Bursík

Z Necyklopedie

Objevení bursíku v roce 1446

Vědecký tým Necyklopedie objevil ve spolupráci s NASA a předními vědci zajímavé vlastnosti prvku, jež umožní převratné technologické změny

Bursík, bez chemické značky (lat. Bursicium), je nestabilní radioaktivní chemický prvek, kov. Jeden z chemických prvků Meresjevovy periodické tabulky.

Nemá nic společného se zaměstnancem firmy Gazprom, Rakušanem Martinem Bursíkem, který je v současnoti tibetským exilovým prezidentem působícím v Práglu.

[editovat] Značka

Bursík je jediný prvek Meresjevovy periodické tabulky, který nemá chemickou značku. Původní návrh Br!!! neprošel kvůli možné záměně s třaskavou formou bromu, pozdější návrh Bu napadli u okresního soudu v Prasopsích nad Mohelkou chovatelé hovězího dobytka, kteří měli značku Bu již zaregistrovánu pro označení vola (Bů pro krávu a Bú! pro býka). Většina chemiků u soudu tvrdila, že bursík a vůl mohou mít klidně stejnou značku, ale samosoudce Volek byl neoblomný. Bursík se jako jediný prvek musí vypisovat slovně. Proti rozsudku je možné odvolat se na lampárně.

[editovat] Mocenství

Mocenství bursíku se dosud nepodařilo zjistit. Všeobecně se soudí, že je malé a tedy bursík je jediný malomocný prvek.

[editovat] Historie

První historická zmínka o bursíku je z roku 1446, kdy jeho výskyt předpověděl Rajab al-Hafiz al-Bursi, arabský šíitský teolog a mystik ve své knize Khutba tantanjiyya, v českém překladu Kázání mezi dvěma propastmi (angl. Sermon Between the Two Gulfs).

Bursík poprvé ve své čisté podobě (99,9%) za pomoci komplikovaného postupu získal Tomáš Jedno.

Navzdory podobnosti názvu bursíku se jménem al-Bursi či s tureckým městem Bursa, je prvek pojmenovaný podle kmene Bursů, který žil v rodišti matky objevitele, jižním Rumunsku, v prvním a druhém století našeho letopočtu.

[editovat] Vzhled, základní vlastnosti

Bursík je v čistém stavu hnědý lesklý kov, který se v přítomnosti televizních kamer pokrývá vrstvou nazelenalých oxidů. Rozmělněný na prášek je samozápalný. Není příliš tvrdý a dá se za pokojové teploty kovat nebo válcovat. Při zahřívání se stává nejprve křehkým, při dalším zvyšování teploty je však plastický.

[editovat] Minerály a rudy

Nejznámější a zřejmě nejdůležitější rudou je guanit. Stopové množství bursíku je rovněž obsaženo v prdelitu.

[editovat] Výskyt

Bursíkové rudy se ve velkém množství vyskytují v Rakousku, Praze, Chorvatsku, z celosvětového hlediska však pouze v zemích Evropské unie.

Bursík se často vyskytuje v přítomnosti jiného nestabilního prvku - tvrdíku.

[editovat] Využití

Než se využitím bursíku začal zabývat vědecký tým Necyklopedie, nebylo známo žádné jeho praktické využití. Ten zjistil, že prvek má podobné vlastnosti jako expiridicium. Proto se může stát základním kamenem kosmických projektů vesmírných lodí a stanic. Nabízí se také hypotézy o použitelnosti bursíku jako součásti radioaktivního paliva, případně jako jedu na mutanty.

	Prvky
	hliník Al	arogantin An	zlato Au	bursík ?	uhlík C	měď Cu	debilit Db	drtík Dq
	chrastík Chk	paroubkium Pk	polonium Pl	prdík Pd	smrdík Sd	tvrdík Tu	womanium Wo