před Brnem přednost Olomouci a odmítl se učit Hantec, poslali jeho otci Janu Lucemburskému místo vynikajícího moravského vína tak hrozný burčák, že oslepl na jedno oko.

Chci tedy na závěr vyslovit přesvědčení, že až se v příštím roce budete hrnout do Karlových Varů na finále play off v ledním hokeji, uděláte si o našem městě zcela jiný obrázek.

[editovat] Osobnosti

Slavní karlovarští návštěvníci a rodáci:

  • Jiří Bartoška, herec, proutník, ředitel Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
  • Waldemar Matuška, rodák a jeden z mála zpěváků, kteří získali Gottova Zlatého slavíka
  • K. H. Frank, rodák, český vlastenec, demokrat a veselá kopa
  • Aleš Háma Fáma, rodák, herec, hudebník, zpěvák, moderátor a veselá kopa
  • Car Petr I. zvaný Veliký, návštěvník, sukničkář a ve volných chvílích tesař. Právě od této jeho druhé profese vzniklo úsloví: Koukej mazat kde nechal tesař díru, kterým vyprovázel své odpůrce na cestu na Sibiř nebo na druhou stranu.
  • Slavné lázně několikrát navštívili i synové Usama bin Ladina Kusaj a Udaj, nebo to byli synové Saddáma, nevím, ale určitě neé Jakuba skláře.
  • Casanova je zde pochován, fakt...
  • Josef Abrhám aka ing. Králík, prchající vrchní
  • Bludimíra

Z méně významných osobností, kteří se na slávě tohoto města nijak moc nepodíleli, přesto se tu možná narodili:

Významné osobnosti, které Karlovy Vary nikdy nenavštívily:

Kverb.jpg

Starý znak města

Karlovyvary.jpg

Nový znak města

[editovat] Symboly

Karlovaráci se po staletí chlubili svým jedinečným znakem zobrazujívím českého lva topícího se ve Volze. Motiv znaku ovšem narážel na nelibost místního většinového obyvatelstva, kterému se nelíbilo že se lev ve vodě topí což odporuje Mičurinově teorii. Za cenu nového auta pro každého radního byla prosazena změna znaku na dvouhlavého ruského orla, kerá se netopí nýbrž se vznáší nad hladinou Žluté řeky. Karlovarská vlajka byla původně polská vybavená zmíněným znakem, ale neladila se znakem pročež byla nahrazena efektně vypadající hvězdou barvy piva na rudém pozadí.

[editovat] Pozvání

Na závěr lze tedy zopakovat co bylo řečeno již na začátku. Karlovy Vary jsou malebné město, s kriminalitou na úrovni Četnických humoresek, a jeho obyvatelé jsou milí lidé, kteří se těší na vaši návštěvu. Jen chcete-li se ve Varech domluvit, oprašte laskavě své znalosti ruštiny, jinak vás nikdo neobslouží. Náš národní dopravce Čubčí Dráhy a.s. sem již mnoho let vypravuje rychlíky Excelsior a Varlex.

[editovat] Verze pro místní

Карловы Вары (старое русское Карлсбад) — курортный город в Чешской республике, расположен на западе исторической области Богемия. Население: 52 000 чел. (по состоянию на 2003 год). Карловы Вары являются лечебным курортом, благодаря наличию здесь горячих источников минеральной воды, обладающих целебными свойствами. В настоящее время в Карловых Варах на поверхность выходят 12 целебных источников сходных по химическому составу, но имеющих разное содержание углекислого газа и температуру, от 40 до 72 градусов Цельсия. Существует еще источник № 13 — чешский крепкий ликёр Бехеровка.

Доктор Фабиан Соммер, в своей книге об использовании карловарских вод, изданной в 1571 году, он так пересказывает эту легенду:

«Рассказывают, что однажды Карл IV отправился на охоту в лесистые места с горами и долинами, в которых ныне бьют горячие источники. В местных лесах было изобилие дичи. Во время охоты одна из собак погналась за диким животным и попала в омут, из которого била сильная струя горячей воды. Пес завыл от боли.

Охотники, услышавшие жалобное вытье, поспешили к нему на помощь, считая, что его ранил преследуемый зверь. Зрелище, представшее их глазам, было необыкновенно. Охотники подошли ближе, вытащили собаку из омута, а затем и сами попробовали горячую воду, так перепугавшую их верного друга.

