Moravská Jihovýchodní Afrika
Z Necyklopedie
| Moravská Jihovýchodní Afrika Móravské Jíhovýchódné Háfriké | |
|---|---|
  | |
Načelníkova vládnoucí chatrč | |
| státní zřízení: | (Ne)Závislá kolonie |
| hlavní město: | Brno |
| jazyk: | Moravský jazyk, arabština |
| náboženství: | sunnitský islám |
 | |
| premiér: | Ross Hedvíček |
| měna: | Morgoš |
| národní jídlo: | Bochtičke se šodó z velblódího mléka |
Obsah |
[editovat] Poloha
Moravská Jihovýchodní Afrika se nachází na území bývalého Maroka a Mauretánie. To znamená při pobřeží Severozápadní Afriky. Tento omyl vznikl díky špatné navigaci lodi Járy Cimrmana, který tou dobou mířil do Jihovýchodní Afriky na jednu ze svých průzkumných misí. Když dorazil do Severozápadní Afriky, nebyl správně orientován. Hlavní problém byl v tom, že jej tehdy nenapadlo vynalézt GPS. Jinak by nemohlo dojít k tomuto politováníhodnému omylu, který se stane jednou za 10 let. Nazval tedy tuto zemi Moravskou Jihovýchodní Afrikou.
[editovat] Obyvatelstvo
Území bylo před příchodem Cimrmana velice řídce zalidněno. Jen některé části obývaly negramotné zaostalé lidojedské africké kmeny (jako např. Ululabumba mukaluliki pongomalake guardekamba matoke vynálezci Bukake a předci dnešních Pšonků, kteří na Cimrmanově lodi emigrovali do Polska). Dále Afriku obývají kmeny Obulů a Zulů, kteří jsou odvěkými nepřáteli.
[editovat] Historie
O jejich historii ví jen jejich poslední domorodý šaman a ten už to nikomu nepoví, bo čuchá ke kytičkám ze spoda už pěknéch pár desetiletí.
[editovat] Současnost
Všichni původní obyvatelé buď vymřeli (jako zmíněný šaman) nebo emigrovali do Polska, nebo do Brna. Stát dnes řídí brněnští Arabové, kteří se sem z Brna záhy začali stěhovat. Mezi Moravskou Jihovýchodní Afrikou a Brnem je úzký, téměř symbiotický vztah.
[editovat] Státní zřízení
Od roku 1989 je MoJiVA absolutistickou monarchií jednoho. Náčelník je dosazován z Brna a příjíždí do vládní chatrče šalinou.
[editovat] Kalendář
Letopočet se počítá od našeho roku 1900 a období se nazývají: před r.1900 je to období př.př.J.C.(čili před příchodem Járy Cimrmana) a po roce 1900 je to p.př.J.C. (po příchodu J.C.).
