Brutopýr

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Brutopýr
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chorvata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: neletouni (Nonchiroptera)
Podřád: brutopýři (Bruttononchiroptera)

Brutopýři (lat. Bruttononchiroptera) jsou podřádem savců z řádu neletouni. Nejvýznamnějším znakem brutopýrů jsou zalomené přední končetiny, ze kterých by se mohla vyvinout třeba i křídla. Díky nim jsou brutopýři jedinými savci, kteří sice nelétají, mohli by to však někdy v budoucnu dokázat – sloni, tuleni a vakoveverky (t.zv.kluzáci) by naproti tomu mohli pouze klouzat na určitou vzdálenost.

[editovat] Výskyt

Moravské náměstí

Jedno z míst výskytu

Burkina Faog

Dr. Dan Dráb s domorodci v Horní Voltě před dalším výskytištěm brutopýrů

P1000514

Brutopýr (asi mládě) ve sklepení domu v Dolních Měcholupech (pozn.kolem jsou patrně výtrusy prasopsa)

Brutopýři (it. Bruttopierre) byli objeveni teprve nedávno, v roce 2010, při stavbě trojlodní stanice brněnského metra „Moravské Náměstí“. Tato stanice se po rozhodnutí brněnské radnice staví tzv. „Starou brněnskou tunelovací metodou“ (SBTM), která je proslulá tím, že byla po mírných a nepodstatných úpravách přetvořena v 50. letech 20. století v častěji používanou, tzv. „Novou rakouskou tunelovací metodu“ (NRTM). Objevitelem brutopýrů byl noční vrátný, pan Zbyšek Tůček, se svým bratrem Jarynem, kteří se snažili identifikovat původce neslyšitelných zvuků, které se ozývaly každou noc mezi 23.–3. hodinou z prostor mezi betonovými tubinky a ochrannými zonty středního tunelu stanice. Svůj objev poté oznámili známému nukleogeologovi Danu Drábovi, který v této oblasti zkoumal možnosti vybudování úložiště odpadu z jaderné elektrárny Dukovany, a který následně brutopýry podrobně popsal ve své knize „Tmavé noci s brutopýry, světlé dny s Tebou“.

Jak bylo později zjištěno, brutopýři se vyskytují mimo brněnské stanice „Moravské Náměstí“ ještě v Dolních Měcholupech, ve Středoklukách a v Horní Voltě (nyní Burkina Faso).

[editovat] Charakteristika

Brutopýři se živí, dosud však nebylo zjištěno přesně, čím. Předpokládá se, že jsou to zejména výtrusy prasopsa a sůl z mořské vody, kterou slízávají ze stěn podzemních kaveren v místech, kde se v minulosti vyskytovalo pramoře.

Většina brutopýrů je aktivní v noci nebo za soumraku. Oči brutopýrů jsou velké, daleko větší než oči krtka domácího i polního, natožpak lesního. Jsou dobře vyvinuté, a brutopýři s nimi vidí vše, co chtějí, především na dlouhé vzdálenosti přesahující 24 až 19. Brutopýři jsou hermafroditi, mají obojetnou pohlavní žlázu a páří se sami se sebou několikrát měsíčně, po celý rok. Průměrný brutopýr váží cca 360 g, což je pro srovnání znatelně méně než dospělý pakůň, a je dosti velký. Jeho délka dosahuje 5, někdy dokonce 2. Má-li brutopýr dostatek potravy, může jeho délka dosáhnout obludných rozměrů, někdy neuvěřitelných -1 (ano, minus jedna). Brutopýři žijí samostatně, jen někdy v malých skupinách, nepřevyšujících 118 jedinců, což je současně, v případě hermafroditů, 118 dvojic. Protože jsou to neletouni, pohybují se jen málo, celou svou dospělou existenci v okruhu nepřevyšujícím ani to.

[editovat] Zánik brutopýra

Po dovršení 52 měsíců existence,(nebo po vyfocení bleskem) život brutopýra končí klasickou vnitřnězevní metamorfózou. Brutopýr přestane přijímat potravu, přestane se pohybovat a po několika dnech přestane i dýchat. V té chvíli praskne jeho vnější schránka a z brutopýra vylétne netopýr (it. Nettopierre). Po dalších dvou hodinách měkký vnější obal brutopýra zkostnatí a stane se z něj již obyčejný a prázdný tarapýr (it. Tarapierre).

[editovat] Netopýři v ohrožení

Všechny druhy našich netopýrů (a blízce příbuzných vrápenců) jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené. Příčinou je:

  • Úbytek stromů s dutinami, kde by mohli odpočívat, používání pesticidů a herbicidů, jež je systematicky otravují.
  • Vyrušování při zimování.

Netopýrům můžeme pomoci i na vlastní zahradě, za což se odvděčí likvidací přemnoženého hmyzu. Důležité je:

  • Nepoužívat chemikálie v přírodě i doma. Nikde!
  • Pokud se letní kolonie usadí na Vaší půdě,v komoře či ve stodole, ponechat jí stále volný průlet ven i dovnitř a v zimě je nevyrušovat, nepřikrývat a neprobouzet.
  • Vyvěšovat netopýří budky - netopýrovníky.

[editovat] Tarapýři v ohrožení

Tarapýři chránění nejsou, přesto jsou též kriticky ohroženi. Problémem tarapýrů je to, že jsou nepohybliví a zůstávají pouze na místě výskytu brutopýrů, dále jejich zkostnatění, čímž nabývají značné tvrdosti a pružnosti a ve svých vlastnostech prakticky předčí i ocel třídy 19. Z těchto důvodů se v poslední době začaly využívat na výrobu sportovních rapírů (pozn. v němčině „die Rapyr“ – ženský rod, proto: ta rapyr), kde zcela vytlačily rapíry ocelové i ze skleněných vláken. Tarapýrům můžeme také pomoci, chce to jen dodržovat pár zásad v brněnském metru, v Dolních Měcholupech, ve Středoklukách i v Horní Voltě. Za to se ničím neodvděčí. Důležité je:

  • Nikoho cizího nepouštět na vlastní pozemek i do domu, zejména ne sběratele tarapýrů
  • Na noc důsledně zavírat stanici metra „Moravské Náměstí“ a nepouštět tam ani policejní stopaře se cvičenými prasopsy, pro které jsou čerství,ještě nezkostnatělí tarapýři, vítanou pochoutkou
  • Nikde nevyvěšovat budky tarapýrovníky, ze kterých sběratelé tarapýry vybírají
  • Tarapýry zakopávat okamžitě po metamorfóze brutopýra, ještě před zkostnatěním, do písčité půdy, kde postupně zmumifikují k nepotřebě.
uncyclopedia