О происшествии известили императора Карла IV, который через некоторое время отправился с многочисленной дружиной к этому месту, чтобы лично подивиться необыкновенному явлению природы. В присутствии своих лекарей мудрый правитель заметил, что эта горячая вода может предотвратить многие тяжелые болезни, и „есть очень полезна и придающая силы“. После этого он воспользовался водой, (говорят, что у него болела нога) и почувствовал облегчение и улучшение. Обрадовался этому правитель и тут же приказал, чтобы все место было заселено, а вокруг источника построены дома.

Место, на котором император использовал воду, было по свидетельству там, где еще недавно стояли общественные курортные здания, а ныне там построена ратуша. Недалеко от нее выбивается источник, прохладная вода которого струится не слишком быстро. Говорят, что в давние времена там был вытесан из скалы трон, на котором сиживал правитель, и потому его называли троном императора Карла. Этот трон не сохранился, а на этом месте была построена ратуша.

После того, как вода его излечила, император Карл приказал на этом месте построить новый город. Он хотел также укрепить городские стены, но планы его были нарушены другими важными событиями. О том, что все произошло именно так, свидетельствуют многочисленные остатки оборонительной стены, которые можно увидеть под Оленьим камнем. На Оленьем камне до сих пор можно найти провалившиеся подвальные своды. Старики рассказывают, что император Карл предполагал построить на этой горе крепость для защиты Карловых Вар. И название городка напоминает о своем открывателе — называется он курорт императора Карла, Карловы Вары.»

После «бархатной революции» 1989 года наступило время предпринимательской активности, начался приток местных и иностранных инвестиций. Десятки санаториев и гостиниц в результате реконструкции вышли на уровень мировых стандартов. Курортный город молодеет, хорошеет и с надеждой смотрит в будущее.


[editovat] Galerie (foneticky)

Město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká

Bohemia:

13370m3Ř1CeBělá pod BezdězemBenešovBezvěrovBílá HlínaBozkovBnL-StBBraškov-ValdekCítovČambuzyČernošiceČeské BudějoviceDobřejoviceDobruškaDolní BrusniceDolní VlkýšDomašínDomažliceDrahňoviceHolubiceHoršovský TýnHostiviceHoštice u VolyněHradubiceHrochův TýnecHumpolecChánovChebChomutovChrudimJablonecJílové u PrahyJindřichův HradecKameniceKameňákovKarlovy VaryKebliceKladnoKlatovyKlášterec nad OhříKocourkovKošticeKralupy nad VltavouLančkrounLiberecLitoměřiceMariánské LázněMechovMělníkMilevskoMladá BoleslavMostMšenoNečínNěmecký BrodNová PákaNové Město nad MetujíOpočnoOvčáryPakov nad JizerouPardubicePičínPilníkovPísekPitkovicePlzeňPráglPrahaPrachovicePrůhonicePsojedyRokychcanyRudolticeŘíčanySezemiceStaré Město pod ZemlšutremSlanýStrakoniceŠtětíTáborTepliceTýn nad VltavouVarnsdorfVelké ZadkoviceVlašimVolyněVysoká PecÚstí nad LabemVerneřiceZáchodskoZbecznikZbiroh

Moravstán
a Slizko:

AdamovBiskupiceBoskoviceBlanskoBrnoBrušperkBřezíBučoviceČunkovoDačiceDešnáDomašínGottwaldovHulínChorniceIvančiceJavorníkJihlavaKarvináKladkyKnínice u BoskovicKopřivniceKruhový JičínKuřimLipník nad BečvouMalá VrbkaMoravská Třebovᨕ Moravské BudějoviceNapajedlaOlomoucOrlováOstrá nad PšenkavouOstravaProstějovPustá PolomŘiťoviceSai-Ta-ViSmiloviceStudénkySvětlá u BoskovicШалинградŠumperkŠumperk - Peklo na zemiTelefončUherské HradištěUherský BrodVlčnovVyškovZnojmoŽdániceŽďár nad SázavouŽulová

Cizina:

AdamstownAktronovicaBerlínBratislavaBrixenBruselBudapešťDomašínDlážďanyFekete-VodérádFolkušováFuckingHulánbátarKekésvárostárojvarány…Krung Thep Maha...LALlanfairpwllgwyngyllgo...MachačkalaMoskvaNeapolNový Jeruzalém…NevyslovitelnojeNew YorkPařížPrdelPrdelskSchengenSviňobrodUžhorodVídeňVyšná Diera pod Sráčom

uncyclopedia
V jiných jazycích