Chrudim
Z Necyklopedie
| Chrudim | |
|---|---|
|
| |
| základní data | |
| status: | statutární vesnice |
| kraj: | Hradubice |
| okres: | Slatiňany |
| historická země: | Česko |
| katastrální výměra: | 33,20 km² |
| obyvatel: | 22222 (2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 57′ 4″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 47′ 44″ v. d |
| nadmořská výška: | 240 m m |
| PSČ: | 537 01 |
| adresa úřadu: | nám. Pepy Rézla 77 |
| starosta: | Jenda Čechlovský z Bítovan |
Chrudim (německy 
, rusky BotEtoXrudym, pražsky Chrudíš, ostravsky Dopičetadyzdechpes) je bývalá rodná vesnice královny Anny Přemyslovny, manželky Heinricha Haidera z Korutan a také prababičky populárního rakouského zpěváka Jörga Haidera. Chrudim je nyní předměstím nedaleké megalo- a nekropole Slatiňan a leží na dolním toku strouhy jménem Kamenice (rozhodnutím chrudimského zastupitelstva přejmenované od chrudimské plovárny až po ostrovy Ptáka Ohniváka na Chrudimku). V současné době dochází k zástavbě posledních volných polí mezi Slatiňany a Chrudimi a tím se na stůl dostává i otázka definitivního sloučení obou obcí. Ivan Jeník (starosta Slatiňan) a Jenda Čechlovský (starosta Chrudimi) přišli s revolučním návrhem, přejmenovat takto vzniklý sídelní útvar na Jeníkovice.
Obsah |
[editovat] Poloha a povrch
Chrudim leží v mělké kotlině ohraničené třemi nestabilními geologickými útvary - nerozhlednou Bára na jihozápadě, kostelíkem Tři Kotle na východě a skupinou umělých skal Tři Údy na severu. Povrch Chrudimi je možné charakterizovat jako velmi schodnatý, schody totiž naleznete v Chrudimi doslova na každém kroku. Chrudim byla donedávna, tedy před rozsáhlou stavební rekonstrukcí dříve jednosměrné Široké ulice, nazývána též Chrudim, jediná vesnice, do které se leze zad(k)em. Toto hanlivé označení se ovšem nelíbilo zastupitelstvu v čelem se starostou Láďou Libým, které rozhodlo o přebudování jednosměrné Široké ulice na obousměrné Široké schody II. Nyní je tedy možné nazývat Chrudim jedinou vesnicí, do které se leze zad(k)em anebo jezdí po schodech.
[editovat] Průmysl
Chrudim oplývala v minulosti bohatou průmyslovou výrobou. Po krachu na alžírské, libyjské i irácké burze přišel ovšem místní strojírenský podnik Transporta (dříve továrna Františka Wiesnera) o valnou většinu lukrativních devizových zakázek a jeho zaměstnanci o stálý přísun tuzexových bonů. V areálu bývalého podniku Transporta v současnosti sídlí zákaznický servis montovny mobilních telefonů s vodotryskem, tzv. Vodafounů. Zajímavou a poučnou historii má také nedaleká chrudimská průmyslová zóna Západ, pro jejíž výstavbu věnoval městu pozemky místní filantrop Milan Kušta.
Podobný osud jako Transportu potkal i druhý ze dvou největších podniků, textilku Elite, situovanou přímo v centru města naproti chrudimskému Bronxu a bývalému bytu Kočičí Báby. Po prohraném patentovém sporu s Výzkumným ústavem pletacích jehlic z Brna o ochrannou známku a technologii výroby Klimatex zakládá vedení podniku elitní nevojenskou jednotku rychlého nasazení, zvanou 1. Dámská Brigáda BSP a zahajuje úzkou kooperaci se 4. Brigádou rychlého nasazení z nedalekých kasáren. Generální ředitel podniku, jediný vyučený strojní zámečník v celém RVHP nechávající se oslovovat titulem Ing., mezitím zajistil výplaty finančně strádajícímu managementu prodejem strojního zařízení do sběrných surovin a také pozemků pro stavbu supermarketu Billa. Tím zároveň uspokojil četné petice a žádosti sociálně slabých obyvatel přilehlého Bronxu, poptávající bezplatný zdroj alkoholu, pochutin a peněženek.
[editovat] Historie města
Historie byla k této královské vesnici výjimečně nakloněna, neboť se v Chrudimi za posledních tisíc let nic zvláštního nestalo. Pokud si tedy odmyslíme erupci Kunětické hory, založení, vyplenění a znovuzaložení Chrudimi Kelty, narození kata Mydláře a nebo Pepy Rézla, vynálezce lodního šroubu, o kterém psal i Jules Verne. Za zmínku snad stojí pouze nedávné rozpuštění a vypuštění místní organizace ODS v čele s tělocvikářem Edou Beránkem.
Obyvatelé Chrudimi trpěli odjakživa pocitem méněcennosti z toho, že jejich královská vesnice nemá na rozdíl od sousedních megalopolí Slatiňan a Pardubic žádné historicky hodnotné šlechtické sídlo. Marné tak byly i dosavadní snahy chrudimských filantropů Samuela Kuchynky (Neuperský dvůr) i Milana Kušty (Obchodně bytové centrum Balustráda) zavděčit se stavbou něčeho, alespoň vzdáleně se zámečku podobajícího.
Také je třeba upozornit, že vlajka a znak Chrudimi nápadně připomínají vlajku a znak Německé říše 1871–1918. Původní znak Chrudimi, který je do teď k vidění na některých památkách na centrálním náměstí, byl ovšem jednostejný se znakem Hradce Králové, což mělo i jednostejnou příčinu.
[editovat] Oficiální web města
[editovat] Odkazy
Historie průmyslové zóny v Chrudimi v pořadu Reportéři ČT (přeskoč na čas 11:30)
Stavba Obchodně bytového centra Balustráda v pořadu Večerník z Čech
