Hostivař

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Hostivař s Košikem.jpg

Hostivař s králíkárnami Košík je jednou z nejvýstavnějších pražských čtvrtí

KonecMisionare.jpg

Rituál vaření a pojídání hostů každý rok organizuje Městská část na bývalém statku Toulcův dvůr

Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s články Vaření, Kuchařka

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.


„Jak vznikli lidojedi:
V hlubokém lese žili muž a žena. Žena se proměnila v rybu a muž v medvěda. Tu k nim přišel jinoch, který se potloukal lesem, a vylezl do koruny stromu, aby přespal. V noci ho ryba s medvědem chytili a snědli.“
- Egon Bondy

Hostivař (německy Gästekoch, anglicky Guestcook, maďarsky Hostenvároš) je lokalita hned vedle Měcholup. Ti, kteří jen tak tak přežili cestu kolem Měcholup, zde mohou počítat s nejhorším.

Podle mnohých Moravanů už pouhá existence toho názvu ukazuje na barbarství a primitivnost Pražáků. Češi naopak argumentují tím, že tento název dokládá civilizovanost jejich předků, neboť brněnští kanibalové údajně jedli syrové lidské maso.

Po vybudování dálnice D1 přestali moravští kupci jezdit přes Hostivař a v důsledku toho tu vypukl hladomor. Situace se zlepšila až poté, co bylo poblíž vybudováno Jižní město, které poskytlo Hostivařským zásobu jídla na mnoho let dopředu. V současnosti se tu ve stravování objevují nové trendy; ohromné popularity dosáhla například Lebková kuchyně.

Na území Hostivaře se nachází Hostivařská přehrada postavená v předstihu pro pražskou olympiádu, v současnosti zdroj pitné vody pro Pražský hrad, dále pak mezisklad vyhořelého paliva z jaderné elektrárny Jetelín, drůbeží farma a odštěpný závod firmy Mekáč.

Pražáci Hostivař uzurpovali v roce 1922. Obec ležící u Botiče (dříve Vinného potoka), takže se tam chlastá první liga.

[editovat] Doprava

Elektrická jednotka 452 v Hostivaři.jpg

Žabotlam na hostivařském nádraží

Přes Hostivař prochází železniční trať z Pražského hlavního nádraží do Benešova a Českých Budějovic. Jedná se o pilotní linku železniční dopravy v Praze - je to první trať, kde jsou téměř stoprocenně nasazovány moderní elektrické jednotky Žabotlam. Zajímavostí této trati je také to, že je často používána k emigraci z Vinohrad.

Mnoho lidí si myslí, že v Hostivaři je také stanice metra Depo Hostivař. Svůj omyl poznají, pokud na tuto stanici zkusí dojet. Ve skutečnosti totiž v Hostivaři vůbec neleží, ale byla tak pojmenována proto, že v jejím okolí se nenachází nic jiného, podle čeho by se dala pojmenovat.

Do Hostivaře jezdí několik linek tramvají, občas dokonce i Porschetry. Někdy ovšem místo tramvají naopak jenom autobusová linka X-22. Běžně tudy projíždí i linka 177, která ale pro místní obyvatele nemá žádný praktický význam, protože jejich cestující jsou natolik vyšťavení z nepohodlné jízdy, že už nejsou poživatelní.

[editovat] Služby

Perovna Hostivar.JPG

V dobách ekonomické krize se osvícení radní moudře rozhodli podpořit program zaměstnanosti v nejstarších a osvědčených řemeslných oborech.

edit  Pražské čtvrti
Asie | Barrandov | Benice | Bílá hora | Braník | Břevnov | Čakovice | Ďáblice | Hloupětín | Holešovice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Komořany | Jamrtál (Nusle) | Jižní město | Krč | Letňany | Lochkov | Malá Strana | Měcholupy | Michle | Modřany | Motol | Olšany | Pankrác | Prosek | Radlice | Řepy | Sídliště Novodvorská | Smíchov | Sobín | Staré Město | Strašnice | Velká Ohrada | Vinohrady | Vršovice | Záběhlice | Závist | Zličín | Žižkov | Žvahov | Praha 666
uncyclopedia