Kališníci

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Landa1.jpg

Kališníci se nazývalo revoluční odborové hnutí moravských vinařů v 15.století, na počest svého upáleného hrdiny bývají označování též jako Husité.

[editovat] Kořeny hnutí

Kališníci vznikli z reformního proudu v církvi, který prosazoval přijímání svátosti „pod obojí způsobou“, tedy chléb i víno, čímž je myšleno požívání vína jakožto Krve Boží. Tento záměr se líbil vinařům z Katolické autonomní oblasti, kteří ucítili příležitost pro rozšíření odbytu svého kvalitního jakostního odrůdového vína s několika přívlastky a ušlechtilými plísněmi, které se do té doby neúspěšně pokoušelo konkurovat místnímu lahodnému pivu.

[editovat] Radikalizace

Myšlenka podobojí se nesetkala mimo okolí Břeclavi a Brna s pozitivním přijetím. Vinaři využili situace, kdy byly po několika desítkách let na Moravě ukončeny ozbrojené střety mezi Velehradem, Vyškovem a Znojmem. Po ukončení bojů utvořili nyní nezaměstnaní bojovníci družiny, které v kraji loupily a hledaly nové uplatnění. Vinaři z těchto družin vytvořili radikální jádro hnutí.

Zneužit byl rovněž levicový dorost, přežívající v Praze (Jan Hus, Jeroným Pražský, Jakoubek ze Stříbra). Tito aktivisté (převážně se jednalo o druhou generaci moravských přistěhovalců do Prahy) si přáli vylepšit současný stav společnosti. Kritizovali odpustky, z jejichž přerozdělování neměli na rozdíl od jiných zavedených struktur přiznán žádný podíl. V roce 1412 vyvolali v Praze při prodeji odpustků první pouliční bouře.

[editovat] Zikmundův protektorát

Roku 1410 byl zvolen římským králem Zikmund Liška Ryšavá, který svolal kostnický koncil. Cílem koncilu bylo prodiskutovat reformu církve a zároveň se vypořádat s herezemi. V rámci toho byl povolán i Jan Hus, který však již předem prohlásil papeže za antikrista, autoritu církevního soudu neuznal, veřejně se odvolal ke Kristu a jako svou osobní autoritu označil moravské vinaře. Husovy názory byly prohlášeny za herezi a jelikož Hus nebyl ochoten své učení odvolat, byl předán světské moci a 6. července 1415 před kostnickými hradbami upálen.

[editovat] Teror a násilnosti

Husova smrt posloužila vinařům jako záminka k vyhrocení situace. Počátkem června 1419 po jmenování nových konšelů na radnici Nového Města pražského (dosazených na základě lobbingu mělnických vinařů) husité napadli radnici, konšely vyházeli z oken a několik z nich ubili. Čechy zachvátily nepokoje, které se rychle rozšířily i na Moravu.

Po celé zemi rozpoutaly vinařské družiny teror. Běžné bylo zabavování majetku rolníků (které nazývali bratry a sestrami). Ti museli veškerý majetek odevzdávat do kádí, umístěných na náměstí měst a obcí. Zabavené žebřiňáky byly přestavěny na tzv. vozové hradby, muži byli povinně rekrutování do zbraně a ženy plnily úlohu prostitutek.

[editovat] Potlačení hnutí

V letech 1419 až 1431 postupně ovládnuly krvežíznivé hordy husitů většinu území Čech a následně začaly podnikat rejsy (spanilé jízdy) do Rakous, Říše, vedlejších zemí Koruny české a horních Uher. V důsledku porážek císařských vojsk vyvolal Zikmund jednání s radikály, které se uskutečnílo v Chebu a dále pokračovalo v Basileji. Zikmundovi a jeho spojencům se podařilo vyvolat rozkol mezi jednotlivými frakcemi vinařů, které vyústilo v krvavý střet všech frakcí proti všem v bitvě u Lipan. Krvavou řež přežila jen velmi malá část bojovníků a husitské vojsko tak samo sebe vymazalo z povrchu zemského. Poté již nic nebránilo nastolení pořádku císařskými vojsky.

[editovat] Současnost

V současnosti přežívají husitské tradice převážně v zatuchlých sklepích v Katolické autonomní oblasti, kde zapšklí příznivci ideálů hnutí popíjejí nevalné patoky proměnlivé kvality, jejichž hodnotu se snaží dokazovat šroubováním jejich ceny do nesmyslných výšin. Hnutí nemá žádný reálný politický, natož vojenský význam nebo sílu. Ať děláme co děláme s té doby jsme nalezli pouze jedinou kladnou věc a to založení výstavby Moravského prametra.

uncyclopedia