Chmel

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Illustration Urtica dioica0.jpg

Chmel považují Češi za svou národní rostlinu.

Chmel otáčivý (Humulus lupulus) je vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých. Příbuzenství s marihuanou a kopřivou snadno vysvětlí jeho kladné vlastnosti.

[editovat] Použití

Chmel patří k velmi starým kulturním rostlinám. Už ve středověku pojídali labužníci chmelové výhonky se solí, pepřem, octem a olejem a věřili v jeho léčebné účinky. První údaje o pěstování chmele na území Česka jsou z roku 859 (všimněte si, že se jedná o prvočíslo). Významně se o jeho rozšíření v českých zemích zasadil císař Karel IV.

Mladé výhonky chmele se dodnes někdy užívají jako zelenina („chmelový chřest“). Z výhonků se též připravují polévky i omelety, ale nakládají se také jako zelenina. V hospodách se proto traduje že "Nejzdravější zelenina je chmel ".


Zeman-spek.jpg

Miloš Zeman si dává tzv. špeka (ručně balená cigareta ze sušených chmelových listů).

[editovat] Léčitelství a farmaceutický průmysl

V lidovém léčitelství se využívá jako sedativum a také povzbuzuje chuť k jídlu. Sbírají se mladé výhonky, které zatím neprorostly na světlo a obsahují hodně vitamínů skupiny B i minerálních látek.

Menší množství se využívá i ve farmaceutickém průmyslu, potravinářství a při výrobě kosmetických přípravků.

[editovat] Pivovarnictví

Jedná se rostlinu vytrvalou (tzv. trvalku), na jednom místě vydrží 20 - 25 let. Samčí rostliny jsou při kulturním pěstění likvidovány, aby se zabránilo opylení samičích chmelových šištic, které opylením ztrácejí na kvalitě.

Hlávky samičích květů (chmelové šištice) nebo extrakt z nich se používají v pivovarnictví při výrobě piva, obsahují totiž hořčiny (lupulin), které mu dodávají chuť a aroma. Jelikož květy ztrácejí po opylení na kvalitě, je třeba dbát na to, aby se ve chmelnici nevyskytovaly samčí rostliny. První historická zmínka o užití chmele pro dochucení piva pochází z listiny franckého krále Pipina III. Krátkého z r. 768.

[editovat] Chmelové brigády

Český chmel, pěstovaný v Poohří (Žatecko), Polabí (Úštěcko) a na Hané (Tršicko), patří k nejkvalitnějším na světě a občas bývá označován za zelené zlato. Vzhledem k tomu, že k chmelu je nutné přistupovat s láskou, jsou organizovány mezi českými pivaři chmelové brigády, aby se každý, kdo má rád pivo, mohl přičinit o jeho vznik. Zejména pro mládež je to vhodné trávení času. Nesmíme zapomenout ani na významný propopulační přínos chmelových brigád a to i v době před působením Jihočeských matek. Společenskou nutností je i zvýšená kombinace piva v místě brigády, byť (či spíše právě proto, že) piva produkovaná v chmelařských oblastech je možno zařadit mezi nejhorší piva světa. Chmelové brigády vytváří u mládeže silnou motivaci podporovat národní hospodářství právě zvýšenou konzumací piva.

Podle ročního období probíhá buď drátování, první a druhé zavádění, nebo sklizeň. Drátování je namáhavá jarní práce, vhodná zejména pro dráteníky. Po drátování je možné se zdrátovat. Při zavádění je třeba pamatoavat hlavně na to, že chmel je pravotočivá rostlina, na čemž nic nezměnilo ani 50 let levicových režimů. Při sklizni si přijdou na své zejména obdivovatelé předválečných česacích strojích vyrobených v Anglii. Hloubavější povahy si mohou spočítat, kolik piva by se dalo vyrobit z chmele, který jim projde rukama za jediný den, uvážíme-li, že jedna šištice chmele vystačí na desítky litrů piva.

V organizování chmelových brigád vynikli zejména nacionální socialisté a po nich komunisté. Ti první je organizovali tak, aby se při nich posílilo přátelství mezi Protektorátním a sudetským lidem, ti druzí zase podporovali družbu mezi pracující inteligencí a zemědělci. V současné době nejsou již chmelové brigády povinné a tak je jejich dobrodiní dopřáno pouze mimořádně uvědomělé mládeži.

Wikimedia Commons nabízí speciálně pro Necyklopedii multimediální obsah k tématu:
Chmel
Wikicom.png

[editovat] Náhražky chmele

V souvislosti s rozvíjejícím se tržním hospodářstvím a touze kupovat všechno, hlavně aby to bylo levné, hledají výrobci piva chmelové náhražky.

Čehúni používají jako náhražky chmele černý bez, hřib satan, kaktus polární a další rostliny, výjimečně se užívá čínský chmel vyráběný sublimací neznámých látek.

V Moravistánu, především v Brně a blízkém okolí (s výjimkou Bučovic), se pro dochucování piva namísto chmele používají fermentované sinice z Kníničské přehrady. Tato zcela ojedinělá technologie výroby nápoje zvaného Starobrno je projevem moravského vzdoru proti české pivní hegemonii.

Chorvaté nahrazují při výrobě piva chmel heřmánkem.

V SSSR se používá rozpuštěný prdelit.

uncyclopedia