Jablonec
Z Necyklopedie
Jablonec nad Hnisou (též Japonec nad Krysou neboli Peltoves, též Opičí hory německy Apfelrei, liberecky Předměstí) leží v nadmořské výšce 7542 m a je nejvýše položenou horskou osadou jihovýchodní části Jizerskohorského masivu. Se svými téměř dvanácti obyvateli je přirozeným kulturním, hospodářským a správním centrem celého údolí.
Obsah |
[editovat] Historie
Název osady je pro jazykovědce oříškem, neboť v jabloneckém ledovcovém karu se daří pouze lišejníkům a některým primitivnějším druhům mechu. Dle F.L. Čelakovského pochází název z roku 1525, kdy kožešnický tovaryš Jürgen Jelinek při lovu na sněžného levharta zabloudil až do Liberce, kde v hostinci slyšel vyprávět vandrovníka o tom, jak viděl na Zahradě Čech v Litoměřicích jablko. Jde ovšem zřetelně pouze o legendu, neboť divokým kaňonem proti proudu řeky Hnisy by se Jelinek bez horolezeckého vybavení nikdy nemohl sám vrátit zpět do Jablonce a předat zprávu o jablku svému kmeni.
Významným předělem pro historii Jablonce byl listopad roku 1634, kdy Liberečané po vítězné bitvě zahnali pluk švédské armády až do jabloneckého ledovcového údolí. Jablonečané Švédy vlídně přijali, ovšem ti, nezvyklí drsným klimatickým podmínkám, do jara pomřeli. Jediným přeživším byl finský žoldák Jusi Peltonen, který si postupně získal u Jablonečanů značnou vážnost. Poté, co založil v Jablonci hokejovou ligu, stal se Peltonen roku 1652 tajemníkem MÚ Jablonec, v roce 1655 ekonomickým náměstkem kmenového náčelníka a roku 1656 pak kmenovým náčelníkem (již pod jménem Pelta).
V roce 1789 car Pelta VI. v III. jablonecko-kokonínské (tzv. Oslí) válce anektoval Kokonín.
[editovat] Hospodářství
Bouřlivý rozmach hospodářství Jablonce nastává poté, co liberečtí prospektoři zavedli roku 1901 do Jablonce linku šaliny. Železný oř rozvážel zejména do rovníkové Afriky produkt místních řemeslníků – barevné korálky - a město bohatlo. V roce 1927 byla v Jablonci poté, co ničivá lavina částečně nebo zcela zbořila 5 z celkových 8 iglů v osadě, postavena první stavba ze sušeného lišejníku a tuleního trusu. V roce 1935 si buržoazní rod Peltů pořizuje první litinová kamna značky Kabor.
[editovat] Obyvatelstvo
Jablonečané jsou veselý lid, který rád přivítá každého návštěvníka a pohostí jej ve svém příbytku. Při jídle se však nedoporučuje hlasitě vykřikovat „Slovan Liberec mistr ligy 2001/2002, 2005/2006 a 2011/2012“, neboť je to považováno za urážku paní domu. Hlavním zdrojem obživy obyvatel je i nadále výroba korálků, ač již primitivní domáckou výrobu nahradily moderní manufaktury. Ve volném čase se Jablonečané věnují zejména navlékání korálků a pomlouváním přidružené periferie Liberec - Reichenberg - Kittnerstadt.
Již od dob stalinského SSSR se datuje družba Jablonce s obyvateli severosibiřského Nižného Zmerzlinsku. Jablonečtí starci dodnes rádi vzpomínají na 40. léta 20. století, kdy v tomto pohostinném kraji byli na táboře. Skupina jabloneckých dětí každoročně míří na ozdravný pobyt za příjemným ovzduším tohoto letoviska na pobřeží Severního ledového oceánu.
[editovat] Slavní rodáci
- Ville Peltonen – hokejista
- Miroslav Pelta – předseda
- Milan Fukal – fotbalista, intelektuál
- Zdeněk Jánoš – fotbalový brankář
- David Lafata - nejlepší střelec ligy
- Martin Krásný - reprezentační brankář
- Radek Jaroš - horolezec
- Triangl Stačí - místní zpěvák a ztracený muž
- Jaroslav Kolčava - místní pijan
- Standa Sračička - 1. starosta rozcestníku Jablonec
