FANDOM


Gargamel1

Tento článek podvracející svobodu jednotlivce byl zplozen židozednářskými lumpy podílejícími se na tvorbě zrůdného Nového světového řádu! Již dříve se podíleli na útoku na Světové obchodní centrum a financováni jsou Rockefellerem a dalšími přisluhovači rasy Reptiliánů!
Yin and Yang

Tento článek na téma "Adolf Hitler"

pojednává o opačném tématu než článek Aron Hilsner.


Disko-hitler
Adolf Hitler byl zakladatelem diskoscény v Německu.
Adolf Hitler
Biografické informace
Pohlaví

těžko posoudit

Barva očí měla být modrá
Diagnóza histrionická a nacistická porucha osobnosti
Vlasy

ve stylu emo

Narození

20. dubna 1889, městečko Braunnau am Inn

Úmrtí

Zemřel během nátáčení filmu „Der Untergang“ (v české distribuci „Pád třetí říše“) v náruči milované Evy Braunové.

Rodina

otec: Jacob Hirschfeld
matka: Ester Hirschfeld
choť: Juliane Köhler

Národnost

rakouská, německá, židovská a berberská[1]

Náboženství

bezvěrec, oficiálně katolík
se zálibami v okultismu a pohanství
a na sklonku života hinduista

Tituly

(akademické žádné)
Führer, vůdce

Přezdívka

Áda, Dolfík, Hiťa, Vítěslav nebo Frkal

Povolání

Nazi flag rakouský kazatel NSDAP

Zajímavosti
1

V mládí chodil Adolf často do hospod, zpíval v synagogálním sboru a snil o tom, že se stane čarodějem ve Středozemí.

2

Po základní škole se Hitler začal živit jako malíř pokojů, kde měl střídavé úspěchy.

3

Působil v Ústavu pro těžce chorobomyslné jedince v Berlíně, kde mezi chovanci získal své první stoupence, později známé jako Růžové košile.

„Ano, chyby se staly. Je možné, že jsem byl někdy vůči některým lidem trochu sobecký, nebo dokonce předpojatý, ale ničeho nelituji...“

- Adolf Hitler


Adolf Hitler (vlastním jménem Aaron Hirschfeld, uměleckým jménem Ewita Brünstein) byl světoznámý německý kazatel rakouského původu, tanečník, spisovatel, umělec národně-socialistického realismu, zakladatel nové církve NSDAP a dočasný generální ředitel IG Farben. Je znám jako „učitel národů“.

MládíEditovat

Hitlerbaby

Malý Dolfi

Hitler baby

Malý Adolf měl umělecký talent již od narození.

Narodil se 20. dubna 1889 v městečku Braunnau am Inn (česky Broumov) v Rakousku-Uhersku nedaleko bavorských hranic. Je potvrzeno, že měl českou babičku a židovského dědečka. Vzor viděl ve svém tatínkovi Aloisi. V dětství měl mnoho českých přátel, Češi byli jeho krajané a Adolf je takto vždy bral a měl k nim vřelý vztah. Často si čítal o husitech a jeho nejmilejší hudba byla Smetanova Má slast, zvláště symfonické básně Tábor a Braník.

V mládí chodil Adolf často do hospody, zpíval v synagogálním sboru a snil o tom, že se stane čarodějem ve Středozemi. V roce 1901 jej však farář benediktýnského kláštera v Lanbachu přistihl při provádění hříšných věcí nad obrázkem nahé Svaté Grünhildy a seřezal jej jak prasopsa. To byl jeden ze zásadních zlomů v Hitlerově životě. Od té chvíle v něm hlodala myšlenka na vytvoření vlastní církve, kde by byl vůdcem. V depresích se uchýlil k morfinismu (ke šňupání Šňupajnu).

V roce 1903 zemřel jeho milovaný tatínek po utonutí v sudu rumu (podle důvěryhodného zdroje hořel poté v krematoriu 3 dny). Pro Adolfa vypuklo peklo. Z těchto dob také pramení Adolfova nenávist k alkoholu. Nikdo mu nerozuměl, a proto v roce 1906 utekl z domova do Vídně.

