Brněnská tuba

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Brněnské metro.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Tuba-jako-galaxie.jpg

Brněnská tuba se vyvinula do tvaru tříramenné levotočivé spirální galaxie

[editovat] Vznik Brněnské tuby

V zásadě existují tři relevantní teorie vzniku brněnské tuby:

Prametro.jpg

Walt Disney se mýlí, pokud se domnívá, že v moravistánském prametru se pila hopsínková šťáva.

Evoluční teorie, které se v Necyklopedii budeme ponejvíce držet, předpokládá, že Brněnská tuba se vyvinula z moravistánského prametra. Postupnými evolučními kroky dospěla do současného tvaru tříramenné levotočivé spirální galaxie (každé ze tří ramen se ještě rozvětvuje na dvě odstupující distální větve) okolo centrální černé díry. Vědci Necyklopedie předpokládají, že se celá soustava brněnské tuby otáčí kolem černé díry rychlostí 3,1415926535897932384626433832795 milionu let na méně prvou. Protože nyní tvoří spirální ramena přibližně tři čtvrtiny otočky, dovozuje se stáří brněnské tuby na 2356194,4901923449288469825374596 let.

Kreativisté naopak opírají svou představu původu o předpoklad inteligentního plánu podle něhož byla brněnská tuba následně vykrtkována a postavena. Existenci inteligentního plánu kreativisté dokládají tezí, že toliko inteligentní tvůrce (podle různých kreativistických škol buď delfín, nebo termití královna) by dokázal naplánovat stanice a tunely tuby příhodně na místo, na němž později vzniklo lidské sídlo zvané Brno. Jednotlivé kreativistické školy se ovšem neshodují v názoru, zda následné lidské osídlení lokality meziříčí (Mezopotámie) řek Zvratky, Sviňavy a ponorného veletoku Ponávky vzniklo v důsledku ražby brněnské tuby, nebo nezávisle na ní. Shodnou odpověď ovšem nalézají na otázku, kdo před lidským osídlením lokality podle inteligentního plánu tubu razil: „No přece tuneláři cajzlovští!“

Brno1.jpg

Každé ze tří ramen se dělí na dvě distální větve. Celá galaxie brněnské tuby rotuje kolem centrální černé díry.

Konečně musíme pro úplnost zmínit i v celku okrajovou (marginální) teorii Pragspermie. Zastánci této hypotézy se domnívají, že brněnská tuba byla vyhloubena v Praze a do Brna následně již hotová přenesena. Stavbu brněnské tuby (nazývané v dialektu pražských deklasovaných vrstev „Metró“) na území Prahy přičítají ohledům na moravistánskou zákonnost, konkrétně nutnosti ochrany životního prostředí v Brně během stavby.

[editovat] Unikátní technické řešení

Horni tuba.jpg

Horní tunel slouží osobní dopravě.

Dolni tuba.jpg

Dolní tubus je pro nákladní a poštovní přepravu a příležitostně jako drenáž.

Brněnská tuba má pro každý směr jízdy dvě koleje umístěné vertikálně nad sebou ve dvou různých tunelech. V horním tubusu jezdí soupravy osobní dopravy, v dolním nákladní a poštovní vlaky, jejichž provoz by dle zjištění necyklopedie mohl být ještě efektivnější, kdyby mělo město Brno poněkud větší pěší zónu. Kreacionisté tvrdí, že nemohlo být plánováno inteligentním plánem, aby vůbec žádná stanice brněnské tuby nebyla v pěší zóně, naopak, dolní tubusy měly prý sloužit k zásobování pěší zóny zbožím, jakož i k odvozu materiálu a odpadů z města. Podle nás evolucionistů jsou ovšem spodní tubusy nákladní dopravy vývojovým rudimentem. Důkaz evolučního původu tuby spatřujeme pak mimo jiné v podobnosti konstrukce tuby s mikroskopickou strukturou dělícího vřeténka a buněčných mikrotubul. Zastánci Pragspermie naopak nalézají shodu mezi konstrukcí brněnské tuby a mikroskopickou stavbou bičíku spermie, přičemž tvrdí, že pohyb vlaků v brněnské tubě a pohyb bičíku spermie spočívá na témže biofyzikálním základě.

