Dolní Brusnice

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Dolní Brusnice
Dolní Brusnice z ptačí perspektivy

Dolní Brusnice – znak

znak

základní data
status: Vesnice, do 5 let hlavní město světa
kraj: Královehradecký
okres: Trutnov
historická země: Čechy
katastrální výměra: zatím 4 km²
obyvatel: 350 duší
zeměpisná šířka: 50° 27′ s. š.
zeměpisná délka: 15° 43′ střední délky
nadmořská výška: 320 m. n m. – 588 m. n m. = -268 m. p.  m
PSČ: 544 72
adresa úřadu: Magistrát obce
Náves 17
544 72 Bílá Třemešná Dolní Brusnice
starosta: Jan Suchý
Dolní Brusnice na mapě
Soubor:Milk Machine.jpg
Babky-na-besede.jpg

Místní tetiny na besedě

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Dolní Brusnice na české Wikipedii.
Hopsající Wikipedie.gif

Obec Dolní Brusnice, německy Nieder Prausnitz, anglicky Lower Cranberries, rusky Нижнее Брусничное, se nachází v Česku, zhruba 8 km západně od města Dvůr Králové. Obyvatelstvo v počtu zhruba 350 lidských sil obhospodařuje plochu o výměře pouhých 3,86 km². Mezi hlavní zdroje příjmů patří lov, zemědělství a výroba brusinkového likéru, který dal obci historické jméno.

[editovat] Geografie obce

Obec se rozkládá na březích Brusnického potoka, který se vlévá do přehrady Les Království. Území obce leží pod horou Zvičina, jejíž strategický vrchol s komunikačními věžemi (nadmořská výška 671 m n.m.) je bohužel pod kontrolou sousední obce Třebihošť, naopak ze severovýchodu je obec dobře chráněna vodami nádrže Les Království. Strategický obranný plán obce počítá s dalšími územními zisky za účelem vytvoření ochranného pásma před nájezdy primitivních kmenů z okolí.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci se datuje k létu páně 1358. Původně zde bylo jen letní osídlení sběračů brusinek a borůvek. S podzimem lidé odjížděli přezimovat směrem na jih tzv. "do kraje", jak se dosud ještě občas říká teplejším územím jižně od Zvičiny. S vynálezem likéru, který byl objeven pravděpodobně kolem první poloviny 15. století, vzniklo v obci stálé osídlení. Se zásobou alkoholu se totiž dala přežít i tuhá podkrkonošská zima.

K tomuto dějinnému zvratu došlo v době, kdy se Čechami přehnaly husitské války. Po prohrané bitvě u Lipan nastaly husitům těžké časy, a tak se mnoho z nich rozhodlo přesídlit do dříve neobývaných území v pohraničních hvozdech. Mnoho z nich se usadilo právě v Brusnici, kde začali s rozvojem výroby likéru, kterýmžto příjimali pod obojí místo mešního vína,"neb réva ve stínu zvičinském plodí hrozny kyselé a odporné" , jak se můžeme dočíst v dobových letopisech. Díky bojovným husitům se poměr mezi českým obyvatelstvem a sudetoněmeckou náplavou v obci držel 50 na 50, což na Sudety docela šlo.

Významným milníkem byl rok 1858, kdy byla přes obec postavena železniční trať Pardubice-Liberec, která do tohoto zapadlého kraje přinesla dým a rámus.

Národnostní třenice vyvrcholily v roce 1938, kdy byla celá obec Dolní Brusnice připojena k Třetí říši. Hranice obecního katastru byly zároveň hranicí Říše a Protektorátu, takže za humny už byla defakto cizina. Tato situace měla pro české obyvatele katastrofální následky. Brambory nebyly, maso nebylo a hospoda na štaci se najednou ocitla v zahraničí. Situace na frontě se pro Němce zhoršovala a tak byl vydán příkaz, že i brusnická fabrika se zapojí do válečné výroby. Od té doby putovaly všechny dodávky brusinkového likéru k armádě, kde se jím němečtí vojáci posilňovali. Bohužel pro ně, Hitlerův generální štáb nevěděl, že brusnický likér má ve větším množství projímavé účinky. Za nejtěžších bojů se kořalka tankovala do železničních cisteren a expedovala se rovnou na frontu. Lidé, řádně namíchnutí na okupanty sabotovali výrobu přidáváním extra projímadla, aby ještě zvýšili sílu nápoje.

Po osvobození byla fabrika znárodněna a výroba likéru pokračovala dál. S rozvojem technologií probíhaly i experimenty se syntetickými barvivy a dochucovadly. Při těchto pokusech došlo několikrát k úniků chemikálií do Brusnického potoka, kde uhynuly ryby. Starší ročníky si pamatují, že jeden den byl potok modrý, druhý den červený a tak dále. Ryby plavaly břichem nahoru nehledě na barvu. Tehdejší vedení státního podniku MEZOL (Mezinárodní obchod lihovinami) dostalo strach, aby zprávy o chemickém dochucování likéru neodradily zákazníky v zámoří. Nakonec bylo rozhodnuto, že fabrika začne s přidruženou výrobou v textilním průmyslu a případné úniky chemikálií se svedou na barvení textilu.

