Kopřanština

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Alcohol-free.jpg
Při čtení tohoto článku platí
přísný zákaz pití piva
Digitální fotoaparát.png Temuto článku sa nedostává fotka. Kdo béváte het, bléskněte to.


Kopřanština, neboli kopřanský jazyk, je jazykem národa Kopřanů. Existují dvě varianty Kopřanštiny.

  • Starokopřanština - je povařována za původní jazyk Kopřanů
  • Novokopřanština - je umělý slovanský jazyk

Dnes je slovem Kopřanština zvána zejména novokopřanština, neboť starokopřansky hovoří jen asi 2% Kopřanů a kopřanolog prof. Géza Bábovka.

[editovat] Stará Kopřanština (Starokopřanština)

Je dnes téměř vymřelým jazykem. Přestože prof. Bábovka vyvíjí enormní snahu, aby se na ni nezapomnělo, jde tento jazyk velmi rychle do kopru. Těžko říct, do které skupiny jazyků tento jazyk patří. Starokopřanština vykazuje sice jistou podobu s Albánštinou, ale Bábovka r. 1998 zjistil, že je to podoba zcela nahodilá a že se jedná s největší pravděpodobností o poslední turkotatarský jazyk na světě.

[editovat] Nová Kopřanština

Tak jako v Česku se mluví česky, v Německu německy, v Moravstánu Moravstánsky, tak v Kopřivnici, Štramplberku a okolí se mluví kopřansky. Novokopřanština (dnes již jen výhradně Kopřanština) je umělý slovanský jazyk, který vznikl někdy v 16. století, kdy došlo ke slavizaci Kopřanů. Tento kopřanský jazyk vznikl na podkladě Staromoravštiny, Laštiny a specifického jazykového projevu do té doby neslovanských Kopřanů.

[editovat] Kompatibilita

Čech či Moravan Kopřanovi sice nejčastěji rozumí, ale existují zde mnohdy výrazné odchylky. Prvním je výslovnost. Kopřané kladou důraz na předposlední slabiku (Ko-při-VJA-ňa) a di, ti, ni, de, te, ne čtou měkce /ďi, ťi, ňi, dě, tě ně/, koncovou slabiku NA čtou měkce /ŇA/ a j na začátku slov nevyslovují většinou vůbec. Příklady: kupelňa (koupelna), šparatelňa (spořitelna), idelňa (jídelna), Ičin (Nový Jičín), itrnica (jitrnice).

Tempo Kopřanštiny je o něco málo vyšší než u Moravštiny, a tak Moravan (popř. Čech) mnohdy nerozumí úplně všemu, v případě skalních obyvatel Štramberka a Frenštátu p.R. pak většinou ničemu. Existují zde odchylky ve slovní zásobě. Nejvýraznější je odchylka u sloves ve 3. osobě množného čísla (oni) zdraví - (uni) zdravjá. A nebo u množného čísla podstatných jmen zakončených na -né, se užívá -ňá (Kopřivjaňá nebo také Kopřaňá, často i krátce Kopřaňa). Hovorově, nikolivěk spisovně se užívá místo 4. p. mn.č. muž. rod. podst. jm. zakončeného na -y (Kopřany-Kopřaňa, domy-doma). Je to však velice časté. Některá slova jsou zaužívána v nezvyklém tvaru, podobě či významu a zaznamenáme i jinde zcela neznámé novotvary : viz např. do domy (domů), kladka (visací zámek), štrample (pumčocháče), kupil játru (koupil játra), banty - dvě pary stejnej typy (panty - dva páry stejného typu), zoptat se (zeptat se) atd. Tolik nejvýznamnější odchylky. Rozdíl je však i v užívání slov Kopřan a Kopřivjan. V Češtině a Moravštině je to jedno a to samé. V Kopřanštině je Kopřan člověk kopřanské národnosti nebo obyvatel Kopřivnice, Kopřivjan je JEN obyvatel Kopřivnice. V Moravštině, Češtině a nově v Chorvatštině slovo kopřan (s malým "k") znamená často velice užívanou nadávku, zastupující nejsprostější nadávky nebo výrazy pro ubožáky a ztroskotance. V Kopřanštině slovo kopřan s malým "k" neexistuje.

[editovat] Text v Kopřanštině

Jeho autorem je možná František Palacký z Hodslavic na Novojičínsku (Novoicku), zřejmě druhý nejvýznamnější Kopřanolog v dějinách. On neměl Kopřany rád a považoval je za Židy.

Vy Kopřaňa zajebaňa vy se dobře matě, dyž vy něco kupujetě dycky se smluvatě, zač teho vola datě doslova? Zač ho datě dyž vy kurvy tatrovackje nic němatě!!!

—Z básně Filipika proti Kopřanům, František Palacký

No, jediné slovo, které se v Kopřivnici vysloví stejně jako v okolním Slizku i Moravstánu, je: Dfgs.

Lengua2.jpg Jazyky

angličtinaarabštinačeštinačínštinadadštinaEinsteinův jazykesperantofinštinahantecinglyšjaponštinaklingonštinakopíjská češtinakopřanštinakřivočeštinakvětomluvalatinalispmaďarštinamongolštinamoravštinaněmčinapapájštinaplzeňštinapo našymupolštinapražštinarumunštinasadštinaslovenčinastaroněmčinašarišštinavietnamštinaženština

uncyclopedia