Necyklopedie zjistila, že mimo poštovní a nákladní dopravy se spodní tubus osvědčuje i jako drenážní systém. V minulosti se do soustavy brněnské tuby několikráte provalila voda ze Zvratky, Sviňavy, z brněnských kanalizačních stok a dokonce i z ponorného veletoku Ponávky. Díky spodním tubusům nikdy nedošlo ke komplikacím v osobní dopravě. Během zimy 2008/2009 dokonce brněnskou tubou vytekl prakticky celý Prýgl, aniž to kdokoliv zpozoroval, jen v létě 2009 pak nepremávala sinicová výletní větev modrého ramene tuby. Pravdou je, že do spodních tubusů proteče jisté množství vody prakticky vždy, když vlak za stanicí Port Prýgl vjíždí nebo opouští podvodní část trasy (viz obrázek).

[editovat] Stanice a tunely

[editovat] Centrální černá díra

má nepravidelný hexagonální tvar. Je tvořena spojnicí stanic:

  • Čára (Kupodivu není na české, nýbrž na Joštově ulici u Ústavního soudu)
  • Moravské nám. (též moravistánské plac)
  • Rola (hl. nádraží)
  • Kometááá (nedaleko haly Rondo)
  • Pivec (Starobrno, též Mendlák) a
  • Obilňák (tato stanice leží ve skutečnosti pod Špilberkem, jak se může přesvědčit každý, kdo na hradním nádvoří skočí do studny. Je ovšem tak hluboko, že eskalátor ústí na povrch až na Obilňáku, nedaleko úřadu ombudsmana).

[editovat] Severozápadní spirální rameno

Stanice slovanak.jpg

Stanice Slovaňák

Rameno (v plánu vyznačeno modře) počíná ve stanici Port prýgl jako uzel spojující podvodní větev zvanou Vyhlídka na sinice s větví Grand prix, kudy ovšem nejezdí žádné vlaky, ale zdivočelé motocykly. Rameno dále pokračuje stanicemi ZOO, Komec, VUT (tunel vede pod Palackého vrchem), Slovaňák, ČD Lesná, U Pavouka, a Bronx (křižovatka Bratislavské a Francouzské ulice). Do černé díry rameno ústí ve stanici Rola. Vlaky pak dále pokračují černou dírou do stanice Kometááá, odkud odbočí na východní spirální rameno.

[editovat] Východní spirální rameno

Rameno (v plánu vyznačeno červeně) počíná na Velké Klajdovce, pokračuje přes stanice Vinohrady, Malá Klajda k Zetoru, kde přibírá větev (nyní nefunkční, což je v Brně zvykem) ze stanic ČD Slatina a Airport. Rameno dále pokračuje do stanic Cvokhaus (Húskova ulice v Černovicích), Zvonec (ÚAN Zvonařka) a Nová rola (touto stanicí vlaky pochopitelně bez zastavení projíždějí). Do černé díry ústí toto rameno brněnské tuby ve stanici Kometááá, a vlaky dále pokračují černou dírou stanicemi Pivec a Obilňák, aby ve stanici Čára odbočily na sever, tedy na jižní, nejdokonaleji spirální rameno brněnské tuby.

[editovat] Jižní spirální rameno

Rameno (v plánu vyznačeno zeleně) počíná ve stanici Centrálka (Ústřední hřbitov), v níž přijímá větve z předměstí: Západní příměstská větev vede z pražského metra, z trasy C (Chodov), jižní příměstská větev vede z Wiener U-bahn, linky U-6 ze stanice Floridsdorf. Jižní spirální rameno brněnské tuby dále pokračuje stanicemi Kremačka (krematorium), Špitál (FN Bohunice), Kampus (Masarykovy univerzity), Rivec (Riviéra v Pisárkách), Koleje Vinařská, Monte Bú (Hvězdárna Kraví Hora), Šelepka a stanicí Lužánky, aby toto jižní rameno vyústilo ze severu do černé díry ve stanici Čára. Vlaky dále pokračují černou dírou přes stanici Moravské nám. na Rolu, odkud odbočí na východ na Bronx a dále pokračují severozápadním spirálním ramenem.

