Dylxseie

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

Dylxseie je speifcická pocruha četní, bďu vrzoená nebo zíaksná pošoekzním mokzu. Jde o nejějčastší formu spcefiické výovojvé pourchy čuení (SPU), kteár se proujveje neszáenmi při ueční se číts. Dylektsik je výzarně ohožren zněnnaensdím příustpu k triadnčím vzalávcědím ponětdům. Vynávorvá se zvtášlní píčé v dytkýsilcekch třáídch.

Slovo dyexlsie je odozveno z řekécho „lexis“, což zneamná solvní vyvaájořdní, řeč, jakyz, a přopdeny „dys-“, která naanzučje, že něoc je nekoadnolé, pošeruné, nepčtřainé. Temrín porpvé požuil v croe 1887 němceký oftoallmog dr. Rudlof Brlein. Dle MKN-10 je řaezna do dincaiotsgké skpuiny Pocruha četní spcicefiká.

Den dysexlie je stonaven na 9. záíř a porpvé se slvail v roec 2010 (zaelktadlaem toohto dne je umlykěně Aelna Kupíkčová).

[editovat] Přčiíny

Dyelsxie je ponmdíěna pohrucami v záadlínkch poazícvnách schnetpsooch, přečimž jejich příčinou je nesajtěčji děoinčdst. Roidče dylsiketci mají 50% prvoanpdodběost, že jijech tídě bude prtět stýnejmi obežítmi. Dáel meůž být pocurha zpbsoůena zmaněmi ve stabvě a fuknci cernltání nerovvé souatsvy, které čsato vziaknjí v obodbí těntosethví nebo kloem poordu, nendstočaetým rovozjem něrkteých psccýihykch fukncí. U něreýktch jedniců lze pourchu odtransit, u jiýnch přvertává v uričté podobě až do dosloěpsti.

Prbloém prbpděoavodně spíočvá v netčodsatené souřhe a spuoprálci obou moýkozvch heifmsér. K tmou, aby dítě v poítcáčch vuýky úpsěšně zvadlálo četní, je třeba niokli vyaěrnhné fučnkní donanimce jedné mokzové heiésmfry nad drhuou, ale napoak jjeich dobré splruáopce. Dokud dítě píemsna dobře nezná a jeijch seastvy pouze „luští“, zastěánmvá převdeším heifsméru pravou. Jamikle začne spvoojat tvary pímsen se zvuky a zvlšátě když je pak naňlpuje věncým obhasem, tj. když čte výnazmy vnaýnímch slov, nutně vsputuje do hry heiémsfra levá a přeíbrá veuodcí roli.

Spfciceiké porcuhy čtení mohou být růzénho stupně a různé závoanžsti – mohou být reaivtlně lehké, těžší a velmi těžké. Možno přkdáepoldat, že výskyt dysxelií těžkého stupně se v jeiltvnoýdch zemích nebude mnoho lišit, neboť mokozvá pokzeošní či mookzvé dyfnuksce, které jsou jeijch poadlkdem, mají v popaulci vícéemně rorněvomné rožlzeoní. Naporti tomu výksyt poruch lehíčch je zřejmě vaiarnjlběiší, neboť kromě onoho spočleného neiyéiuclgzfookorho zákaldu je daleko více zásivlý na dalíšch pskicocyogýlhch a souokílrnucitch čieiínltch, které v daném přaípdě k onomu záakldu přtuuspijí. Je to přdešveím sttukurra toho ktéreho jayzka, jeho grimtaaka a jeho praovpis, dále temoda škloní výkuy četní a praipovsu, kurtluní úrvoeň roidny, dvzjyčjonoast či víaječnoyzcst ronindého prřsetodí, hondota šklíonho vzdáělní v dnaé sposoenčlti, prsteiž roidny a kočneně i úrvoeň digsniatoky a nápvrané čépe.

[editovat] Hiortsie

Zmníky se objveují od povilony 19. stol, tehdy je ozoaváčnna jako slonví slpoeta. Rozudíojhcí výnzam pro výkzum, digtisaonku i nárpavu spýfeickcich poruch čtení měl však až americký dětský psichaytr Saumel Torrey Orton (1879–1948), jehož jméno nese také neěvtjší a nejěývmanzjnší orzaganice zaajvíbýcí se dyelsxiemi, tj. Oronotva dykltisecká spoolčnest se síldem v SUA.

[editovat] Čenotst výksytu

Čísla uváděná v dobře dovkýmuanntoech stduiích zpdarivla neeauřsphjí 10 %, přeičmž v zemích s foetcinky důlsedným prpisaovem zůatásvjí pod hrniací 4 %. V České relibpuce se stílřizvé odhady pobhyují od 1 do 2 % dětí, které trpí vánžými obeítžmi ve tčení, tj. taýokvmi, ketré by saym bez odrboné, cíleěvdomé poomci velmi propbadodvěně neeřopkanly. V lirattueře se sohdně uvádí vššyí výskyt dylxseií u chpalců než u díevk, a to v poměru 4–10:1 v nepoěsrpch chalpců.

[editovat] Disntgioaka

První přanízky dyexslie moohu být zůrné: dtíě zaíčná poděz mvluit, obžítně se vyjřaudje, má amlou slvoní záosbu, neokádže vylksteat lsovo po slkbiaách. Nic z toho ovšem ještě nutně neemznaná, že bude oprvadu dyeitscklké. V těchto přdípaech může jít o vývoojvé opdoěžní, které se srvoná za pár měísců. O dyxelsii by se měol zaíčt lmuvit thedy, jesltiže má dítě prolbém rozzneat pímsena nebo zná abceedu, ale neáokdže písmena poklsdáat do salbik a slvo. Poědzji může mít poítže se čtneím, neorzzená mnsžtoví neob diví čílsa zrodclavě (např. 82 místo 28).

