Bludička

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Bludička bahenní
Bludicka bahenni.jpg
Údajná fotografie bludičky v Lipně nad Vltavou. Bludička se zde však vyskytuje ve velice nezvklém biotopu, na širé vodní ploše. Takový výskyt u nás není dokumentován a proto není vyloučeno, že se jedná o fotomontáž.

Stupeň ohrožení
kriticky ohoržený
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Druh: Bludička bahenní (Ignis fatuus)


Bludička je jakési světýlko, jež se objevuje nad bažinami. Je to přírodní jev, který nikdo neviděl, ale který přesto existuje. Pocestného buďto vede hlouběji do bažiny, aby tam utonul (zlá bludička) nebo jej vede bezpečně ven z bažiny (hodná bludička). Podle pověsti to jsou jakási strašidla, možná dušičky nenarozených nebo nepokřtěných dětí. Vždy potrestají toho, kdo na ně zapíská. Objevují se vždy v lichém počtu, zpravidla za temných nocí, když se schyluje k bouři. Někdy se prý zjevují také na hřbitovech. Mohou se také objevovat v místě, kde je zakopán poklad.

Věda tento jev vykládá jinak. Jsou to hořící unikající bahenní plyny. Ovšem věda nedokáže odpovědět na otázku, kdo tyto plyny zapaluje. Nejspíše je zapalují nějaká strašidla, možná dušičky nenarozených nebo nepokřtěných dětí proto, aby pocestného zavedly buďto hlouběji do bažiny, aby tam utonul (zlá bludička) nebo ho z ní vyvedly bezpečně ven (hodná bludička). Vždy potrestají toho, kdo na ně zapíská. Objevují se vždy v lichém počtu, zpravidla za temných nocí, když se schyluje k bouři. Někdy se prý zjevují také na hřbitovech. Mohou se také objevovat v místě, kde je zakopán poklad.

Bludičkou (či spíše Bludimírou) je i princezna z Dolní Vlkýše. Je to údajně krásná, původně hodná dívka, která byla zakleta do podoby bludičky. Mezi lidmi se objevuje jako krásná dívka, avšak láká lidi (zejména muže) do bažin. Ovšem jeden se nemínil vzdát... Není známo, jak princeznu vysvobodit.

[editovat] Bludičky v Česku

[editovat] Výskyt a rozšíření

Bludičky jsou v Červené knize zařazeny mezi druhy kriticky ohrožené vyhubením a nejinak je tomu v Česku, ačkoliv v minulosti šlo o všeobecně rozšířený a místy dosti hojný druh. Vyskytují se nyní velice vzácně ve slatích, mokřadech, močálech a bažinnách. Jejich zdaleka největší populace u nás o několika desítkách jedincích přežívá na Šumavě, kde má přirozený zdroj potravy v četných zbloudilých turistech. Dále je bludička dokumentována z oblasti Mariánských lázní a podkrušnohoří (rezervace Soos). Zde se patrně vyskytuje bludička Ignis fatuus mineralofilus libující si v minerálních slatích. Určitý menší počet jedinců dále ostrůvkovitě na vhodných stanovištích žije v oblasti Krkonoš a Orlických hor. Bludičky byly též pozorovány v Třeboňské pánvi v zanešených rybnících a snad i jinde. Za důkaz Bludičkovství lze pokládat rozhovor Bludičky de Rochemberg pro Českou televizi, kde uvádí, jak je rybník Rožmberg - odkud pochází, znečištěn. Uvádí, že je z toho její rod Roschembergů silně znepokojen. Výskyt bludiček v ostatních částech Čech je však předmětem dohadů, všeobecně se však považují za vyhubené mimo výše zmíněné lokality.
Ještě méně je zdokumentováno rozšíření v oblasti Moravistánu.
Zde však tento dříve běžný druh patrně též vyhynul s vyjímkou karpatských pohoří. Údaje o spatření bludiček z okolí Moravských Budějovic a Slavonic jsou nepodložené a zasluhují další výzkum

Zásadním nárokem bludiček na biotop je močál či slatina dostatečně hluboká na to, aby v ní utonuli i velcí živočiši a zejm. člověk, a dostatečně odlehlá, aby bludičky nebyly rušeny a zejména aby zde v noci panovala co největší tma , ale zároveň dostatečně dostupná pro náhodnou kolemjdoucí kořist, tedy člověka.

[editovat] Ochrana bludiček a chov v zajetí

Všeobecně se soudí, že drastický úbytek bludiček během 20. století (ještě v polovině 19. století byly bludičky místy zcela běžné) způsobilo především světelné znečištění, které zásadně omezilo účinek hlavní metody lovu, tj. přilákání kořisti na světelnou vábničku. Proto bludičky naprosto zmizely z okolí velkých měst a hustě osídlených (a tudíž i za noci přesvětlených) oblastí. Bludička je navíc potravní specialista, živící se převážně člověkem, a s rozšířením osobních osvětlovacích těles s velkou svítivostí mezi lidmi (od petrolejek přes karbidky a baterky až po LED-svítilny) úspěšnost svedení kořisti do močálu dále poklesla.


uncyclopedia