Jidáš

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Auricularia auricula-judae (xndr).jpg

Moderní biblistika se v poslední dekádě zabývá obzvláště důležitým a nosným problémem, který by vrhal jiné světlo na celé části biblických evangelií a jejich interpretací. Je to způsobeno především hojnějším využíváním genetických analýz při zkoumání konkrétního archeologického materiálu.

Zatímco poslední dva tisíce let se preferovala především orální tradice při reinterpretaci textu, dnes se teologové obracejí především k „tvrdým“ datům, a na nich stavějí své daleko reálnější teorie o tom, co se tehdy v Palestině stalo.

[editovat] Jidášovo ucho

[editovat] Jerome Lejeune

Klíčem k nové teorii se stal výzkum Francouze Jeroma Lejeunea (1926 - 1994). Ten se v padesátých letech začal věnovat pozoruhodné houbě nesoucí jméno Jidášovo ucho. Byl prvním, kdo odhalil chromozomální podstatu této houby. Bohužel dříve, než si stihl dát pět a pět dohromady, odhaluje roku 1959 chromosomální podstatu Downova syndromu a coby slavný muž jezdící přednášet po předních světových universitách již neměl čas své bohaté myšlenkové dílo dokončit. Tím došlo k pozastavení myšlenkového vývoje na téměř čtyři desetiletí.

[editovat] Francis Crick

Až začátkem nového ticísiletí se k problému vrátil Francis Crick, britský molekulární biolog a fyzik, který ve spolupráci s Jamesem Watsonem objevil v roce 1953 strukturu DNA. Při svých genetických výzkumech používal již od počátku devadesátých let výhradně houbu Jidášovo ucho, přičemž se mu krátce před smrtí podařilo odhalit důležitý fakt, který v budoucnosti bude mít nezanedbatelný vliv i na genetiku samotnou. Crick totiž chromozomální analýzou zjistil, že všechny houby Jidášova ucha mají stejnou genetickou mutaci, která 1. se vyskytuje pouze u tohoto druhu houby a ukazuje, že všechny jedinci této houby mají jednoho jediného předka žijícího před 2000 lety, 2. způsobuje stahy víček a náhodné pohyby očí, které se častým užíváním mohou stát trvalými.

[editovat] Peppe Ratz Inger a argentinský převrat

Pak se již věci dávají do pohybu velmi rychle. Do výzkumu je roku 2003 přizván brilantní argentinský katolický teolog Peppe Ratz Inger a vzniká nová moderní biblistická interpretace jednak evangelií, jednak genetiky, o které mnozí hovoří přímo jako o nové vědecké disciplíně. Po tzv. argentinském převratu v katolické církvi se toto učení stává učením oficiálním a Crick in memoriam je povýšen do kardinálského stavu.

[editovat] Upravené základní články víry (po argentinském převratu):

Wikimedia Commons nabízí speciálně pro Necyklopedii multimediální obsah k tématu:
Jidáš
Wikicom.png
  • Jidáš nemohl být členem kruhu dvanácti učedníků, neboť nebyl člověkem, nýbrž houbou, jak vyplývá z genetické analýzy houby Jidášovo ucho, jejíž všechny v současnosti žijící exempláře pocházejí z tzv. Jidáše. Tam kde se v Bibli o Jidášovi mluví, jedná se o další podobenství, kterých je Bible plná, takže se nejedná o nic nestandardního – katolická církev se argentinským obratem vrací k pravověrnějším pozicím.
  • Jidáš sám je donesený z Číny. Není proto pravda, že Ježíš kdy navštívil Indii a studoval tam jakékoli tajné nauky, které v Palestině potom vydával za své – Ježíš v Číně studoval čínské tajné nauky, které potom v Palestině vydával za své.
  • Nejvyšší osobou není Ježíš, ale Jidáš, Boží Trojice se skládá z Otce, Ducha Svatého a Jidáše. Eucharistie začíná být opět srozumitelná: Duch Svatý sdělující Otce do nás vstupuje pojídáním Jidáše.
  • Genetická biologie je memetickým odleskem slávy Ducha Svatého. Všechny její výsledky stojí na výzkumu Jidášova ucha, čímž je tato disciplína neverifikovatelná (neověřitelná), ale dostatečně častým pojídáním jidášova ucha je uvěřitelná. Genetická biologie se stala novým dogmatem katolické církve a jako taková užívá nejvyšší autority po celém světě (kat holón kosmón).


Houby schema.jpg
Houby a houbičky
Smrděnka hněvuplnáHřib jadernýHřib satanHřib SantaJidášovo uchoMochomůrka obnažená
uncyclopedia