[editovat] Úspěchy JZD Svornost

Skvělé výsledky zdejších novátorských pokusů nemají v tehdejším Československu obdoby. Snad jen JZD Slušovice si udržovalo před brusnickým kravínem mírný náskok. Opravdovou revolucí ve světě živočišné výroby znamenala stavba tzv. kruhové dojírny, která nahradila namáhavou práci dojiček. Kruhová dojírna při svém otáčení dosahovala značné rychlosti, přičemž mléko bylo z vemen vytlačováno odstředivou silou ve směru od centra dojírny ven, kde se zachytávalo na jejích vnějších stěnách. Kapacita dojírny byla několik set dojnic. Sami si dovedete představit vysokou efektivitu takového zařízení. Při pouhých 60 otáčkách za minutu stačilo k vydojení celého stáda jen pár minut. Po krachu JZD není dojírna využívána, nicméně se blýská na lepší časy. Iránský investor Násir Al-Budliki projevil zájem využít dojírnu jako centrifugu pro obohacování uranu, rozhovory s vedením obce zatím probíhají nadějně.

[editovat] Boj za nezávislost

Přes značnou vyspělost a soběstačnost obce bylo komunistickým vedením státu rozhodnuto o připojení k starému rivalovi, sousední Bílé Třemešné. Do historie tato událost vstoupila pod názvem "O nás, bez nás". Toto období vykořisťování nadešlo začátkem 90. let ke konci. Občané Dolní Brusnice se konečně mohli svobodně nadechnout. Obrozenecké hnutí přispělo k rozvoji obecní infrastruktury. Od Třemešné byla zpět dobyta Brusnická sjezdovka, byl postaven kulturní sál a mnoho dalšího. Důkazem, že husitská tradice v obci nevymizela je jednak obecní znak, a také to, že za prvního starostu nezávislé Brusnice byl zvolen Žižka

[editovat] Znak obce

Vychází z pradávné husitské symboliky. Kalich v bílém poli ozdobený brusinkami odkazuje na husitskou minulost a starou tradici výroby brusinkového likéru. Bílá barva je symbolem čistoty a pravdy, za níž husité bojovali. Modré vlnky ve spodní části erbu poukazují na to, že po konzumaci velkého množství likéru budete mít žaludek a střeva trochu "na vodě".


Město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká

Bohemia:

13370m3Ř1CeBělá pod BezdězemBezprávíBenešovBezvěrovBílá HlínaBozkovBnL-StBBraškov-ValdekCítovČambuzyČernošiceČeské BudějoviceDobřejoviceDobruškaDolní BrusniceDolní VlkýšDomašínDomažliceDrahňoviceHolubiceHoršovský TýnHostiviceHoštice u VolyněHradubiceHrochův TýnecHumpolecChánovChebChomutovChrudimJablonecJílové u PrahyJindřichův HradecKameniceKameňákovKarlovy VaryKebliceKladnoKlatovyKlášterec nad OhříKocourkovKošticeKralupy nad VltavouLančkrounLiberecLitoměřiceMariánské LázněMechovMělníkMilevskoMladá BoleslavMostMšenoNečínNěmecký BrodNová PákaNové Město nad MetujíOpočnoOvčáryPakov nad JizerouPardubicePičínPilníkovPísekPitkovicePlzeňPráglPrahaPrachovicePrůhonicePsojedyRokychcanyRudolticeŘíčanySezemiceStaré Město pod ZemlšutremSlanýStrakoniceŠtětíTáborTepliceTýn nad VltavouVarnsdorfVelké ZadkoviceVlašimVolyněVysoká PecÚstí nad LabemVerneřiceZáchodskoZbecznikZbiroh

Moravstán
a Slizko:

AdamovBiskupiceBoskoviceBlanskoBrnoBrušperkBřezíBučoviceČunkovoDačiceDešnáDomašínGottwaldovHulínChladnáChorniceIvančiceJavorníkJihlavaKarvináKladkyKnínice u BoskovicKopřivniceKruhový JičínKuřimLipník nad BečvouMalá VrbkaMoravská Třebovᨕ Moravské BudějoviceNapajedlaOlomoucOrlováOstrá nad PšenkavouOstravaProstějovPustá PolomŘiťoviceSai-Ta-ViSmiloviceStudénkySvětlá u BoskovicШалинградŠumperkŠumperk - Peklo na zemiTelefončUherské HradištěUherský BrodVlčnovVyškovZnojmoŽdániceŽďár nad SázavouŽulová

Cizina:

AdamstownAktronovicaBerlínBratislavaBrixenBruselBudapešťDomašínDlážďanyFekete-VodérádFolkušováFuckingGothamHulánbátarKekésvárostárojvarány…Krung Thep Maha...LALlanfairpwllgwyngyllgo...MachačkalaMoskvaNeapolNový Jeruzalém…NevyslovitelnojeNew YorkPařížPrdelPrdelskSchengenSviňobrodUžhorodVídeňVyšná Diera pod Sráčom

uncyclopedia