Bonaparticismus

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

[editovat] Upřesnění

Výtvarný směr, jenž znázorňoval většinou nahé zbičované ženy sedící na růžovém keři. Pozadí bývalo šedé až růžové, žena byla často namalována hlavou dolů. Ovšem to bylo typické pouze pro počátky bonaparticismu (klasický bonaparticismus).

Bonaparticismus1.jpg

Psychonovobonaparticisticky ztvárněný Major Zeman; autorem je pravděpodobně neznámý Bašmak

[editovat] Období bonaparticismu

Za období tohoto uměleckého stylu považujeme konec 18. a začátek 19. století před Kristem. Tento směr rozdělujeme na dvě fáze: klasický bonaparticismus a novobonapartismus. Novobonaparticismus se rozděluje ještě na deskriptivní novobonaparticismus a psychonovobonaparticismus.

Poslední pokusy o psychonovobonaparticismus se objevují ještě v 20. století, kdy se o něj pokouší Ross Hedvíček. Jeho díla však nikdo nekupuje, poněvadž se většině lidem nelíbí olejem ztvárněná obrovská lidská ruka, která má namísto prstů dlouhé sloní choboty překrývající většinu plátna a brněnskou katedrálou Petra a Pavla na vrchu Petrov v pozadí.

Napoleon Paroubek.jpg

Jiří Paroubek převlečený za svého duchovního otce

[editovat] Známí bonaparticisté

Nejznámějším malířem tohoto období je Milan Knížák. V jeho stopách kráčí Gina Lollobrigida a Friedrich Nietzsche. Klasickým bonaparticistou byl například jeho zakladatel Napoleon. Nebo Malíř brněnského oltáře, kterého dohnalo toto umění na pokraj sebesnědení (vyvázl tehdy s opravdu těžkými zraněními - okousal si obě ruce a hrudník až na kost).

Na mnohé umělce měl tento směr takový vliv, že zcela ztratili pojem o čase a prostoru. Na první pohled tedy vypadali úplně normálně, ale pokud byste se podívali zblízka, zjistili byste, že člověk postižený bonapartistickou psychósou se doslova vznáší.

Bonaparticismus2.jpg

Typický projev napodobení zakladatele bonaparticismu

[editovat] Bonaparticistická psychósa

Velmi závažné onemocnění močového měchýře. Tato nemoc napadá duševně choré umělce, zejména Bašmaky a Svědky Jehovovy). Takový člověk dostává vlastnost letu. Nemůže vystoupat moc vysoko, ale stačí mu to na překonání kanálu La Manche. První pacient, který tento kanál překonal byl Aštar Šeran. Jeho let měl za důsledek příchod bonaparticismu do Anglie.

Tato závažná choroba se nedala nijak léčit. Někteří z postižených nešťastně zahynuli při pádu z vysoké výšky, jiní zase spáchali sebevraždu z nedostatku inspirace.

Dalším projevem je například otok uší, který zapříčiní hluchotu a zastavuje krevní oběh mozku. Nejpozoruhodnějším projevem je však jakési napodobování zakladatele bonaparticismu. To se projevilo například i u bývalého italského premiéra ve výslužbě Silvera Berlusconiho (viz foto).

Postižený člověk nemusí napodobovat zakladatele bonaparticismu jen svými pohyby. Existují totiž případy, kdy se poztižený převlékne za svého "duchovního otce". Tento případ se stal v květnu 2006 (viz foto).

uncyclopedia