Benešov

Startovací rampa Konopiště (pohled od odkalovací nádrže).
Více v pojednání Rakousko-uherský kosmický program.

Freska z brněnské Petrovské mešity zobrazuje brněnskou velbloudí karavanu na cestě do Prahy. Na obrázku zcela vpravo je brněnský kupec (v modrém hábitu).

Podskalská celnice na Výtoni

„Pro jižní směr na Benešov je podobná předpověď jako pro směr západní s tím rozdílem, že na jihu kolonizace již probíhá na základě chatové a chalupářské výstavby. Říčany během patnácti let budou pohlceny velkou Prahou. Také zde hranice nedojdou až k Benešovu, protože dálnice bude odvádět pozornost trochu jinam.“

- Petr Messany

Benešov (též Dekretov) je moravstánská enkláva pouhých 30 km jihovýchodně od Cajzlogradu. V historických materiálech je někdy též uváděn jako Povidlov a jeho obyvatelstvo zváno Povidláci. Toto označení ovšem ani tolik nesouvisí se zdejší tradiční oblibou požírání koláčů natřených touto hmotou, ale se slovním základem "vidlák" a jeho vývojovým mezistupněm "po-vidlákem", vzdáleným evolučním předstupněm člověka Homo sapiens. Další teorie tvrdí, že přezděz dostala osada díky svému pivu, které se tradičně vařilo z puškvorce, bramborové natě a zejména povidel.

Středověká zemědělská usedlost Vlašimský dvůr byla roku 1946 přejmenována na počest prezidenta-odsunovače Edvarda Beneše na Benešov. Okolo náměstí, která má imitovat historický ráz se rozprostírají panelová sídliště. Nejvýznamnější budovou ve městě je bývalé krematorium na vyvýšenině, v současnosti používané jako kulturní centrum KC Karlov, zvané též "na Bene", neboť právě Benešov byl pro daleké okolí jediným krematoriem. Naopak "pod Bene" se nedoporučuje navštěvovat, označuje totiž v těsné blízkosti dříve rozptylovou, dnes blicí loučku, vyhlášenou svým zápachem. Město je držitelem světového rekordu v poměru důchodců na obyvatele, neboť se řídí heslem, "V každé ulici dům s pečovatelskou službou". Ve městě jsou častými hosty cizokrajní turisté, kteří navštěvují Konopiště - nedalekou zříceninu mimozemské startovací rampy.

Jakožto moravstánská enkláva zachovalo si město svébytný jazyk zvaný benešovský hantec. Je charakterizován důsledným nahrazováním -ý za -ej (např. v pozdravu Dobrej den).

Obchod

Benešov (dříve Vlašimský dvůr) byl posledním karavan-serailem na obchodní cestě mezi Brnem a Prahou, po které putovali brněnští sunnitští kupci do Prahy, aby tam na Výtoni před Podskalskou celnicí směnili nejcennější plody své země, erteple (česky brambory), slivovici a králičí kožky, za jabloneckou bižuterii.

Vlašimský dvůr se tak postupně stal druhou největší moravistánskou enklávou v Čechách. Největší moravistánskou enklávou je ale Praha, protože tajným snem každého moravistánce je obdržet v Praze potvrzení o trvalém pobytu a získat tak možnost pobírat v Praze podporu v nezaměstnanosti. Pověsti o pohádkovém bohatství pražských nezaměstnaných dodnes přivádějí do Prahy celé zástupy moravistánských vesničanů, kteří pak v Praze vytvářejí voličskou základnu ČSSD.

V Benešově také jezdí autobusy.

Družební města

• Gottwaldov