[editovat] Jízdní řád

Vlaky brněnské tuby jezdí pravidelně v odstupu 60 vteřin denně 24 hodin 7 dní v týdnu tedy 365 dní v roce, jen v přestupných letech jezdí 366 dní v roce. Černou dírou jezdí krátká okružní linka zvaná Ryngl, objíždějící 6 stanic černé díry proti směru hodinových ručiček stále dokolečka dokola, což mají odborově neorganizovaní piloti souprav brněnské tuby za trest (odboráři v popisu práce).

V opačném smyslu rotace, po směru hodinových ručiček, zajišťují jízdu černou dírou soupravy přijíždějící z jednotlivých spirálních ramen, než se na další přestupní stanici opět odpojí. Piloti brněnské tuby tak nejezdí stále jednu trasu, nýbrž objíždějí celou soustavu tuby, což mají za odměnu (odboráři slíbeno do budoucna). Tímto způsobem odměňování pilotů brněnské tuby se výrazně snižují již tak nízké provozní náklady. Mimo to jsou všichni piloti (odboráři i odborově neorganizovaní) brněnské tuby roboti.

[editovat] Cestovní tarif

Tuba a saliny.jpg

Brněnská tuba vůbec nekonkuruje šalinám!

Brněnská tuba nebyla, není a nebude součástí IDS JMK (Integrovaný dopravní systém jihomoravského kraje). Jednak je pod zemí, takže se na ni nedá přímo přesednout, za druhé jezdí v tak krátkých intervalech, že nemá smysl uvažovat o přípojích, a konečně si není možno ani zakoupit přestupní jízdenku IDS, neboť brněnská tuba je úplně zadarmo.

Protože z oken vagonů není pod zemí nic vidět, vyvinuly se z oken během evoluce dotykové displeje plné placených reklam. Jak cestující během jízdy rozklikávají jednotlivé reklamní bannery, vydělávají tím na provoz brněnské tuby.

Mnozí cestující nechtějí ovšem dobrovolně klikat na displeje, ale evoluce si vždy nějak poradí. Díky tomu ve vozech brněnské tuby během vývoje zakrněla všechna držadla pro stojící pasažéry, takže cestující se nemají čeho držet a jak sebou souprava malinko, malilinko hází (zvláště při rozjezdu a brzdění: zrychlení soupravy 0 --> 100 km v hodině 3,14 vteřiny, zrychlení 100 --> 0 km/h -3,14 vteřiny) cestující padají a hledajíce rovnováhu se opírají o dotykové panely v oknech a tím klikají na reklamní bannery.

Podle průzkumu Necyklopedie si však dosud žádný z cestujících brněnskou tubou nikdy nekoupil vůbec žádné zboží, na které viděl reklamu v tubě. Pšššt. Google o tom neví, takže provoz brněnské tuby je ekonomicky zajištěn na 10 tisíc let dopředu.

[editovat] Hlavní výhody brněnské tuby

  • Díky kosmicko-mikroskopickobuněčné struktuře nevede odnikud nikam, lze tedy cestovat odkudkoliv kamkoliv.
  • Na rozdíl od technokratického „severojižního diametru“ (viz externí odkaz) nesleduje trasu tradičních povrchových cest, takže si nekonkuruje s povrchovou dopravou. Současně tak nepřetahuje povrchové dopravě její cestující („neulevuje“ jí), takže nejezdí nikdy přeplněná.
  • Naopak, hrdě a odvážně podkopává kdejaký vršek, který v Brně stojí v cestě dopravy (Monte Bú, Palačák, Žluťák, Špilas, Hády ...), a tím cestujícím zkracuje cestu na místa, kam nechtěli.
  • Je naše.

[editovat] Externí odkazy

F1.png Související informace obsahuje
Regál Doprava©
uncyclopedia