Jaderná elektrárna

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

„Charóšaja savětskaja těchnika“

- Benzin Petrolejovič Naftěnko
Jaderna.gif

Nákres jaderné elektrárny v Obninsku - vpředu je dobře vidět pás dovážející lísková jádra do jednotlivých klecí, potom několik řad klecí s veverkami a nad nimi dráty odvádějící elektřinu.

Wwer-1000-scheme.png

Moderní sovětský jaderný reaktor Vever-1000. V jeho oběžné kleci běhá 1000 veverek.

2008-175-vobr-2008-162-mobr-tydenvelky.jpg
Pulstar2.jpg

Pravidelná výměna ebonitových tyčí je náročná operace. Nejlepší ebonitové tyče se dováží z Ruska. (více zde)

Hrotovice.jpg

Nejlepší koupání bývá v blízkosti jaderných elektráren.

Jaderná elektrárna je nejmodernější zařízení na výrobu elektřiny pomocí tření liščím ocasem o ebonitovou tyč (přesněji řečeno pomocí tření ebonitové tyče o liščí ocas, ale to je jedno).

[editovat] Popis

V jaderné elektrárně je umístěno mnoho tisíc šlapacích klecí, v nichž obíhají veverky. Veverky jsou nuceny svým strachem z lišek šlapat co nejrychleji. Veverky jsou krmeny lískovými jádry (odtud název jaderná elektrárna), které jsou až do klecí dopravovány na pásech. Zmíněná jádra jsou produkována v Majlontě.

Na ose šlapací klece je nasazena ebonitová tyč a v její blízkosti je umístěn liščí ocas tak, aby se při otáčení ebonitové tyče generoval elektrický proud. Získaný proud je veden po vodičích, čímž dochází k elektrifikaci.

Výkon elektrárny se standardně uvádí v MW (megaweverkách), toto číslo označuje, kolik miliónů veverek v elektrárně pracuje.

Pro řízení výkonu elektrárny se používá moderátor, nejlépe Leoš Mareš nebo Václav Moravec. Jejich řeči mají na psychiku veverek skličující vliv. Veverky propadnou okamžité depresi a jejich výkon prudce klesne. Pro obnovení plného výkonu elektrárny stačí řeči vypnout.

Protože se veverky velmi snadno rozmnožují a lísky v Majlontě dávají pravidelně dobrou úrodu, řadíme jadernou elektrárnu mezi obnovitelné zdroje energie.

[editovat] Historie

Historie jaderných elektráren začala na českém území. Jejich výstavbu předpověděla už v dávných dobách kněžna Libuše ve své známé věštbě: "Vidím věže veliké, jejichž pára hvězd se dotýká". Sovětský svaz okopíroval Libušin projekt a uvedl do provozu první jadernou elektrárnu v Obninsku (jihozápadně od Moskvy) až v roce 1955 pod heslem mírové využití jaderné energie. Sovětští vědci, konstruktéři a dělníci dokázali v "rekordně krátké době" dovést tuto myšlenku od prvotní věštby až k praktickému využití.

Sovětský příklad následovala celá řada dalších zemí. Československo postavilo svou první jadernou elektrárnu v Dukovanech v jižním Moravstánu. O její ekologičnosti svědčí i to, že se po celou dobu její existence neozvaly žádné protesty ze sousedního Rakouska. Samo Rakousko však vzhledem k nedostatku liščích ohonů dává raději přednost vodním elektrárnám.

[editovat] Synergický projekt

Vědecký tým Necyklopedie objevil, že je možné synergicky kombinovat možnosti jaderných a ňaderných elektráren. Stačí zajistit, aby samice veverek v jaderných elektrárnách měla ňadra a podchytit jejich ňadernou energii. K tomu vedou dvě možné cesty: Vyšlechtění veverky ňadernaté, nebo silikonové implantáty. První možnost je časově přespříliš náročná. Druhou možnost pokazil plastický chirurg Dimitrij Ivanovič Ozarčuk, který pokusné veverky zahubil tím, že jim implantoval veliké kozy tak, jak byl zvyklý z úprav dívek pro soutěž Miss Ukrajina.

[editovat] Bezpečnost

Jediná vážnější nehoda spojená s provozem jaderných elektráren se stala v roce 1986 v Černobylu. Několik dní před oslavami prvního máje došlo ke kombinaci několika nepravděpodobných náhod: Vinou selhání lidského činitele byly vyměňované ebonitové tyče nedostatečně upevněny. Poté dostal vedoucí směny Ivan Ivanovič za úkol v předvečer prvomájových oslav pustit elektrárnu na plné pecky. Vzal příkaz doslova, odebral veverkám vyloupaná lísková jádra a dal jim do krmítek neloupané třešňové pecky. Naštvané veverky roztočily šlapací klece takovou rychlostí, že se ebonitové tyče prudce uvolnily a několik jich prorazilo střechu elektrárny. To vyvolalo mezi veverkami paniku. Rotace klecí se ještě zrychlila a uvolnily se i zbylé ebonitové tyče, které dokonce zranily několik ošetřovatelů a elektrárenského veterináře. Na pomoc byla povolána i armáda. Vyskladnění chybné krmné dávky bylo umožněno zadáním příliš velké veverčí konstanty v operačním systému Windows (neopatřeným bezpečnostními záplatami) na počítači Elektronika 666, jednom z největších úspěchů sovětského strojírenství.

Celkově je však možno prohlásit, že jaderné elektrárny jsou velmi bezpečná zařízení.

Elektrárny
Fotovoltaicka elektrarna-orez.jpg
Fotovoltaická
Wwer-1000-scheme.png
Jaderná
Lisak chechtavy.JPG
Liščí
Pocitani.jpg
Ňaderná
Povetrna elektrarna.jpg
Povětrná
A sunflower.jpg
Sluneční
Zdimacka.jpg
Vodní
Komin.jpg
Chrchelná
HrbitovTemelin-orez.jpg
Bendostroj
Úspěchy sovětského strojírenství
Babeta AirbagBezdrátová sprchaBrněnské meždunárodné letochodištěCentrální šroubCyklomethanDunihlavElektrifikaceElektronika 666FichtlJaderná elektrárnaJak 42Jednosměrné letištěKalašnikovKardiostimulátorLetiště Klementa GottwaldaLáhev na zalévání kolejíLehkokolejná dráhaLidé z oceleLoupač brambor typu 3xMakroprocesorMerkurMiG-29MoskvičMPR deštníkNízkopodlažní tramvajPekloRádio JerevanŠukafonMetro v TaganskuTopol MTramvaje v NevyslovitelnojeTu-154Raketoplán BuranSférické DVDŠetření vodyŠalinokoptéraUral 2Vertikální chrlič intelektuálůVodíková bombaŽabotlamŽigulíkЛинукс
uncyclopedia