V této době se také stal osobním přítelem Alberta Einsteina a Tomáše Haryka Masaryka. Často za Masarykem jezdil z Vídně do Lán a několikrát hráli v lánské oboře ještě s bratry Čapkovými kanastu.

(Později, 15. března 1939 při své soukromé návštěvě Československa jel do Lán položit kytici na Masarykův hrob. Miloval Čechy tak, že začátkem 20. let vypracoval plán na přemístění Čechů na Sibiř. Podrobný plán předložil místním úředníkům, kteří jej, k jeho nelibosti, tehdy ještě zamítli. O Moravstáncích v plánu zmínka nebyla. Je však možné, že je házel do jednoho pytle s Čechy.)

MalířemEditovat

Po základní škole se Hitler začal živit jako malíř pokojů, kde měl střídavé úspěchy. Na stěny maloval výjevy z německých mýtů a legend. Nejraději měl Verwolfy. Co měl ale říkat takový domovník, když našel byt vymalovaný krvavě červenou barvou a na každé stěně několik |Verwolfů od nadživotní po podživotní velikost. Vše ještě doplněno nějakými zvláštními kříži ve tvaru háků. Rozčilení domovníci Hitlera vyhnali až do německého Mnichova.

Albert Speer rozlítil Hitlera poznámkou, že v oblasti umění má talent jen pro malbu a architekturu. Na otázku, zda umí hrát na housle, Hitler odpověděl: „Nevím, ještě jsem to nezkoušel.

První světová válkaEditovat

V Mnichově Hitlera zastihla zpráva, že ve světě vypukla válka. Hitler, zhrzen svým předchozím neúspěchem v povolání, se okamžitě nechal naverbovat. V armádě se mu zalíbilo. Odjakživa ho nějakým způsobem fascinovali vojáci pochodující v sevřených formacích. Postupem času objevil ve válce svůj nový smysl života. Dlouhé dny trávené v zákopu krátil Hitler svým spolubojovníkům řečmi o velkém vítězství a o velkém Německu. Válkou zdeprimovaní vojáci měli ale brzy jeho keců po krk, a aby se ho aspoň na chvíli zbavili tak ho vybrali jako dobrovolníka pro zvláštní úkoly. To spočívalo v tom, že dělal spojku mezi jednotlivými zákopy. Svého úkolu se Hitler chopil s vervou, ale neustále si pletl německé zákopy s rakouskými, a mezi vojsky obou spojeneckých velmocí vypukl zmatek. Později se fronta kvůli tomu úplně zhroutila. Když dalo německé velení rozkazy k ústupu, Hitler se rozčílil a místo aby je doručil do ostatních zákopů, tak je spálil.

Ke konci války dostal šrapnelem zásah do hlavy. Nebýt toho, první světová válka by nejspíše nikdy neskončila. Hitler se z bezvědomí probral až několik měsíců po válce, a vůbec nechápal, jak mohlo Německo prohrát plichtit. Myslel si, že se tak stalo proto, že tam prostě nebyl… Nakonec mu z toho všeho definitivně přeskočilo. Rozhodl se, že v příští válce něco takového nepřipustí.

Umělecká kariéraEditovat

Titler

Hitler při své proslulé travesti-show

Batecabelo

Po válce se Hitler v Mnichově protloukal životem různě. Protože v podstatě vůbec nic neuměl, musel se zpočátku živit jako pouliční striptér se sloganem „Za trochu gáblu kalhoty stáhnu“. Brzy ho však objevil jistý impresário, který odhalil jeho umělecké kvality a angažoval ho do několika šantánových vystoupení.[1] Hitlerův věhlas se poté začal rychle šířit. Stal se slavným barovým zpěvákem a tanečníkem, a legendou mnichovských pivnic. Byl jedním ze zakladatelů klasické německé taneční travesti-show, ve kterých vystupoval pod uměleckým jménem Ewita Brünstein. Nakonec se stal největším německým transvesti-tanečníkem všech dob, a to již před slavnou érou Waltra Ulbrichta.

