Interkontinentální hnojomet

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Vesnice na Urale

Vesnice Moršinino kolem roku 1910.

HorseDrawnScraper

První Porunovův mezikontinentální hnojomet je nyní součástí expozice zemědělského muzea v Čeljabinsku.

Evropa-Asie

Památník na místě prvního užití Porunovova hnojometu.

Interkontinentální hnojomet je technické zařízení, které umožňuje metat hnůj z jednoho kontinentu na jiný. Vynalezl jej v roce 1900 ruský rolník Dimitrij Alexejevič Porunov ze vsi Moršinino. Tento vynálezce mohl mít před očima největší vynálezy Cimrmana, Edisona, či Marconiho i neznámých ruských vynálezců, které ho mohly přesvědčit, že být objevitelem je tak snadné.

Je to další příklad ohromné technické vyspělosti prostého ruského zemědělného lidu. Poznatky získané při konstrukci mezikontinentálního hnojometu využili ve třicátých letech sovětští kontruktéři pod vedením Sergeje Koroljova k návrhům mezikontinentálních raket.

[editovat] Popis a funkce

Hnojomet sestává z kola o průměru jeden metr, na němž jsou lopatky ve tvaru vidlí. Ty nabírají, urychlují a kydají hnůj požadovaným směrem. Celý stroj může být poháněn silou lidskou, zvířecí, parním strojem nebo elektrickým motorem.

[editovat] Využití

Dimitrij Porunov se při své každodenní práci na zemědělské usedlosti ve vesnici Moršinino na úpatí Uralu potýkal s nutností mezikontinentální přepravy hnoje. Jeho chlévy se totiž nacházely již na území Asie, zatímco nedaleké hnojiště bylo ještě v Evropě. Také některá pole měl v Evropě, zatímco jiná v Asii. Proto sestavil hnojomet, který mu ušetřil práci s mezikontinentálním kydáním hnoje. Důležitým faktorem byla také inkontinence Porunovova dobytka, která vyžadovala řešení v podobě interkontinentálního hnojometu.

Po Říjnové revoluci byl ve vesnici Moršinino založen kolchoz. Tehdy začali využívat mezikontinentální hnojomet v celé vesnici a soudruh Porunov byl vyzván, aby sestrojil stejné hnojomety pro další uralské vesnice, které se stejně jako Moršinino potýkaly s nutností mezikontinentální přepravy hnoje.

Ve 30. letech však i do Moršinina pronikly krutosti stalinismu. Dimitrij Porunov byl obviněn, že je kulak, a poslán do vyhnanství na Sibiř. Ta naštěstí začínala hned za humny jeho rodné chalupy.

V četných uralských vesnicích je mezikontinentální hnojomet stále hojně využíván. V jiných oblastech však příliš nenašel uplatnění, neboť tam není taková nutnost mezikontinentální dopravy hnoje. Výjimkou je Česko, kde hnojomet našel uplatnění v politice,[1] což dosvědčuje i Google.[2]

uncyclopedia