Jana Bobošíková

Z Necyklopedie

Jana Bobošíková, stylově oblečená jako kandidátka KSČM.

Jana Bobošíková je česká novinářka, politička a příští prezidentka. Je všeobecně známá svou obětavostí a ochotou ke kompromisům.

[editovat] Média

Jana Bobošíková působila jako redaktorka a moderátorka na několika televizních a rozhlasových stanicích.

Při televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001 obětavě přijala místo šéfky zpravodajství České televize, aby udržela i během krize kvalitu zpravodajství. Odbojní redaktoři jí ale házeli klacky pod nohy, takže několik dní mohla být vysílána jen černá obrazovka s bílým nápisem, ale televize pod vedením Jany Bobošíkové si přesto mezi lidmi udržela oblibu, dokonce vzniklo přátelské označení bobovize. Později si několik let rýpala do politiků v novácké Sedmičce, což se jí tak zalíbilo, až se sama stala političkou a dnes si novináři rýpají do ní. Dnes má svou Bobo TV alespoň na webu.

[editovat] Politika

Zatímco většina českých politiků se tvrdohlavě drží své stranické ideologie a na svou stranu nedají dopustit, Jana Bobošíková přistupuje k politice odlišně. Pracuje vždy tak, aby to bylo k maximálnímu prospěchu občanů a nenechá se přitom omezovat nějakým úzkoprsým programem jedné konkrétní strany. Dostatečně to dokazuje její dosavadní politická kariéra: v roce 1999 působila jako poradkyně Václava Klause, v roce 2004 se nechala zvolit do Evropského parlamentu za hnutí NEZÁVISLÍ. Brzy se ale ukázalo, že NEZÁVISLÍ nejsou dost nezávislí, a tak Bobošíková z tohoto hnutí vystoupila, aby mohla být ještě nezávislejší. Po čase se ale ukázalo, že lépe bude zájmy voličů reprezentovat, když založí novou politickou stranu, a tak se stala předsedkyní strany Politika 21. Roku 2008 se pak pro změnu stala prezidentskou kandidátkou KSČM.

[editovat] Volba prezidenta Česka 2008

Po neúspěchu první volby se soudruzi z KSČM sešli na Ústředním výboru a dlouho rokovali, jak by nejlépe mohli přispět při druhé volbě. Usnesli se sice, že Václav Klaus ani Jan Švejnar nejsou vhodní kandidáti a KSČM by tak měla postavit vlastního kandidáta, ale typičtí komunističtí kandidáti jako kosmonaut Vladimír Remek nebo advokát Miroslav Kříženecký už byli příliš okoukaní a nikoho by nezaujali, natož aby je někdo volil. Nakonec kdosi přišel se skvělým nápadem oslovit Janu Bobošíkovou. Ta dostála své pověsti, nenechala komunisty na holičkách a kandidaturu přijala.

V ostatních parlamentních stranách to samozřejmě vyvolalo značný rozruch. Všem politikům bylo jasné, že proti populární Janě Bobošíkové mají jejich kandidáti jen malou šanci. Hrozilo, že při tajné volbě by naprostá většina zákonodárců dala hlas právě jí, a tak se oba dva hlavní tábory na rozdíl od první volby překvapivě rychle shodly na veřejné volbě. Přesto zahájili politici ostatních stran intenzivní tajná jednání s Janou Bobošíkovou a zástupci KSČM, aby ji přesvědčili o stažení kandidatury. Nakonec se projevila mírná povaha Jany Bobošíkové, která přes svou nespornou popularitu prohlásila, že ustoupí zbylým dvěma kandidátům. Vděční politici všech stran za to přislíbili Janě Bobošíkové podporu při příští prezidentské volbě v roce 2013.

Politici

Edvard Beneš • Pavel Bém • Vasil Biľak • Jana Bobošíková • Jiří Čunek • Jiří Dienstbier • Alexander Dubček • Jan Fischer • Klement Gottwald • Václav Havel • Gustáv Husák • Kateřina Jacques • Milouš Jakeš • Zdeněk Jičínský • Marie Kabrhelová • Miroslav Kalousek • Jan Kavan • Václav Klaus • Evžen Koks • Krakonoš • Dana Kuchtová • Ivan Langer • Standa Lokotka • Tonny Newotney • Jiří Paroubek • David Rath • Carda Retarda • Karel Schwarzenberg • Bohuslav Sobotka • Vladimír Špidla • Zdeněk Škromach • Radovan Šteiner • Jan Švejnar • Vlastimil Tlustý • Antonín Zápotocký • Miloš Zeman • Zedník Aleš