Cestovní kancelář Wehrmacht GmbH si všimla jeho prestiže a rozhodla se zasponzorovat jeho turné po celém Německu a možná i po celém světě. Hitler se ale pod tlakem svého přítele Göringa rozhodl vydat se jinou cestou a nakonec opustil travesti show nadobro.

DobrovolnictvíEditovat

Hitler na dovolene

Na oslavě Göringových narozenin

Hitler

Fotografie se členy Růžových košilí

Protože se s přáteli Masarykem a Čapkovými nerozešel v dobrém, neměl Adolf peněz nazbyt. V prvopočátcích jeho krátké travesti kariéry měl stále hluboko do kapsy, přesto věnoval svůj čas potřebným. Působil v norimberském Ústavu pro těžce chorobomyslné jedince, kde mezi chovanci získal své první stoupence, později známé jako Růžové košile. Zde se také prvně setkal s Hermanem Göringem a Rudolfem Hessem.

Němci svalovali vinu za prohranou První světovou válku na katolickou církev a její pohrobky. To byla vhodná doba pro vytvoření silné náboženské sekty, která by pásla německé ovečky. Hitler byl nadaný řečník (viz jeho mládí). V mnichovské pivnici začala jeho cesta na světové výsluní. Když ale zjistil, že při proslovu není nalitej, začal koktat a třepat rukama a proto na doporučení doktora začal brát soukromé lekce u papeže v Pusté Polomi. Jinde než v poválečném Německu by nenašel prostředí jako stvořené pro jeho schopnosti.

Ve vězeníEditovat

Hitler v sortkach

Hitler v šortkách v době uvěznění

Do vězení se Hitler dostal po strašlivém fiasku s tzv. Pivním pučem (německy Oktoberfest). V roce 1923 se v jedné mnichovské pivnici nezřízeně opil a ozbrojen pistolí se pokusil přejmout vládu nad přilehlým pivovarem. Byl ale zneškodněn policií a zavřen do žaláře. Jeho spoluvězněm byl Rudla Hessík, podivín, s nímž společně trávil dlouhé nudné večery bez žen. O dopadu těchto nočních dobrodružství na zdraví Hitler později napsal svou druhou nejslavnější knihu Můj bol. První nejslavnější knihou je samozřejmě jeho Můj boj, v originále Mein Kampf mit der deutschen Sprache. Hessík také napsal na podobné téma knihu, která se jmenovala Hadí příběhy, ale ta nebyla tak úspěšná. Nakonec byli oba po roce propuštěni kvůli petici zbytku vězňů.

Noc dlouhých nožůEditovat

Konflikty mezi SA a Gestapem byly nenásilně vyřešeny bodáním nožů do zad. Jednotky SA se staly okrajem nacistického Německa a na jejich místo nastoupily jednotky SS a jednotky SI.

Mezitím učinil samotný Hitler významný archeologický objev, ale nikoliv spjatý s okultismem, což jej mírně mrzelo. Přesto byly objevené tunely podrobeny průzkumům. Těsně před pařížským rendezvous byl objeven tajný tunel z dob Rothschildů vedoucí až do Paraguaye. Hitler dal příkaz učinit další archeologické průzkumy, ale nic nebylo objeveno a tak tunel nechal zasypat, odpálit a zplynovat.

Druhá světová válkaEditovat

Hitler

Hitler při své pastýřské řeči

Fanynky

Atmosféra v Německu byla tak bouřlivá, že Wolfi neměl šanci vřeštící fanynky překřičet.

Bližší podrobnosti v článcích Druhá světová hádka a Hitlerovo vítězství

Poté Hitler rozpoutal děsivou náboženskou válku, ve které zahynulo opravdu hodně lidí. Toto strašlivé zabíjení psychicky postihlo Hitlerova přítele z norimberských dob Rudlu Hessíka. Neunesl to a emigroval do Velké Británie. Netušil ale, že je zde homosexualita trestná a než se nadál byl zavřen do vězení. Sedí v něm dodnes.

Hitler se s tímto osudem svého přítele dosti trápil. Ze zoufalství a pro své válečné taktiky nechal unést Angeliku de Peyrac de Pompadour de Maintenon de Luvois de Le Vau de Le Notre de Lebrun, vévodkyni de Vries, která později převzala identitu „Karl Dönitz“. Hitler si z této chyby vzal ponaučení a svou milenku si vyhledal v barové zpěvačce Evě Braunové.

