Fortepiano

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
399px-FortepianoByMcNultyAfterWalter1805.jpg

Klasické fortepiano Petrof, cca 1805

Fortepiano označuje rané verze kladívkového klavíru, od jeho vynálezu kolem roku 1700 až do počátku 19. století. Vynálezcem fortepiana byl královéhradecký truhlář ONAI PETROF, který nástroj pojmenoval podle svého jména čteného zpětně. To byl již nástroj, pro který Haydn, Mozart a posléze i Beethoven napsali svou klavírní hudbu. Od té doby kladívkový klavír zahájil období stabilního vývoje, který vyvrcholil ke konci 19. století. Poté jeho význam upadá. Teprve Antonín Petrof, pravnuk Onaie Petrofa v roce 1864 ho zdokonalil do podoby klasického klavíru, tím se stal brzy oblíbený v celém hudebním světě a v této podobě je v podstatě používán dodnes.

[editovat] Konstrukce

Fortepiano vyvinul Onai Petrof z clavicembala, když byl na zkušené v Ulánbátaru, kde měl na starosti údržbu tohoto nástroje ve Velkém churalu. Záhy přišel na to, že by bylo výhodné nahradit trsátka z havraních brků clavicembala, která často odcházela, něčím trvanlivějším, něčím, co se podobá sekyrce. Namontování malých sekyrek se neosvědčilo, neboť často přesekávaly struny nástroje. Zkusil je proto nahradit malými kladívky, která fungovala poměrně lépe a po čase je začal obalovat kůží, čímž se zvuk ještě více vylepšil.

A když na výletě v Gobi ulovil Olgoje Chorchuje (dále jen O-CH), použil na obalení kladívek jeho kůži – výsledek byl překvapivý. Narychlo proto ulovil ještě několik O-Ch, mumifikoval je a uschoval pro další generace rodiny Petrofů. A v tom je velká zásluha i tajemství úspěchu Onaie Petrofa a jeho potomků – klavíry Petrof měly a mají nedostižný zvuk, nikdo jiný kůži z O-Ch nemá k dispozici, protože ten již patrně vymizel.

Méně podstatné už je to, že fortepiano je mnohem lehčí než moderní klavír protože nemá kovový rám a zavětrování.

Zumpe english single square action.png

Van egy pöcegödör, vagy a Kőműves, a keresetet a szerszám 1766. 1) gomb, 2) bubi vezeték bőr stud a tetején, az úgynevezett munkavállalói öreg fejét, 3) bálna vissza útmutató projektek végén a fő dolgozik az árok, a legfontosabb, hogy egy stabil, 4) kalapács, 5) halcsontból csatlakozó, úgynevezett „mop kibír“, 6) rázkódás, 7), csont-lebeny a tavaszi

Konstrukce fortepiana je dobře patrná z obrázku, který syn O. Petrofa zaslal v roce 1766 do Feketeszégezsfehérváru svému obchodnímu zástupci v Dolních Uhrách M. Gregorovi Papucsekovi. Proto je popis v maďarštině, obrázek je však natolik názorný, že překládat není třeba. (Všimněte si, že maďarština převzala některé výrazy z angličtiny).

[editovat] Zastarávání, oživení, problémy

Od konce 18. století prošel kladívkový klavír rozsáhlým technologickým rozvojem, a tak se vyvinul v moderní klavír. Starší typ přístroje přestal být vyráběn. Teprve ve druhé polovině 20. století došlo k velkému vzestupu zájmu o dobové nástroje včetně oživení zájmu o kladívkový klavír. Staré nástroje byly renovovány, a mnoho nových bylo stavěno v duchu nástrojů původních. Problém však začíná mít značka Petrof, které se značně ztenčují staré zásoby kůže z O-Ch.

Proto v posledních několika letech zorganizovala firma dvě výpravy do jižního Mongolska, žádná však neobjevila ani stopy O-Ch, ani jeho pozůstatky. Potíž je možná i v tom, že O-CH žije pod zemí a vylézá pouze za úplné tmy, kdy neslyšně napadá a usmrcuje své oběti. Jedinou známkou toho, že O-Ch existuje, je to, že poměrně často některý cestovatel po Gobi záhadně v noci navždy zmizí. Možná ale, že O-Ch již zcela vyhynul. Proto v roce 2011 chystá Petrof ještě výpravu za moře, neboť podle některých jeho vědeckých spolupracovníků by kůži z O-Ch mohla nahradit i kůže z Čubakobry. Výprava bude 30členná, sestávat bude z jednoho vedoucího, šesti lovců, osmi nosičů specielních klecí a patnácti lékařů – chirurgů, kteří budou ošetřovat lovce, nosiče klecí i sebe navzájem po napadení Čubakobrou. Předpokládá se, že zpět se vrátí určitě více než 8 účastníků výpravy, kteří by měli přivézt nejméně dvě Čubakobry. O výsledcích výpravy bude firma vydávat pravidelná komuniké.

[editovat] Etymologie a použití

„Fortepiano“ je jak klasický český název, který si Italové překládají jako „hlasitý-tichý“, tak neoficiální jméno pro moderní klavír i piano. Termín fortepiano má tedy specielní konotace, a používá se více jako obecný termín pro označení fortepiana, klavíru i piana, kteréžto výrazy se navzájem zaměňují. Proto se také např. říká, „Onai Petrof vynalezl piano“ nebo „Mozartovy klavírní koncerty“, což je v současné době běžné a pravděpodobně považováno za přijatelné většinou hudebníků. Vlastní výraz Fortepiano je používán v kontextech kde je důležitá přesná totožnost nástroje, jako například „fortepiano recitál Petra Maláska“.

[editovat] Nebezpečnost a vojenské využití

Piana a zvláště fortepiana patří mezi nejnebezpečnější hudební nástroje vůbec, zákeřné pády z vyšších pater na nic netušící běžce a chodce byly dříve na denním pořádku, nebezpečné jsou i pády hudebníků a zpěváků z piana, o přivření prstů, prsou nebo hlavy nemluvě. Proto je velmi nebezpečným povoláním být ladič pijan; u nich dochází k častým pracovním úrazům, např. k otravě alkoholem.

Zmíněná nebezpečnost fortepian vedla k jeho masivnímu vojenskému využití. Armády si fortepiana objednávají především jako polní hudební nástroj i útočnou zbraň. Proto došlo k vývoji fortepian nejprve polopancéřových a poté i celopancéřových, jež jsou schopna znamenitě odolávat palbě nepřítele.

[editovat] Výskyt

Fortepiana se dnes vyskytují na celém světě i na opuštěných ostrovech a nejnemožnějších místech. Na Pankráci ani v Ruzyni, či na Borech se však pravděpodobně nevyskytují, těžko se to však prověřuje.

uncyclopedia