Geologický rozbor zubního kamene

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Vilazubnicka.jpg

Tento článek vznikl za podpory víly Zubničky!


Zubnivila.jpg

Význam zubního hospodářství pro budoucí generace moc dobře poznala zubní víla, která nepoužívané zuby hromadně vykupuje k obohacování sebe sama o nenahraditelnou a velmi kvalitní zubní půdu.

Po celé dlouhé roky výzkumu, kdy se geologové zabývali studiem hornin výlevných, usazených a přeměněných, kdy zkoumali jejich původy, složení, kvalitu, procesy vzniku, vliv mateční horniny na složení půdy a mnohými dalšími tématy, si geologové mysleli, že už žádné jiné horniny nemohou být objeveny. Proto své výzkumy uzavřely a považovali svou klasifikaci za úplnou. Moderní výzkumy však dokázaly, že – cituji: „ejhle, na jeden šutrák jsme zapomněli.“ Tím oním zapomenutým šutrákem je totiž zubní kámen.

[editovat] Vědecká konference

Moderní výzkum vyvolal v mnoha vědcích na vědecké konferenci v Brně rozdílné reakce. Část geologů klasiků nový výzkum označila za pavědu, sebrala si svých pět kamenů a velmi v klidu odešla. Skupinka geologů protestantů, která mimochodem tvoří opoziční stranu klasickým geologům, nový výzkum radostně přijala. Počala se tedy série pokusů a transformace nově nabytých vědomostí na papír. Nyní vám zde můžeme své nové poznatky publikovat.

[editovat] Zubní kámen

Nejdříve jsme důkladně prozkoumali zubní kámen, jenž je onou mateční horninou pro vznik zubní půdy. Zubní kámen vzniká především při styku zubu s tekutinou, která je počátkem první sedimentární vrstvy, dále organickou hmotou, která počáteční vrstvu rozšiřuje, obohacuje a zpevňuje, ale zpravidla i vzduchovým vysoušením všech sedimentárních vrstev současně. Zubní kámen má zprvu mírně zažloutlou barvu, která je dána vysokým obsahem oxidu zuči-itu nanatového, derivátu od na-nýtu zuči-itu bo-ného. Před fází zvětrávání a roztrušováním horniny v půdu, mění zubní kámen barvu spíše do šedivé, což je díky tomu, že zuči-it nanatový částečně vysublimoval, tedy - jeho atomová hmotnost se derivovala k nule. Fyzikálními vlastnosti zubního kamene jsou: tvrdost, tvrdost a tvrdost. Chemickými vlastnostmi pak: rozpustnost ve sloučenině CoLa (Colum lahodum), schopnost ovlivňovat emoce (například jediný pohled na zubní kámen vyvolává odpor a nechutenství, někdy pozvolna přecházející až v nenávist).

[editovat] Zubní půda

Ze zubního kamene vzniká zubní půda obohacená o zubovinu. Toto triviální pojmenování lze zapsat chemicky jako Zu(4)BoVINa(2), čili [Zuči-ičit Bo-ný V-ný I-ný Nanat]. Jak je nám již známo - mateční horninou pro vznik zubní půdy je zubní kámen. Ke vzniku zubní půdy dochází ve chvíli, je-li zubní kámen připraven k transformaci a sedimenty se začínají roztrušovat. Vzniká kvalitní půda (bělozem) s půdním profilem ZC, kde C tradičně značí mateční horninu a Z je označením pro vysoký obsah zuboviny.

[editovat] Úrodná zubina

Bohužel žádný z geologů protestantů nedovedl do konce svůj pokus o vypěstování si vlastní plodiny. Než jim stačilo něco vyrůst, napadly zárodek útočné bakterie skryté v slinných žlázách a pokus byl zničen. Bohužel ale také vývoj pesticidů nedopadl, jak by měl. Úspěšně totiž vyřešil problém tak, že zcela odstranil slinnou žlázu. Momentálně se tým našich vědců snaží vynalézt funkční umělou slinnou žlázu a způsob její transplantace pro poškozeného dobrovolníka. Pozdější pokusy však už dokázaly úrodné zubiny plně využít, bohužel dobrovolníkovi jsme slinnou žlázu vrátit nedokázali.

[editovat] Využití v praxi

Využití této teorie v praxi by znamenalo nezávislost na zemědělské půdě a umožnilo by tak mnoha lidem, jenž jsou nuceni žít bez přístupu k úrodné půdě, snadný zisk potravy. Každý globální problém má své řešení.

[editovat] Pokusy

Humanitární organizace ,,Člověk proti hladu“ byla naší publikací ohromena. Navázali jsme s nimi kontakty a byla domluvena spolupráce. Po krátké přednášce se přihlásilo několik dobrovolníků na pokusy.

