Jaderná elektrárna

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání


„Charóšaja savětskaja těchnika“

- Benzin Petrolejovič Naftěnko
Nákres jaderné elektrárny v Obninsku - vpředu je dobře vidět pás dovážející lísková jádra do jednotlivých klecí, potom několik řad klecí s veverkami a nad nimi dráty odvádějící elektřinu.
Moderní sovětský jaderný reaktor Vever-1000. V jeho oběžné kleci běhá 1000 veverek.
Pravidelná výměna ebonitových tyčí je náročná operace. Nejlepší ebonitové tyče se dováží z Ruska. (více zde)
Nejlepší koupání bývá v blízkosti jaderných elektráren.

Jaderná elektrárna je nejmodernější zařízení na výrobu elektřiny pomocí tření liščím ocasem o ebonitovou tyč (přesněji řečeno pomocí tření ebonitové tyče o liščí ocas, ale to je jedno).

[editovat] Popis

V jaderné elektrárně je umístěno mnoho tisíc šlapacích klecí, v nichž obíhají veverky. Veverky jsou nuceny svým strachem z lišek šlapat co nejrychleji. Veverky jsou krmeny lískovými jádry (odtud název jaderná elektrárna), které jsou až do klecí dopravovány na pásech. Zmíněná jádra jsou produkována v Majlontě.

Na ose šlapací klece je nasazena ebonitová tyč a v její blízkosti je umístěn liščí ocas tak, aby se při otáčení ebonitové tyče generoval elektrický proud. Získaný proud je veden po vodičích, čímž dochází k elektrifikaci.

Výkon elektrárny se standardně uvádí v MW (megaveverkách), toto číslo označuje, kolik miliónů veverek v elektrárně pracuje.

Jelikož jaderná elektrárna využívá pouze přírodních zdrojů energie, můžeme ji považovat za velmi ekologické zařízení.

[editovat] Historie

První jaderná elektrárna byla uvedena do provozu v sovětském Obninsku (jihozápadně od Moskvy) v roce 1955 pod heslem mírové využití jaderné energie. Sovětští vědci, konstruktéři a dělníci dokázali v rekordně krátké době dovést tuto myšlenku od prvotní ideje až k uvedení do provozu.

Sovětský příklad následovala celá řada dalších zemí. Československo postavilo svou první jadernou elektrárnu v Dukovanech v Jižním Moravstánu. O její ekologičnosti svědčí i to, že po celou dobu její existence se neozvaly žádné protesty ze sousedního Rakouska. Samo Rakousko však vzhledem k nedostatku liščích ohonů dává reději přednost vodním elektrárnám.

[editovat] Bezpečnost

Jediná vážnější nehoda spojená s provozem jaderných elektráren se stala v roce 1986 v Černobylu. Několik dní před oslavami prvního máje došlo ke kombinaci několika nepravděpodobných náhod: Vinou selhání lidského činitele byly vyměňované ebonitové tyče nedostatečně upevněny. Po mimořádném přídělu lískových jader veverky roztočily šlapací klece takovou rychlostí, že se ebonitové tyče uvolnily a několik jich prorazilo střechu elektrárny. To vyvolalo mezi veverkami paniku a otáčení klecí se ještě zrychlilo a uvolnily se i zbylé ebonitové tyče, které dokonce zranily několik ošetřovatelů. Na pomoc byla povolána i armáda. Nadměrný příděl byl způsoben zadáním příliš velké hodnoty výkonu v operačním systému Linux (neopatřeným bezpečnostními záplatami) na počítači Elektronika 666, jednom z největších úspěchů sovětského strojírenství.

Celkově je však možno prohlásit, že jaderné elektrárny jsou velmi bezpečná zařízení.

Úspěchy sovětského strojírenství
Babeta AirbagBezdrátová sprchaBrněnské meždunárodné letochodištěCentrální šroubDunihlavElektrifikaceElektronika 666FichtlJaderná elektrárnaJednosměrné letištěKalašnikovLehkokolejná dráhaLidé z oceleMakroprocesorMerkurMiG-29MoskvičMPR deštníkNízkopodlažní tramvajPekloRádio JerevanŠukafonMetro v TaganskuTopol MTramvaje v NevyslovitelnojeRaketoplán BuranUral 2Šetření vodyŠalinokoptéraŽabotlamŽigulíkЛинукс
uncyclopedia