Elektřina

Z Necyklopedie

„Antoníne, topiči elektrárenský, do kotle přilož!“

- Jiří Wolker

„Kdy myslí muž na večeři při svíčkách? Když vypneme proud.“

- generální ředitel ČEZ

Elektřina (také elektřtina, moravsky správně mluno) je hybná síla. Jak už z názvu vyplývá, vzniká třením (Ebonit + Liška + Energie Klouzavá = TŘení I NÁraz)

Hlavní využití je na pohybování žabími stehýnky, kyselé brnění do jazyka, a občas taky na zakládání požárů. Lze ji však využít i mnoha jinými způsoby, např. při výrobě blesků.

[editovat] Výroba

Elektřina se vyrábí v elektrárnách, které se dělí na několik druhů, podle způsobu a postupů výroby jakož i podle základních surovin či zdrojů.

Druhy zařízení na výrobu elektřiny:

• Jaderna elektrárna - nejmodernější
• Vodní elektrárna - továrna vyrábějící elektřinu z vody
• Uhelná elektrárna - obětiště k uctívání Ugloboga v němž je uhlí spalováno jako náboženská oběť a elektřina je vedlejším produktem.
• Větrná elektrárna - poněkud matoucí název ...
• Ňaderná elektrárna - nadějný výzkumný projekt slibující získání nevyčerpatelného zdroje energie
• Ostatní elektrárny (např. Mlunárna, Ebonitka, atd)

[editovat] Vysoké napětí

K dálkovému transportu elektřiny se využívá tzv. vysoké napětí. Hlavní předností takovéhoto transportu je hlavně značné omezení ztrát v drátech. Vysokým napětím rozumíme dráty umístěné na sloupech 15–30 m nad zemí. Od tohoto kriteria vznikl též jeho název. V počátcích elektrifikace se vedly dráty po zemi, nebo jen nízko nad zemí (z domu na dům).

Takovéto kabely se však rychle staly terčem útoku bezdomovců, punkerů a romských spoluobčanů (dráty vyrobené z hliníku či mědi často vážily i několik kilogramů). Jistě si dovedete představit, že v tomto případě byly ztráty elektráren značně vysoké. V tom jedna chytrá česká hlava (Jára Cimrman) vynalezla vysoké napětí.

V poslední době byl objeven další zlepšovák – na sloupech s napětím je navíc cedule s nápisem POZOR – napětí životu nebezpečné! Tímto byly ztráty omezeny téměř na nulu.

[editovat] Poznámky

• v jazyce moravském bylo pro elekřinu úředně zavedeno staromoravské slovo mluno, což je ovšem pouze zkomolenina starocajzlovského jadrného slova mlno, které češi přestali používat už před sto lety[1], jako zastaralé. S vyjímkou anachronistů a anarchistů, pochopitelně.
• největší pohromou ve výrobě elektřiny bylo rozhodnutí britského parlamentu zakázat tradiční hon na lišku. Po tomto neblahém rozhodnutí je celosvětový nedostatek liščích ohonů. I přes dostatečné zásoby ebonitových tyčí hrozí brzký celosvětový energetický kolaps.
  Liškám lze samozřejmě uřezávat ohon i za plného vědomí, beztoho aby byla liška usmrcena. Tento způsob získávání liščích ohonů se však považuje za poněkud nepraktický, už jen kvůli agresivním liščím jedincům, kteří si nechtějí připustit skutečnost, že ohon mohou bez vědších potíží klidně postrádat.
• kvůli nadměrnému lovu lišek se vytvořil nový druh liška bezocasá
• zavádění elektřiny do zaostalých oblastí je označováno pojmem elektrifikace.

A kdo chce vědět víc, nechť zastrčí pletací jehlice do zásuvky holýma rukama.

	V Jaderné elektrárně je ta výroba oné električky veliká dřina
	Veverka barevnotělá

	„Je však také pravdou, že jsou tam úplné tichý blázni. Jako tam byl jeden vzdělanej vynálezce, který se pořád rýpal v nose a jenom jednou za den řekl: Právě jsem vynašel elektřinu“
	I/3 - Švejk před soudními lékaři