[editovat] Virtuální pokus

Ing. Zatrhdrát, regionální geolog a programátor samouk, který se začal naším výzkumem zabývat hned po té, co jsme ho publikovali, provedl sérii dalších pokusů. Vytvořil dokonalé umělé prostředí pro své pokusy. Pomocí Pascalu Basic si vytvořil virtuální zubní kámen. Čekal marně, až mu vznikne zubní půda. Z jeho pokusu se naštěstí nikdo neinspiroval.

[editovat] Pokus pH

Pokus byl zaměřen na otázku, zda je možné v ústech regulovat pH a jestli kyselé nebo zásadité prostředí nějak ovlivňuje růst plodin.

  • pH 0 až pH 6,9 je kyselé
  • pH 7 je normální
  • pH 7,9 až pH 14 je zásadité

Pokus regulace pH byl založen na teorii o vyrovnávání pH. Ta spočívá v tom, že výsledné pH se rovná součtu jednotlivých pH. Tudíž chceme-li například získat pH 7 a máme v daném prostředí pH 3, přidáme k němu pH 4 (protože 7 = 3 + 4).

pH = pH 1 + pH 2 + ... +pHn

Ovšem ke srážení pH je nutno přistupovat zcela jinak. Jak jistě víte, pH stupnice má začátek pH 0 a konec v bodě pH 14. Překročíte-li pH 14, vrátíte se na PH 0.

PH01.jpg

Takže cílené získání pH 6 z původního pH 8, musí být provedeno tak, že pH 8 zvýšíme na pH 14, tím pádem se octneme na konci stupnice a pak jen přidáme pH 7.

PH02.jpg

pH 6 = pH 8 + pH 6 + pH 7

Jestliže dojde k poklesu pH pod hodnotu přibližně 5,5 (7 je neutrální), dochází k narušování zubní skloviny – tzv. demineralizaci (rozpouštění minerálů zubní skloviny). Pakliže je pH vyšší, je demineralizace v rovnováze s mineralizací ze slin. Návrat pH na vyšší hodnoty trvá asi po dobu 2 hodin. Během této doby tedy dochází k demineralizaci skloviny a teprve po uplynutí této doby a zvýšení pH se proces ustálí a opět nastává mineralizace. Sliny za normálních podmínek pH vyrovnávají, ale vznikne-li zubní půda, potřebujeme, aby pH nikdy nebylo ani na zlomek vteřiny zásadité, jinak by nám nic nevyrostlo. Přišli jsme totiž na fakt, že kyselé pH zubní půdě naopak prospívá. V zásaditém prostředí nelze provést demineralizaci a minerály ze zubní skloviny nelze rozpustit. Překročí-li ale pH v ústech hodnotu 7, musí být sníženo tak, že je vlastně zvýšeno na hodnotu nejvyšší a poté znovu zvýšeno, čímž je dosáhnuto nižších hodnot. Takže stejně nastane chvíle, kdy se v ústech vytvoří zásadité prostředí a to je problém.

Závěr: Pokus se zdařil, teorie byla potvrzena. Půdě se lépe daří v kyselém prostředí, ale regulace pH skýtá problém, že zásadité prostředí zablokuje plodinám existenci. Je nutno zásadám zabránit jejich výskyt v ústech.

[editovat] Pokus Pryč se zásadou

Dlouho jsme přemýšleli na výrobě sloučeniny, která by dokázala nemožné. Napadly nás dva způsoby ochrany proti zásadám. První byla možnost užívání alkoholu. Ta se sice všem ohromně líbila, ale nikdo nevěřil v její účinek. Přesto se pokus provedl. Děly se asi neuvěřitelné věci, ale nikdo z nás si je nepamatuje. Rozhodli jsme se tedy pro možnost druhou – lékořicové obklady. Blahodárná lékořice se osvědčila. Podařilo se nám tedy vytvořit dokonalé prostředí pro pěstování specializovaných plodin. Heuréka! Slibně také vypadají pokusy se záléváním kofolou, která jak známo obsahuje lékořici a mnoho známých a neznámých sloučenin. Záleží tedy na vás, jakou možnost zvolíte.

[editovat] Bělozemní plodiny

Dělíme:

  • podle tvaru – kulovité (K), oválné (O), hybridní (H)
  • podle prospěchu – prospěšné (p), škodlivé (s), jak kdy a jak u koho (ps)
  • Podle velikosti – malé (M), menší (MM), nejmenší (MMM)

[editovat] Kulovité

[editovat] Oválné

[editovat] Hybridní

Palec.png

Tento článek může obsahovat výsledky vlastního výzkumu!

To je ale moc dobře, protože vlastní výzkum zaručuje faktickou správnost, kterou často nespolehlivé nebo lživé zdroje neposkytují.

uncyclopedia