Drb

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Canon Chybí autentická fotka

Jedna paní povídala, že drby ... no ... jsou typ energie, jejímž zdrojem jsou živé organismy s podkritickou inteligencí.

Tato energie se údajně uvolňuje při vyřčení nepravdivé a negativní informace, která se týká třetí (nepřítomné) osoby. Je to jediný typ energie, který se šíří rychleji než světlo. Vědcům se zatím nepodařilo zjistit přesnou rychlost, ale všichni se více či méně shodují na tom, že se k vám drb dostane dříve, než ho vyslovíte (často i ještě než je vůbec o čem drbat). Byly dokonce zdokumentovány i případy, kdy drby dorazily dříve, než se událost, o níž referovaly, vůbec stala. To vedlo vědce k úvahám o využití drbů jako varovného systému. Narazilo to však na to, že se drby při šíření mění.

Jednotka drbů je kec (zkratka: 1 Kc, neplést s ). Symbol veličiny je Drb.

[editovat] Vlastnosti

Drby procházejí všemi předměty a nedají se zastavit. Jediné, co ovlivňuje šíření drbů, jsou lidé. Pokud někoho zasáhne drb, znásobí se jeho energie a rozptýlí se do všech směrů. Vliv člověka na energii drbu se dá vyjádřit touto rovnicí:

Drb_1 = Drb_0 - s / IQ

Výsledná energie = Původní energie – vzdálenost / inteligence zasaženého jedince

Drby zároveň působí na nervovou soustavu, ale zatím není jisté, jak.

[editovat] Teorie drbu

Drbová síla je veličina udávající míru nebezpečí, že se daný subjekt stane obětí drbů.

F_D=K{Mm \over r^2}, kde K je tzv. Kelišova konstanta, M je drbovost vesnice, m je drbovost daného subjektu, r je vzdálenost subjektu od středu vesnice.

Drbovost vesnice vypočítáme M={{d} \over {bS}}, kde d je regionální součinitel drbaktivity, b je největší rozměr vesnice, S je rozloha vesnice. Z toho vyplývá, že čím je vesnice menší, tím má vyšší drbovost, avšak ve značně protáhlých vesnicích se drby šíří hůře, než ve vesnicích přibližně kruhového tvaru.

Drbovost daného drbaného subjektu se vypočítá m={{eV} \over {IQ_s}}, kde e je výstřednost, V je politická a společenská význačnost, IQ_s je IQ subjektu.

Pokud se v jednom drbu vyskytuje více drbaných subjektů, pak jejich celková drbovost se spočítá m={{m_1 m_2 m_3 ... m_n} \over {\sum_{i=1}^n m_i}}, kde n \ge 1je počet subjektů a m_i je drbovost jednotlivých subjektů.

Rychlost šíření drbu se vypočítá v = {{d} \over {s}}, kde s je vzdálenostod středu vesnice.

Intenzita drbu se vzdáleností od vesnice původu klesá a vypočítáme jí I = ({m \over s})^2.

[editovat] Shrnutí

Pokud tedy shrneme poznatky ze zákonů teorie drbu:

  • Nebezpečí, že se subjekt stane obětí drbu roste k nekonečnu s blízkostí návsi. Na návsi je tak nulová šance uniknout drbu
  • Pokud je subjekt nízkého IQ, politicky (či společensky) význačný či jakkoliv výstřední, zvyšuje se šance, že se stane obětí drbu
  • Ve vesnicích malé rozlohy je nebezpečí drbu největší
  • Pokud se spojí dva či více subjektů přitahujících drby, nebezpečí drbu se významně zvyšuje
  • Rychlost šíření drbu roste s drbaktivitou prostředí (nejvyšší je na venkově, nejnižšší ve velkoměstech), avšak se vzdáleností klesá a zároveň také klesá intenzita (významnost) drbu

[editovat] Využití

Uvažuje se o možném využití jako o zdroji energie. V tomto ohledu by byly velice výhodné - jsou všudypřítomné, mají téměř neomezenou energii a šíří se vysokou rychlostí téměř beze ztrát. Jsou však velice nevhodné pro komunikační účely. Odstínění komunikačního kanálu je téměř nemožné a jsou tak náchylné na rušení šumem okolního prostředí a tím málo odolné vůči zkreslení přenášené informace.

Další využití je v polygrafickém průmyslu. Drby o slavných osobnostech tvoří informační i materiální základ takzvaných „ženských“ časopisů (např. Vlasta, Květy, Blesk, RYTMUS ŽIVOTA, Karolína Skřivánková, Dr. Miloslav Franc).

uncyclopedia