SmrtEditovat

Adolf Hitler zemřel během nátáčení propagandistického filmu „Der Untergang“ (v české distribuci Pád třetí říše) v náruči milované Evy Braunové. Příčinou úmrtí byla celková fyzická i psychická sešlost, způsobená jednak vysokým věkem (bylo mu úctyhodných 56 let), jednak těžkou závislostí na drogách. Později někteří zlí jazykové vyjádřili nepodloženou domněnku, že spáchal sebevraždu, protože mu přišel účet za plyn.

Naposledy před kamerou se objevil v pořadu 13. komnata Adolfa Hitlera. Působil v něm dojmem těžce nemocného a životem unaveného člověka. Hodně lidí očekávalo, že v pořadu sdělí zásadní poselství příštím generacím, ale kvůli pokročilému stadiu Hitlerovy demence se tak nestalo. Místo toho se diváci dozvěděli o jeho zájmu o pozorování okrasného ptactva a o květiny. Na závěr pořadu zazněla Hitlerova melancholická slova, zřejmě vůbec poslední zdokumentovaná, ve kterých bilancoval svůj život. Zde je úryvek:

Ano, chyby se staly. Je možné, že jsem byl někdy vůči některým lidem trochu sobecký, nebo dokonce předpojatý, ale ničeho nelituji...

Hitlerův přínos kultuře Editovat

Hitler gesture
Hitler Song

Hitler Song

V bunkru
  • Adolf Hitler byl známým nekuřákem a abstinentem. Světovou kulturu též obohatil založením Osy Berlín-Řím-Tokio a IG Farben.
  • Podle svědectví rodinného psychiatra Sigmunda Freuda byl malý Dolfi už od dětství závislý na všelijakých střílecích hrách, které hrál na svém kuličkovém počítadle a byl tak zřejmě prvním hráčem střílecích počítačových her, což na něm zanechalo trvalé následky.
  • Hitler je znám taktéž jako "učitel národů" a to kvůli nesmírné snaze vzdělat mladé lidi různých národností v oblasti kultury a humanity, kterými odjakživa oplývá vyšší rasa.

Hitlerův přínos české politické kultuře Editovat

Poznámka pod čarou Editovat

  1. Podle Benita Mussoliniho stál za náhlým uměleckým nadáním šrapnel, který Hitlera za války zasáhl do temene hlavy.
RedDwarf2 „To je Norimberk a Adolf Hitler. Jeho tým skončil druhý ve druhé válce“
Arnold Rimmer, část 17. - Fotostroj času



Srpakladivo
BOLŠEVICI, KOMOUŠI A SOCANI
Pogo

Agrární program bolševiků | Bolševikum | Vasil Biľak | ČSSD | Dělnická strana | EU | Jiří Dienstbier mladší | Alexander Dubček | Jan Fischer | Adolf Hitler | Hrdá propaganda ČSSR | Gustáv Husák | Milan Chovanec | Milouš Jakeš | Zdeněk Jičínský | Klement Gottwald | Stanislav Křeček | KSČM | Komanči | Komouš | KSF | Krakonoš | ČSAF | Lenin | Lihový dům | Standa Lokotka | Mao | MO KSČ ve Vševilech | Miloš Zeman | Moskva | Major Milda | NDR | Tonny Newotney | Roman Onderka | Partajman | David Rath | Bohuslav Sobotka | Semely | Socan | Sovětský svaz | Josip Stalin aneb o původu komunismu | Stalin (nekrolog) | SMER-ČSSD | Gejza Šlapka | Zdeněk Škromach | Vladimír Špidla | Jaromír Štětina | Velkolepý bolševik | Lubomír Zaorálek | Antonín Zápotocký | República Socialismo o Muerte de Cúba | Lien Ťien-šeng‎

Exploding-head Tento článek obsahuje příliš mnoho informací.
Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava.
Split-arrows Tento článek nemá nic společného s článkem Hitler (zpěvák).

To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.