Kostnický kosmodrom

Z Necyklopedie

Stavba kosmodromu v Kostnici

Kosmodrom v Kostnici je historicky první doložený kosmodrom. Byl postaven v německé Kostnici kolem roku 1410 za účelem letu člověka do vesmíru. Bylo použito tehdejších středověkých postupů, z čehož vyplývala celkově špatná konstrukce odpalovací rampy (ze dřeva) a okolního zázemí. Stavbu inicioval tehdejší papež, aby se dostal blíže k Bohu. Nemohl ale být hned prvním kosmonautem pro případ nehody, a tak za sebe začal hledat náhradu.

[editovat] Vedení kosmodromu

Vedoucím celého kosmodromu byl jmenován Chuck Norris, tehdy známý pod jménem Chuckinger von Norrisburgenthalstein. Jelikož ale v době startu prvního kosmonauta právě trénoval svůj pověstný kop s otočkou, nemohl se věnovat bezpečnosti prvního startu a nepřímo tak zavinil smrt prvního kosmonauta - Jana Husa.

[editovat] Výběr kosmonauta

Za účelem výběru prvního kosmonauta se sešel tzv. Kostnický koncil, který hledal vhodné kandidáty. Po příjezdu prvního kandidáta Jana Husa bylo brzy rozhodnuto. Ani se Husa neptali, jestli chce, nebo nechce a začali ho připravovat na první let. Nasadili mu speciální čepici pro průlet atmosférou. Na dýchací přístroj tak nějak zapomněli, ale stejně v té době ještě nebyl vynalezen...

[editovat] První a poslední start

Plánované datum startu prvního člověka do vesmíru bylo stanoveno na 6. 7. 1415. Plánovaný let měl probíhat po balistické křivce s maximální výškou zhruba 170,5 km. Poté měl následovat volný pád atmosférou a dopad do Bodamského jezera asi 50 km od Kostnice. Po nezbytných přípravách byla zahájena odpalovací sekvence, ale v průběhu odpočtu znenadání vzplála celá rampa a následný požár zabil i kosmonauta Jana Husa. Než se oheň podařilo uhasit, nezbylo z něj nic...