Dějiny metra v Praze

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

[editovat] 19.století

V roce 1847 přišly plány na výstavbu metra v trase Václavské náměstí - Celetná - Karlín, aby se Pražanům lépe útíkalo před okupačími vojsky rakouské smlouvy, které přišli potlačit kontrarevoluce konající se po celé Evropě. Rakouská vláda ve Vídni to dobře věděla a proto výstavbu nepovolila. V roce 1853 začala Praha dopravně nestíhat. Metro postaveno nebylo protože ve Vídni také nebylo a když to nemá Vídeň nesmí to mít nikdo. V roce 1867 se rozběhly přípravné práce na první linku metra v trase Malostranská - Vršovické náměstí. Stavba probíhala načerno ve velkém utajení před FBI a CIA a VTP (Vídneňskou tajnou policií) jež tu po okupaci prahy v létě 1848 zůstala do roku 1889. S velkou slávou byla 21.8.1873 otevřena se stanicemi Malostranská - Malostranské náměstí - Hellichova - Újezd - Národní třída - Karlovo náměstí - I.P.Pavlova - Náměstí Míru - Císaře pána - Krymská - Ruská- Vršovické náměstí. Jelikož významným investorem byl ruský car na jeho počest byli pojmenovány stanice Ruská a Krymská jako památka na osvobození Krymu ruskou stranou svobody. V roce 1883 se dodatečně dostavila stanice Národní divadlo, ovšem byla nadzemní a začalo pršet zvlhly kabely a začala hořet, shořelo celé divadlo a systém metra. Rozhodlo se metro obnovit, ale ne jako dříve ale pozemní s trolejemi. Na památku 22 obětí tudy začala jezdit tramvajová linka 22. V roce 1900 se při příležitosti olympijských her a světové výstavy v Praze otevřela nová linka metra v trase Hradčany - Letná - Holešovice - Libeň - Žižkov. Spojení sídlišté Hradčany s olympijským parkem na Letné a rušným nádražím v Bubnech se potýkalo s vandaly pocházející z řad nepřizbůsových spoluobčanů z Libně a Žižkova.

