Hedvábná stezka

Z Necyklopedie

Přesměrováno z Dálnice
Přejít na: navigace, hledání

„E55 byt šecka specialit, tam se protáfá celá šecká nárot.“

- vysídlený Sudeťák
GTRoad Ambala

Na Hedvábné stezce panuje čilý provoz.

Dalnice5

Vozidla v jednom pruhu mohou jezdit všemi směry.

Ucel D1

Už víme, co je účelem D1.

Sudetska-dalnice

1. česká sudetská dálnice.

Hedvábná stezka je karavanní cesta spojující Moravstán s Práglem (často také označována jako Hopsa Straße) . Vychází z Brna-Pisoárek (podle některých údajů z Řiťovic) a končí v Praze na Pankráci Mostem Klementa Gottwalda, z něhož ročně skočí 20-30 Moravanů hrůzou ze spatření stověžaté Prahy.

Hedvábnou stezku dnes mnozí nazývají dálnice D1. Tři sestry (a po nich mnozí další) jí nazývají také Highway číslo jedna Během budování se pravděpodobně stavitelé nepohodli s někým z Jihlavy, protože stezka se městu v několikakilometrové vzdálenosti vyhýbá. Stejně tak se vyhýbá Novému Veselí.

V blízkosti Prahy se vyhýbá Benešovu, Měcholupům, Hostivaři i Strašnicím, skrz které také procházel dálkový obchod.

Stezka byla sice několikrát rekonstruována, avšak stále se v některých úsecích objevují části, které pocházejí z doby kamenné. Zajímavostí je, že kdykoli člověk touto stezkou cestuje, narazí aspoň na jedno místo, které se právě opravuje, ale přitom se stále nedaří opravit ji celou.

Lepší úseky pocházejí z doby Římské říše, o čemž vypovídá až 26 m šířky, tj. standardní šířka starořímských dálnic. Ovšem superstrategie rozvoje dálnic počítá spíše se zúžením na 23 m.[1]

Během dlouhého cestování se člověk může zastavit v motorestech, což je něco jako oázy na Sahaře, kde je možné zakoupit mapy neprobádaných oblastí, předražené sušenky a mizernou kávu.

V dnešní době je stezka využívána hlavně pro přepravu obrněných transportérů a bojových šalin a tanků. I přes to, že tyto stroje jsou postaveny tak, aby dokázaly jet těžkým terénem, trvá cesta z Prahy do Brna několik dní.

[editovat] Nové význačné úseky

Dokonce i nejnovější úseky se opravují již v předstihu, ještě než se na nich rozvine provoz. Podařilo se také vypátrat, proč byl zbudován na D1 u Klimkovic tunel. Byla to zřejmě inspirace z dob Rakousko-Uherska, kdy byly budovány tunely na železnici, aby přilákaly pozornost panovníka. Byl proveden průzkum, proč se vlastně po novém úseku mezi Klimkovicemi a Bohumínem jezdí. Výsledek není vůbec překvapující. Došlo se k závěru, že 99% řidičů tam vjelo proto, aby se mohli pokochat tunelem. Zbylé 1% tam vjelo omylem a beztak se muselo vrátit, neboť dál dálnice nevede. Z toho vyplývá, že tunel byl i tentokrát zbudován, stejně jako za dob Rakouska-Uherska, pro potěšení současného panovníka.

[editovat] Novodobé plány výstavby

Pramen: "Dálnice v Československu", 1970

Časový postup výstavby dálniční sítě (v knize zakresleno v mapce ČSSR)

  • do r. 1970:
Reichenberg - Egha
Praha - Mirošovice (Benešov)
  • 1971-1975:
D1: Mirošovice - Brno a kolem Liptovské Mary
D2: Brno - Bratislava
D5: Praha - Beroun a Plzeň - Stříbro
D8: Praha - Roudnice
D11: Praha - Poděbrady
D47: Klimkovice - Bohumín
  • 1976-1980:
D1: Prešov - Košice
D5: Beroun - Plzeň a Stříbro - st. hranice
D8: Roudnice - Lovosice
D11: Poděbrady - H. Králové
D47: Brno - Klimkovice a Bohumín - st.hranice
D61: Bratislava - Lipt. Mara
  • 1981-1985:
D1: Brno - Trenčín
D8: Lovosice - st. hranice
D11: H. Králové - st.hranice
D35: D11 - D47
  • 1986-1990:
D1: Lipt. Mikuláš - st. hranice SSSR
D43: Svitavy - Brno


[editovat] Po D1 žabotlamem

Aby se každý Pražák dostal do Brna, vymyslel primátor Pavel Bém spolu s Českými drahami geniální plán. Podél D1 postaví hedvábné koleje, po kterých se budou vlaky prohánět rychlostí 300 kilometrů za hodinu (místo dosavadních pěti). Pražáci tak do Brna přijedou za hodinu. Odpadnou bouračky nebo válení se v blátě. Hliník z Humpolce do Prahy dorazí za pouhé půl hodiny. Brňáci však ostře nesouhlasí. Podle nich se prudce zvýší pouliční rvačky s Pražáky a nádraží se jim odstěhuje.

[editovat] Projdi

[editovat] Galerie

uncyclopedia