Gambrinus

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Gambrihnus. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Gambáč je zdravý

„Gambáč? Tak to je veledílo.“

- Ing.Cáb

„Šak co to je?, je to sladké jako hovno z nutrije.“

- Papež Jan Pavel II.

„Gambáč? Minerálku nepiju.“

- neznámý Brňák

O kyselině

Gambrinus (Gambrihnus), neboli také, jak ho ti cajzli pepíci pražští pobóchaní nazívajů Gambáč, je napodobenina moravského kvalitního piva Starobahno, který na Moravě nikdo nepije, bo jenom Brňáci s jejich železnými vnitřnostmi jsou schopní tuto tekutinu, né zrovna vzdálenou od kyseliny vypít.

Gambáč a kopaná

Gambáč, jak ho známe z pověstí praotce Čecha, sponzoruje již hafo let fotbalovou Gambáč ligu čutálistů. Do ní patří i nuly této země, kterými jsou bezesporu FC LOOSER BAHNÍK JE TO V PYČE nebo SLAVIE 07. a jen jeden favorit tedy pražská Společnost rudých čutálistů.

Výroba

Ale zpět k tomu patoku. Tož vipiješ jedno a na hajzl lítáš jak po desíti. Už od počátku destilace Gambáče šla kvalita výroby od desíti k pěti. Na tuto tradici sládkové v dnešních dnech úspěšně navazují. Suroviny na vaření Gambáče jsou již podle tradice ne granule chmelové, nýbrž granule psí a kočičí. Ale bylo fundovaně vědecky prokázáno v Jedličkově ústavu, že by to ani pes nežral. K dalším surovinám patří odpad z Tetelína, který pivu dodává neopadající nazelenalou pěnu, díky níž se gambáč proslavil na celé zeměguli. Obsahuje také stopové množství vajglů, mrmlů, chrchlů, flusů a kemrů od nasraných sládků s láskou jím vlastní. Poslední ingredience zůstává sládky stále utajena, ale podle pověstí by se mohlo jednat o lopuchovou vodu a kapky do uší.

Jméno Gambrinus

je dle pověsti zkomolenina jména brabantského vévody Jana I. Gambla, předka císaře Karla IV., který je považován za patrona kyselinářů a hnojivářů vůbec.

Závěrem

Píjte kvalitní piva jako Radegchlast a Ostrejwar.