Cyklista

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

[editovat] Cyklista

[editovat] Biologický původ

Cyklista je nejčastěji poddruh Homo Sapiens Sapiens, zřídka Ursus Arctos. V některých případech může být odlišení těchto dvou poddruhů problematické, je proto brát na zřetel fakt, že poddruh U. Arctos bývá ve volné přírodě spatřen jen velmi výjimečně a obvykle v dohledu cirkusu Berousek. Jde častěji o poddruh H.S. Sapiens.

Taxonomie poddruhu je velmi různorodá, společným rysem je vždy velocipéd, bicykl nebo jízdní kolo ve formě různých tvarů a barev. U mláďat bývá velocipéd zpravidla malý a pestrobarevný a u obzvlášť malých forem čtyřkolý. Jeden pár kol je nápadně malý a umístěný po stranách zadního voseného kola. V ostatních ohledech je možné poddruhy dále určovat. Mezi nejznámější co do výskytu náleží H.S. Velocipaede Universalis.

[editovat] H.S. Velocipaede Universalis

Svým vzhledem se velmi podobá běžnému jedinci druhu Homo Sapiens Sapiens, hlavním poznávacím znakem je velocipéd, který bývá nevýrazný a působí opotřebovaným dojmem. Jedinci V. Universalis se vyskytují nahodile, v ranních nebo odpoledních hodinách se houfují do stád, která však nejeví žádné hierarchické stupně v organizaci. Pohyb je neuspořádaný a vyskytují se začasté v obydlených oblastech. Staletým vývojem dosáhli jistého stupně domestikace, takže se naučili používat vyhrazené cesty - cyklostezky, případně veřejné komunikace, na kterých se drží při pravém okraji. Celkově jde o velmi rozšířený druh, známý svou krotkostí a tichým životem. K dorozumívání používají krátkých zvolání, která napodobují lidské výkřiky "Pozor" nebo "Z cesty". Jejich pohyb může doprovázet kovové cinkání nebo různé vrzavé zvuky. Ty způsobuje velocipéd, resp. jeho součásti.

[editovat] H.S. Velocipaede U. Catholiticus

Svým způsobem jde jen o endemickou variaci V. Universalis, která bývá k vidění v okolí kostelů nebo hřbitovů. Kupodivu jde nejčastěji o samičky pokročilého stáří. Vyznačují se velocipédem ve vodu, obtěžkaném umně svázanými kvetoucími bylinami. Čas od času je velocipéd ozdoben konví na vodu. Tento endemit je znám svou švitořivostí, nečekanými pohyby končetin a v zimním období i rituálními pády ze stoje, občas i v chůzi.

[editovat] H.S. Velocipaede Urbanicus

Ačkoliv se může zdát, že jde o stejný druh jako V. Universalis, jsou znaky a chování jedinců tohoto druhu natolik odlišné, že vedly k samostatnému druhu. Především jsou jedinci pestřeji vybarvení a velocipédy vykazují menší úroveň hlučnosti co do vrzání a cinkotu. Daleko častěji se velocipéd projevuje vrčivým zvukem. Také zvukový projev takovéhoto cyklisty je daleko výraznější a nápadněji vydává křik napodobující lidské "Uhni", "pozor", "kurva" a "hajzle". Rychlost pohybu je vyšší a je dána obvykle nižším věkem jednotlivců. Pokud jde o domestikaci, používá výhradně komunikace. Ovšem jakékoliv a v jakémkoliv směru. Ve večerních hodinách mívají jednotliví V. Urbanicus potíže s koordinací pohybu, skřeky jsou hlasitější a méně podobné lidskému volání. V. Urbanicus bývá zřídkakdy k vidění jinde než ve městech, mimo komunikaci se prakticky nevyskytuje a je začasté příčinou dopravních nehod. Ochránci silničního provozu se snaží označit odchycené jedince alespoň reflexními kroužky. Bohužel jejich trvanlivost je omezená a okroužkovaný jedinec se zbaví svého identifikátoru zpravidla při prvním svlékání oděvu. Dalším rozdílem je občasný výskyt přilby, u V. Universalis jde o vzácný výskyt, u V. Urbanicus je možno objevit přilbu u třetiny odchycených jedinců. Mnohačetná stáda jsou spíše výjimkou, jejich soužití s V. Universalis je nekonfliktní, ačkoliv V. Urbanicus je ve smíšených stádech dominantní a agresívnější. Endemity nebyly zatím doloženy, ač o jejich výskytu existují nepotvrzené zprávy.

[editovat] H.S. Festinus Versicolor

Tento poddruh zahrnuje dvě odlišné skupiny cyklistů, které však mají převládající společné znaky a je proto nezbytné je správně zařadit do jednoho poddruhu. F. Versicolor Urbanis je druh bytostně závislý na výskytu komunikací pro motorová vozidla. Jeho výskyt kdekoliv jinde je dílem náhody nebo zlomyslného žertu neodpovědných lidí. F. Versicolor Urbanis totiž nezbytně ke svému životu potřebuje kvalitní asfalt, bílé vodorovné značení a přítomnost vozidel. Jeho dýchací ústrojí je uzpůsobeno k příjmu vysokého procentního obsahu oxidů uhlíku, oxidů síry a dalších plynů, vznikajících provozem spalovacích motorů. Pokud obsah těchto plynů z jakéhokoliv důvodu poklesne, hledá F. Versicolor Urbanis komunikace s vysokým stupněm provozu s až panickým spěchem. Na komunikacích se chová relativně ukázněně, avšak má odpor k okraji vozovky a tíhne k pohybu středem jízdních pruhů. Vždy bývá velmi pestře vybarven a vždy má přilbu. Jeho pohyb vykazuje jisté známky nepředvídatelnosti, ale to je pochopitelné, protože zatím nebylo doloženo, že by byl kterýkoliv jedinec domestikován. Výskyt samiček je vzácný, což vede ke spekulacím, že se F. Vesicolor páří s V. Urbanicus. Pokud se na jedné komunikaci vyskytne několik jedinců F. Versicolor, vždy se shromáždí do stáda, které okamžitě zabere minimálně jeden jízdní pruh. Řevnivost samců je taková, že se pohyb stáda zrychlí, neboť si každý z nich činí nárok být v čele. Nezřídka bývá na F. Versicolor Urbanis pozorováno naslouchací zařízení. U několika odchycených samečků byl identifikován ve sluchátkách povyk a zvuk trub a zvonců, který nápadně připomíná ruch z televizního přijímače při přenosu cyklistických závodů Vuelta nebo Tour de France. Význam této činnosti není dosud uspokojivě objasněn. Pokud jde o prvky komunikace, používá skřeky podobné zvolání "pravá" nebo "levá". V obydlených oblastech při spatření lidí bývá agresívní a je lépe si ho nevšímat. V restauracích nebývá příliš často k vidění.

F. Versicolor Nemoralis je druh vyskytující se výhradně ve volné přírodě a z komunikací využívá maximálně polní a lesní cesty. Nejčastěji je k nalezení na lesních stezkách pro turisty.

uncyclopedia