Guláš

Z Necyklopedie

„Ať děláš co děláš, guláš vždycky uděláš“

- Kluci v akci

„Jestli si pánové myslí, že nám tady z toho budou dělat guláš, tak je ujišťuji, že nebudou.“

- Jiří Paroubek

Guláš je původem pokrm z Dolních Uher, který však vzhledem k historickým, politickým a stravovacím okolnostem znárodněl i v našich končinách.

Obsah 1 Suroviny 2 Příprava 3 Volební guláš 4 Literatura

[editovat] Suroviny

Guláš se zpravidla vaří z masa. Toto však není nezbytné. Vzpomeňme kupříkladu na buřtguláš, jehož základem jsou národní párky, nebo houbový guláš z chutných muchomůrek zelených, coby vděčný pokrm pro tchýně. Nezbytnou součástí guláše je cibule, ale především rudá paprika ve formě prášku, který se vyrábí ve stroji zvaném mlýnek. Obvyklou přílohou je knedlík, nebo chleba, může být i rohlík. Najdou se však také ignoranti a zhovadilci servírující brambory, aniž by z nich udělali bramborový knedlík.

[editovat] Příprava

Ze všeho nejdříve zajedeme do blízkého supermarketu koupit si hrnec. Pokud nevlastníme motorové vozidlo, cestujeme metrem. Je však pravdou, že v některých našich městech doposud metro není, v tom případě volíme šalinu nebo autobus. Ti nejchudší, či sportovně založení, volí kolo či běh. Velikost hrnce určíme podle předem připraveného seznamu strávníků. Aplikujeme trojčlenku. Platí zde přímá úměra: čím více hostů, tím větší hrnec. Obecně lze závislost popsat vzorcem , kde je koeficient přímé úměrnosti.

Když úspěšně dorazíme domů s novým kastrolem, čichem otestujeme, zda se mezitím nezkazilo maso na guláš. Pokud je v pořádku, uvaříme si kávičku a po nezbytném přísunu kofeinu začneme se samotným vařením. Základem guláše je vždy cibule. Nelze však zakoupit nadrobno nakrájenou cibuli, proto tento nelehký úkol zůstává na nás. Těm, kteří si již dlouho nepobrečeli nad tíhou svého osudu, může tato procedura pomoci. Ostatním doporučuji potápěčské brýle. Na sádle pak cibuli osmažíme dozlatova. Vložíme maso, osmahneme, přisypeme papriku, zalijeme vývarem a dusíme. Ale pozor! Nedusíme manželku, ale maso.

Zahuštění, kořenění a dochuceni je natolik individuální, že jen stručný výčet možností, jež má Necyklopedie k dispozici, by zaplnil operační paměť vašeho počítače. Musíte tedy vzít zavděk obyčejnou kuchařkou.

[editovat] Volební guláš

Slavná tradice volebních gulášů pochází z dob Rakousko-Uherska, blahé paměti. Na stáncích politických stran byl volič před tím, než vhodí svůj hlas do urny, dobře pohoštěn. Guláše vařili sami politici a na mase a koření se nešetřilo. Přesto to bývala velmi levná volební kampaň. Dnes je však jiná doba. Všude se vyvěšují drahé billboardy, politici se cpou do televize a na levný a chutný guláš zvysoka kašlou. Raději rozhazují ze státní kasy prebendy a voliče si kupují pastelkovným, pohřebným a 30korunovými darovacími smlouvami. Pravý volební guláš tak většina národa již nikdy neochutná.

[editovat] Literatura

• Lajos Mari et Hemzö Károly: Magyaros Étel, Corvina, Budapest 1999
• Kopasz Árpád: Paprikával fűszerezett hagyományos ételeink, Szolnoki Gulyásfesztivál Egyesület, 2003. szeptember 5.
• Erdei Ferenc: Néprajzi ínyesmesterség, Budapest, 1963
• Kisbán Eszter: Népi kultúra, közkultúra, jelkép: a gulyás, pörkölt, paprikás. MTA Néprajzi Kutatócsoport, Budapest, 1989