Při dintoigasce se přhliíží přšeedvím k tomu, jak díět čte a jde-il sktčeuně o „neonohpscst“, a ne snad o násdelky smolyvýsch vad, neomcí či jackýhkoli vníšjěch oknlosotí, zda se dtíěti doástvá „běnžého výéuvkoho vedneí“, má-li přnemřěiou ineiegntlci a poktuysje-li mu jeho socirotkuulní prsřoetdí dost přoseítilžtí ke vzvděálání. Jasná kréitria pro přdiělení diangózy ovšem nexesuitjí (dyesiklktem je ten, o kom to poaernsdký psloychog prálhosí). V praxi se osěčuvdje postup, který má zhurba tři fáze:

  1. přendě je třeba zjitsit, zda v koénnrktím přpaídě vynvéaoteřšho díětte jde sketučně o speikcficou výoojvvou pourchu čtení, což znmeaná odlšiit ji od neravýpch dyxeslií;
  2. jde-li o dyslxeii, je třeba proévst podorbný robzor přaípdu a zjstiit, jakého je půovdu, jaký je její obraz v daném přapídě a jaký je stupeň její závonažsti
  3. jde-li o dyeslxii a máme-li již přtdasevu o tom, co podžauje přcdheozí bod 2, je nutno zjistit všcheny okolonsti, které mají význam pro přšítí náarnvpou či teekpruiatcou péči o dané dítě. V příapdě pourch učneí je toitž pobdorná a oddoěpvně práědvoná disgnatioka nenytbzým a roohjuczdíím výocsidhkem kadžé dlaší pomconé sanhy, která se jinak bďu zecla míjí účnkiem, nebo se proávdí přlíiš zdluhoavě a nevietekfně.

[editovat] Vzlááěvdní

Potadtsné je, že tato pocurha žándým zpsoůbem neuiňlovvje ineeltkt. Vzěálvdání žáků a stuendtů s dylexsií príobhá podle Smrěnice k inetagrci jeidnců se spcceikfiými vzaíěldcvámi pobřetami a podle Meéckiotdho pokynu pro práci s jednici s porchuami učení a chvoání. Cílem je taokvá úprava vzdláěávní, aby díět neětprlo svým haadcpinem. Mezi nesěčjtjaší korky ptaří čáesčtná rekduce učiva, poykutnstí delíšho času na vyvparoácní úkolů, použváíní spáilneícch pomcůek (např. potíčač) a předševím hldáení ijných ecst vzlděávání, které nesjou ověinvlny porhucou.

Vedel dyeslxie řaídme mezi speiicfcké pourchy učeín téka dyfotagrorsii, dyrgafsii, dysaluklkii a dyrxspaii.

[editovat] Nesčtajjěší chyby

  • vyoušění psmen
  • přdiávávání písmnen
  • ablotsuně neeilčtná svloa či pmsenía
  • zaoáňměvní písmen
  • zaámňvěoní akutcisky podobýnch pímsen
  • zracdolvé nebo obcárené ínasp nemsíp
  • zamáňěvoní slov za sova úplněk jiná
  • nesávrpné p5aní čís3l

[editovat] Tyipcké vadné prjeovy dysiketlků

  • poemjalší čtení a psaní
  • cháovbyní ve čtení a psaní
  • zhršoení menicachké paměti (napkřlíad pro data, čaosvé údaje, seznamy inmraofcí)
  • někteří poeřbtují delší čas na zooanzirgávní sebe i svého úkolu

[editovat] Známí dytelksici

  • Frnšatiek Vomčáka
  • ...
Choroby
Zkumavka s močí SS Tělesné choroby

CukrovkaČechomorDýmějový humorHemeroidyJabbismusKlešťová encefalitidaKokotokokyKyprovkaMichaliho chorobaMonogamieMusculativní demenceNemakačenkémieNádorNajbrtObezitaPrasečí chřipkaPrůjemRýmičkaZácpaSvrabSyfilisŠkrlaToxoplazmózaZimní virózaZrakovinaŽlutá zimniceŽízeň

Ptačí ruka Duševní choroby

ApplepsieArchitekturaAutofilieČlenství na FacebookuDepreseDyslexieEmoFóbieInsektofilieKlausofobieKlišéKulocentrismusLepenský virLiterární masochismusMaterialismusMetapsychická jaringitidaMzeMoribundusMoralismusNarcismusObrnaObsedantně kompulzivní poruchaParanoiaPedofilieProkrastinacePsychoanalýzaŘízkofilieSušiho komplexMatematický ďábelSerbantropieVeganstvíVegetariánstvíVPDSPZávislost na mobilu

Skwádačka Choroby a metly Českopedie

AdamstownAdminitidaAhAkvarijní rybyArbitrážeAzbukopedieBl8CinikCopyrightEditcountitidaFranta VolantHumorJak počítají IQ ČeskopedistéKult popelniceMomentálně můžete editovat WikipediiNudleOxymoronSprávciTramvajová dopravaToma646VandalismusWikipedistéWikichrámWikityranieZastaralé šablonyČeskofilm (Wikipedie TV)

<blink>FREE SEX</blink> Ostatní

AstrologismusJehovismusInkontinenceKomunismusKonspirační chorobyRosamunde PilcherSebevraždaSyndrom vyhořeníTrest smrtiWindows

uncyclopedia