Kňava

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem Kňáva lesní.

To je dobře, můžeš založit další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Říp.jpg

hora Říp

Kňava je mýtický praorganismus, populární zejména mezi studenty biologických, resp. přírodovědných oborů, kteří se podíleli na formulaci recesistické teorie o její existenci. Tato teorie je nevážně míněná a nepravdivá.

Kňava je složena z chytrých kňarků, což jsou částice ryzí inteligence, proto ji lze považovat za nejinteligentnější organismus vůbec. Její tvar je kopcovitý, podobný trojrozměrné Gaussově křivce. Kňavy mohou dorůstat rozličných rozměrů. Mají jedno oko, které putuje po jejich těle. Barva je hnědozelená, může být však i jiná, ne však modrá, neboť tuto barvu kňavy nesnáší a reagují na ni velmi prudce (zalehnutím). Za nejstarší českou kňavu je považována hora Říp. Kňavy lze dále nalézt v Českém středohoří (též České kňavohoří), rozptýleně i jinde. Kňavy se rozmnožují pouze výjimečně a to sice za úplňku po konzumaci nadměrného množství meruňkového kompotu.

První kňava byla popsána v roce 1971 v Jeseníkách panem Josefem Velkem. Kňavologie jako samostatná (mýtická) věda vznikla v roce 1991 v obci Běstvina, kde se též konal první kňavologický kongres. Kongresy jsou pořádány od té doby téměř každoročně.

V době sčítání na počátku roku 2005 se ve střední Evropě vyskytuje zhruba 785 Kňav. Jejich počet se drasticky snižuje, ale v poslední době dosáhli čeští kňavologové významného úspěchu, když se jim podařilo prosadit tvar nové Národní knihovny, který napodobuje kňavu.

[editovat] Kňava obecná a Josef Velek

Podle článku Pavla Kováře v Reflexu skupina recesistů, kteří se vydávali za lesníky, psali Josefu Velkovi dopisy, v nichž alarmovali za záchranu šelmičky kňavy obecné žijící v Jeseníkách. Josef Velek jim zpočátku věřil a psal o ní v Zápisníku Brontosaura. Později se sám přiznal, že mystifikaci uvěřil.[1] Václav Petříček ve vzpomínkovém článku o Josefu Velkovi a hnutí Brontosaurus uvádí případ kňavy jako jediný příklad toho, že Josef Velek kvůli množství práce občas „odborně zakolísal“.[2]

[editovat] Reference

  1. Pavel Kovář: Josef Velek, Reflex 32/2005
  2. Václav Petříček: Josef Velek aneb „Komu vadí stromořadí“, Ochrana přírody, 60, 2005, č. 10, str. 318

[editovat] Literatura

  • I. kňavologický sborník, vydaný u příležitosti II. kňavologického kongresu konaného 19.–21.2.1993 v Brně, Praha, Kňava centrum, 1998, dostupné v knihovně Vysokoškolského katolického hnutí při studentském kostele Nejsv. Salvátora v Praze pod signaturou Fi 0140
  • II. kňavologický sborník, vydaný u příležitosti IV. kňavologického kongresu konaného 28.–30.1.1994 v Praze, Praha, Kňava centrum, 1998, dostupné v knihovně Vysokoškolského katolického hnutí při studentském kostele Nejsv. Salvátora v Praze pod signaturou Fi 0141
Google uncyc.jpg Kňava na googleTohle je nejlepší článek na téma „Kňava“ na celým internetu.
uncyclopedia