Hedvábná stezka

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Na Hedvábné stezce panuje čilý provoz.
Vozidla v jednom pruhu mohou jezdit všemi směry.
1. česká sudetská dálnice.

Hedvábná stezka je karavanní cesta spojující Moravstán s Práglem. Vychází z Brna-Pisoárek a končí v Praze na Pankráci Mostem Klementa Gottwalda, z něhož ročně skočí 20-30 Moravanů hrůzou ze spatření stověžaté Prahy.

Hedvábnou stezku dnes mnozí nazývají dálnice D1. Během budování se pravděpodobně stavitelé nepohodli s někým z Jihlavy, protože stezka se městu v několikakilometrové vzdálenosti vyhýbá. Stejně tak se vyhýbá Novému Veselí.

V blízkosti Prahy se vyhýbá Benešovu, Měcholupům, Hostivaři i Strašnicím, skrz které také procházel dálkový obchod.

Stezka byla sice několikrát rekonstruována, avšak stále se v některých úsecích objevují části, které pocházejí z doby kamenné. Zajímavostí je, že kdykoli člověk touto stezkou cestuje, narazí aspoň na jedno místo, které se právě opravuje, ale přitom se stále nedaří opravit ji celou.


Během dlouhého cestování se člověk může zastavit v motorestech, což je něco jako oázy na Sahaře, kde je možné zakoupit mapy neprobádaných oblastí, předražené sušenky a mizernou kávu.

V dnešní době je stezka využívána hlavně pro přepravu obrněných transportérů a bojových tramvají a tanků. I přes to, že tyto stroje jsou postaveny tak, aby dokázaly jet těžkým terénem, trvá cesta z Prahy do Brna několik dní.

České dráhy samozřejmě nemají zájem na tom, aby všechna dálková doprava byla vedena tudy, a tak plánují nasadit na trasu Praha-Brno své nejmodernější vlaky, kterým se určitě podaří přitáhnout většinu cestujících mezi oběma metropolemi.

[editovat] Nové význačné úseky

Dokonce i nejnovější úseky se opravují již v předstihu ještě než se na nich rozvine provoz. Podařilo se také vypátrat proč byl zbudován na D1 u Klímkovic tunel, byla to zřejmě inspirace s dob Rakousko-Uherska kdy byly budovány tunely na železnici aby přilákaly pozornost panovníka. Byl proveden průzkum proč se vlastně po novém úseku mezi Klímkovicemi a Bohumínem vůbec jezdí a výsledek není vůbec překvapující. Došlo se k závěru že 99% řidičů tam jelo proto aby se mohli projet tunelem a zase zpět do Ostravy, zbylé 1% tam vjelo omylem a také se muselo vrátit neboť dál dálnice nevede. Z toho vyplývá že tunel byl zbudován proto aby se mohlo zdůvodnit že dálnice slouží provozu.

[editovat] Novodobé plány výstavby

Pramen: "Dálnice v Československu", 1970

Časový postup výstavby dálniční sítě (v knize zakresleno v mapce ČSSR)

  • do r. 1970:
Reichenberg - Egha
Praha - Mirošovice (Benešov)
  • 1971-1975:
D1: Mirošovice - Brno a kolem Liptovské Mary
D2: Brno - Bratislava
D5: Praha - Beroun a Plzeň - Stříbro
D8: Praha - Roudnice
D11: Praha - Poděbrady
D47: Klimkovice - Bohumín
  • 1976-1980:
D1: Prešov - Košice
D5: Beroun - Plzeň a Stříbro - st. hranice
D8: Roudnice - Lovosice
D11: Poděbrady - H. Králové
D47: Brno - Klimkovice a Bohumín - st.hranice
D61: Bratislava - Lipt. Mara
  • 1981-1985:
D1: Brno - Trenčín
D8: Lovosice - st. hranice
D11: H. Králové - st.hranice
D35: D11 - D47
  • 1986-1990:
D1: Lipt. Mikuláš - st. hranice SSSR
D43: Svitavy - Brno
uncyclopedia