[editovat] 20.století

V roce 1904 došlo k prodloužení metra do Střešovic a na Petřiny. A začaly se rýsovat plány na další výstavbu pod Prahou. V roce 1906 zahájena výstavba trasy v trase Podbaba - Dejvice - Hradčany - Letná - Náměstí F.J. Otveřena v roce 1909. Při výstavbě dělníci překopli vodovod a do Dejvic začalo proudit znečištěná voda což se naplno projevilo v roce 2015. Došlo k prodloužením do Karlína, Libně až k Hloubětínu. Třetí linka postavena v roce 1913 v trase Podbaba - Hradčany - Malá Strana - Anděl s lanovou dráhou na Petřín. Za první světové války sloužilo metro jako kryt, stanice byli bohužel mělké a tak to bylo k ničemu. V roce 1919 se začalo s přejmenováním stanic s rakouskou tématikou. V roce 1920 prodloužení linky 3 stanice (Palackého náměstí - I.P.Pavlova - Náměstí Míru - Šumavská - Vinohradská vodárna - Průběžná. A stavba linky 4 v trase Řepy - Kotlářka - Anděl, linky 5 Anděl - Smíchov - Lihovar - Hlubočepy - Barrandov. 1922 rozsáhlá stavba metro linka 6 Šárka - Veleslavín - Bořislavka - Dejvice - Hradčany - Malá Strana - Náměstí Republiky, linka 7 Radlice - Anděl a prodloužení linky 3 do Libně uzavřen pražský okruh. Linky 4 Újezd - Národní - Vodičkova - Jindřišská - Hlavní nádraží. 1925 výstavba linka 8 Letná - Náměstí Republiky - Hlavní nádraží v roce 1929 přišla do Prahy hospodářská krize a úsek Holešovice - Kobylisy - Ďáblice a Libeň - Kobylisy po velkých zpožděních otevřena v roce 1936. V roce 1939 obsadily Němci Prahu a zastavili výstavbu metra. V roce 1947 se silně požkozené metro nepodařilo obnovit a koncepce se změnila. V roce 1949 bylo znovuotevřeno ovšem jako tramvaj a došlo k rozhodnutí že Praha mít metro nebude, po pauze se v roce 1966 rozběhla výstavba tramvajové linky C, která měla být zcela odlišná od těch předchozích k otevření došlo v roce 1974 v trase Hlavní nádraží - Muzeum - I.P.Pavlova - Vyšehrad - Pražského povstáiní a započala výstavba druhé "revoluční" tramvajové linky A otevřené v roce 1977 Staroměstská - Můstek - Muzeum - Náměstí Míru. Rok 1979 prodloužení linky C na panelový ráj "Stavba století Jižní Město - byty pro 100000 lidí se stanicemi Pankrác - Budějovická - Kačerov - Roztyly - Chodov. V roce 1980 bylo metro napojeno na Vinohrady se stanicemi Jiřího z Poděbrad - Flora - Želivského. V roce 1981 začala přestavba tramvají C a A na systém metra, plus prodloužení o stanice Malostranská - Hradčanská - Dejvická. V roce 1983 došlo k prodloužení o stanice Opatov a Háje s vybudováním odbočky do Brna kam se nakonec postavila dálnice a odbočka jako taková ztratila význam. Rok 1984 se stal revolučním s výstavbou trasy B Anděl - Karlovo náměstí - Národní třída - Můstek - Náměstí Republiky - Florenc kam byla v roce 1985 prodloužena trasa C a dále do Holešovic. V roce 1987 se metro po dlouhých debatách prodloužilo do Strašnic, aby pomohly lidem jak z názvu vyplívá strašného místa utéct, lidé však chtěli do Záběhlic a tam nevede takže stanice je nevyužitý, v roce 1988 se postavilo místo toho metro do pole Radlická - Jinonice - Nové Butovice a lidé nespokojeni s režimem výstavby začly v roce 1989 protestovat za méně narvané metro. V roce 1990 však zastaralá technika místo stanice Záběhlická postavila stanici Skalka, která je také nevyužitá protože jsou zde jen skály. V roce 1993 se postavilo metro opět do pole stanice Větrná Hůrka - Lužiny - Louky - Stodola a Zličín, kde kromě dálnice nic není. 1998 se postavilo metro do Karlína, Libně a sportovní multiarény. V následujícím roce prodlouženo na Vysočinu, ke Kolbenově chatě, Hloupětína, Rajčatovou zahradu k Černému mostu.

[editovat] 21.století

V roce 2002 však dorazilo do Prahy období dešťů, které moderní metro zaplavilo a Pražané museli využívat to straré z 19.století. V roce 2004 bylo v plánu metro do Bohnic, aby mohli pacienti navštěvovat své blízké, jenže stroje zabloudili a metro se otevřelo v Kobylisích a v Lahvích. V roce 2006 se trasa A měla otevřít v Zahradním městě ovšem Prahu zasáhl bludný kámen a otevřela se stanice Depo Hostivař, v roce 2008 si primátor vysnil po sto letech další olympiádu v Praze a otevřel metro z Lahví na jezero Prosecco a do Letňan, stadion se nepostavil, ale lidé se mohou jezdit koukat na sysly. Poslední prodloužení zažilo metro v roce 2015, kdy se z Dejvic podle plánu mělo prodloužit na letiště, projektanti drželi mapu obráceně a místo na letiště je metro do lesa k oboře Hvězda a k nemocnici, kam se jezdí oklikou. V roce 2019 se otevřelo metro D z Vietnamské kolonie SAPA přes Nové Dvory a Krč do Nuslí na Vinohrady, aby se lépe zásobovaly vietnamské večerky v centru Prahy a byla alternativa k Mostu Klementa Gottwalda, který byl v roce 2020 zbořen a postaven znovu (2025). V roce 2029 byla otevřena Linka E z Pankráce k České televizi na Smíchov a na Petřín k Hradu, aby si zaměstnanic ČT a prezident nestěžovali na modré zóny po celé Praze. V roce 2035 prodloužena na Letnou a do Holešovic, využiti při OH v Praze 2040. V roce 2065 byl uzavřen kompletní okruh přes Libeň, Žižkov - Vinohrady - Michli zpět na Pankrác. V roce 2070 se oddělila větev linky B ze Smíchova na Barrandov - Slivenec - Lochkov - Radotín a Zbraslav a v roce 2080 oddělena větev linky A z Veleslavína na letiště.

uncyclopedia