Bezdrátový telegraf

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

[editovat] Vynález bezdrátového telegrafu

Všeobecně se má za to, že bezdrátový telegraf vynalezl Marconi. Ve skutečnosti kdyby nebylo Járy Cimrmana tak by zřejmě k tomuto objevu asi nedošlo. Při pátrání v Cimrmanových objevech se však nic takového nenachází, ani dotaz na géniově webu to nepotvrdil. Sám Jára to vzhledem k jeho mnohem geniálnějším objevům nepovažoval, při své skromnosti, za něco, co by stálo za řeč.

Přesto se Vědeckému týmu Necyklopedie při pátrání v hlubinách webu podařilo objevit jeho stopu. Podařilo se to odposlechnout z jedné diskuze.

Cimrman vola na Marconiho

Cimrman volá s balonu na Marconiho

[editovat] Jak to skutečně bylo

Citujeme:

..ale jak stavjali štreku z Bohumina do Hornich Uher směr Cassovia, tuž to vtedy Těšin zabezpečovacy zařyzeni montoval jako sepcyjalista jakysyk Ital - menoval se Markony. A moc vtedy něchibělo a namontoval by tu cosyk podobně moderniho, jako su dnešni mobily!!!

Markony byl podruměrny dražni elektrotechnyk ve třeti platovej třydě c. a k. Severni Ferdynandovej drahi, pod keru nově budovana štreka vtedy ešče patřyla. Mordoval se s podobnym paskuctvem, jako morzeovka po drutach. Enemže jedneho dňa, jak se s tymi dratami trapil na asy dvacatym sedmym slupě od těšinskeho banhofa kajsyk v tych mistach, kaj ešče do předloňska staval před Svibicu u Těšina slavny zajezdni gasthaus Šlezynger, tuž auzgerechnet kolem v hicovzdušnym baloně prolitaval nejslavnějši česki genyjus Jara Cymerman. Letěl kajsyk na vypravu do Solnohradu, ale bo ten tydeň fukal věter v chujovym smeru, tuž se pověděl: "Nevadí, navštívím Těšín, rodiště mého přítele mechanikuse Josefa Božka" No - nakoněc to zebral až kajsyk přes Halič, ale o tym dalej...

No, a ten neslavnějši česki genyjus, jak mijal ten dvacatysedmy slup ze zavěšenym Markonym, tuž huknul na teho italskeho montera z tych padesati metru nadul dost sylnym hlasem: "Zkuste to bez drátů, milý Markony!"

Markony jako spravny talijan nejdřyv nic něpochopil, bo jak nad sebu viděl taku obrovsku nafukovacu potvoru, tuž se tak vylekal, že z teho slupa zletěl nadul po hlavě a za nim letěl aji jeho vercajkbojtl. Při všeckym tym maleru měl Markony ščesti, bo spadnul do něposenych pokřiv, tuž jakžtakž do měkeho a monterbrašna ho vtypjynty jebla přes palu. Napul omameny Markony zabrblal "Skačacére", co mělo značiť, že pro ten deň je šichta a odešel do Šlezyngra na jedno služebni, něch splachně ten ulek.

Tam se mu to u třetiho brackeho (to je pivo, kere se vařylo v tedy ešče něpodělenym Těšině) v pale jaksyk rozležalo a relatka mu naraz spravně zecvakly. Zavolal na mladu Šlezyngrovku, kera ten deň měl službu u pipy: "Andáre, bolletta!" a na přyněsenym učtě z fleku namaloval šematko bezdratoveho přypojeňa. Od radosti zařval "Evivailpopov!", těpnul na biršenk dvaapul grejcara, zebral ten poškryfany učet, šel na dražňu dyštanc a ešče ten deň dal načelnikovi "eskómio" (něplesť se z mraženu pochoutku z šedesatych roku, kera byla za padoš v každej Jendotě - tudyk tym byl miněny padak z vlastni vule :))). A za třy dni na to svuj vynalez přyhlasyl v Curychu na patentovym uřadě.

No - a kvuli temu Cymermanovemu přeletu nad Těšinem a spadlemu Markonymu ze slupa u Šlezyngra, kery dal vypověď, nakoněc v Těšině jezdily vlaki dluho enem podle morzeovki, posylanej přez druty.

Ale kdovi, možna, že je to tak lepši, bo kvuli temu na štrece kolem Těšina nikdy nědošlo ku takovej strašnej

katastrofě, jako když se potopil Tytanyk.
's final moments

Titanik

Něrozumim temu tak moc, ale ten potopeny šif měl markonyho aparaty, ni?

Kdyby měl poctive drutove spojeni (tajak byl třeba kdysyk rozhlas po drutě) tuž by se možna ani něpotopil, bo jak by za sebu smykal ty druty, tuž by s taku rychlosťu němoh narazyť do teho kusu ledu, no ni?

A ešče jednu zaimavosť cely ten přyběh skryva: je tak vědecki dokazane, že Cymrman nikdy něnavštivil Těšin, aji dyž to měl zprarurazy v planu. Ten deň, jak Markony slitnul z teho slupa, byl kapku sylnějši věter a Cymerman užuž chtěl stěpat kotvu, že se kajsyk zachiti. Enemže na posledňu chvilu uviděl, jak pod nim ten něbohi Markony vlaje a planta se s tymi drutami. A bo mu jich nechtěl potrhať, tuž aspoň nasraně na něho zařval tu hlašku, něch to přiště zkusy bez drutu. V tym momentě zafučalo ešče vice a mily Jara tak přyšel o posledňu šancu kajsyk zaparkovať a letěl potem už rači dale kajsyk na Krakov...

Co řect ešče vjec? Už enem: fínijafavóla! [1] Marconi:

uncyclopedia