Elektřina

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Elektrifikace. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

„Antoníne, topiči elektrárenský, do kotle přilož!“

- Jiří Wolker

„Kdy myslí muž na večeři při svíčkách? Když vypneme proud.“

- generální ředitel ČEZ

„Elektřina je zastaralá... Moderní mechanika funguje na hélium!“

- Smradupán

Časté využití elektřiny - výroba páry pro osvěžení ovzduší

Elektřina (také elektřtina, elek3na, moravsky správně mluno) je hybná síla. Jak už z názvu vyplývá, vzniká třením (Ebonit + Liška + Energie Klouzavá = TŘení I NÁraz)

Hlavní využití je na pohybování žabími stehýnky, kyselé brnění do jazyka, a občas taky na zakládání požárů. Lze ji však využít i mnoha jinými způsoby, např. při výrobě blesků.

Princip

Elektřina je jev, který můžete pozorovat pod mikroskopem (často stačí i silnější lupa), při němž pochodují dva průvody trpaslíků malými kovovými trubkami. Základním pravidlem je, že průvod s modrými čepičkami kráčí jedním směrem, zatímco ti s červenými valí nazpátek. Jelikož se ale vědcům zatím nepovedlo objasnit, jakým způsobem se na koncích ty čepičky vyměňují či dokonce přebarvují, mnozí pozemšťané dosud odmítají uznat existenci elektřiny jako takové.

Výroba

Elektřina se vyrábí v elektrárnách, které se dělí na několik druhů, podle způsobu a postupů výroby jakož i podle základních surovin či zdrojů.

Druhy zařízení na výrobu elektřiny:

• Jaderna elektrárna – nejmodernější
• Vodní elektrárna – továrna vyrábějící elektřinu z vody ždímáním
• Uhelná elektrárna – obětiště k uctívání Ugloboga v němž je uhlí spalováno jako náboženská oběť a elektřina je vedlejším produktem. Slouží hlavně k osvěžování ovzduší párou a kouřem.
• Větrná elektrárna – poněkud matoucí název ...
• Povětrná elektrárna – vyrábí osvěžující vítr
• Ňaderná elektrárna – nadějný výzkumný projekt slibující získání nevyčerpatelného zdroje energie
• Sluneční elektrárna – vyrábí elektřinu pomocí otáčení slunečnic
• Fotovoltaická elektrárna – slouží k výrobě užitečné tmy
• Zemětřesná elektrárna – na elektřinu je přeměňována energie zemětřesení, která je usměrněna, kam je potřeba. Nadějný projekt se připravoval ve švýcarské Bazileji.
• Prasoplynová elektrárna – vyrábí skleníkový plyn potřebný pro pěstování zeleniny
• Ostatní elektrárny (např. Mlunárna, Ebonitka, Bendostroj atd)

Vysoké napětí

Logo elektrikářů. Tento starý elektrikářský symbol později hanebně zneužily jednotky SS.

Centrální sloup německé energetické soustavy

K dálkovému transportu elektřiny se využívá tzv. vysoké napětí. Hlavní předností takovéhoto transportu je hlavně značné omezení ztrát v drátech. Vysokým napětím rozumíme dráty umístěné na sloupech 15–30 m nad zemí. Od tohoto kriteria vznikl též jeho název. V počátcích elektrifikace se vedly dráty po zemi, nebo jen nízko nad zemí (z domu na dům).

Takovéto kabely se však rychle staly terčem útoku bezdomovců, punkerů a romských spoluobčanů (dráty vyrobené z hliníku či mědi často vážily i několik kilogramů). Jistě si dovedete představit, že v tomto případě byly ztráty elektráren značně vysoké. V tom jedna chytrá česká hlava (Jára Cimrman) vynalezla vysoké napětí.

V poslední době byl objeven další zlepšovák – na sloupech s napětím je navíc cedule s nápisem POZOR – napětí životu nebezpečné! Tímto byly ztráty omezeny téměř na nulu.

Energetická soustava je v jednotlivých zemích centralizovaná. Stejně jako výrobky mají svůj centrální šroub, energetické soustavy mají svůj centrální sloup, ke kterému se sbíhají všechna vedení a ze kterého se elektřina rozděluje rovnoměrně do všech částí sítě. V případě poškození nebo destrukce centrálního sloupu nastává naprostá tma - tzv. black-out.

Poznámky

• Nejznámějšími elektrikáři jsou AC/DC
• v jazyce moravském bylo pro elekřinu úředně zavedeno staromoravské slovo mluno, což je ovšem pouze zkomolenina starocajzlovského jadrného slova mlno, které češi přestali používat už před sto lety[1], jako zastaralé. S vyjímkou anachronistů a anarchistů, pochopitelně.
• největší pohromou ve výrobě elektřiny bylo rozhodnutí britského parlamentu zakázat tradiční hon na lišku. Po tomto neblahém rozhodnutí je celosvětový nedostatek liščích ohonů. I přes dostatečné zásoby ebonitových tyčí hrozí brzký celosvětový energetický kolaps.
  Liškám lze samozřejmě uřezávat ohon i za plného vědomí, beztoho aby byla liška usmrcena. Tento způsob získávání liščích ohonů se však považuje za poněkud nepraktický, už jen kvůli agresivním liščím jedincům, kteří si nechtějí připustit skutečnost, že ohon mohou bez větších potíží klidně postrádat.
• kvůli nadměrnému lovu lišek se vytvořil nový druh liška bezocasá
• zavádění elektřiny do zaostalých oblastí je označováno pojmem elektrifikace.
• o lásce k elektřině pojednává také článek Romantismus

A kdo chce vědět víc, nechť zastrčí pletací jehlice do zásuvky holýma rukama.

	V Jaderné elektrárně je ta výroba oné električky veliká dřina
	Veverka barevnotělá

	„Je však také pravdou, že jsou tam úplné tichý blázni. Jako tam byl jeden vzdělanej vynálezce, který se pořád rýpal v nose a jenom jednou za den řekl: Právě jsem vynašel elektřinu“
	I/3 - Švejk před soudními lékaři