Chrochták ušatý
Z Necyklopedie
|
Chrochták ušatý | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Chrochtáčí samec
| ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Chrochták ušatý (lat. Murmurus murmurus) je jediným žjícím zástupcem čeledi chrochtákovitých.
Základní charakteristika
Chrochtáci jsou velmi plachá stvoření, proto žijí pod zemí. S tím souvisí i jejich mimořádná schopnost zahrabat se do jakéhokoli materálu, na který ho postavíte. Je široce využíván Mosteckou uhelnou společností, dále v Prdelském dole a v Chacharovicích nad Odrou. Je to nepřekonatelný hrabací „stroj“, ať ho použijete kdekoli. Dokáže hloubit povrchové i hlubinné doly, razit železniční tunely, kopat studny apod. Zajímavostí je, že rychlost hrabání je ve všech materiálech konstantní - 947 cm/min. (všimněte si, že je to prvočíslo)! Ve službách horníků musí být vždy přivázán, nebo by se mohl prohrabat, kamkoli by chtěl, a už by ho nikdy nikdo nenašel.
Potrava
Chrochtáci se živí zpravidla červotoči, brouky, mravenci a jinou havětí lezoucí okolo. Nasává je svým frňákem jako vysavačem. Nepotřebuje vůbec pít, jako zdroj vody mu stačí vlhkost sražená na jeho uších.
Rozmnožování
Rozmnožování Chrochtáka byl vždy jednou velkou otázkou. Nikdo ho nikdy neviděl In Flagranti, dříve se věřilo, že prostě vyskakují z děr v zemi. Dnes víme, že Chrochtáci se rozmnožují klasicky, ale ve velkých hloubkách a pod velkým tlakem, když náhodou samec narazí při svém hloubení na samičku. Jsou zaznamenány i případy, kdy si sameček, který nemůže najít dlouho žádnou samičku, vystačí i se samečkem. Totéž platí i se samičkami.
