Králíkopes
Z Necyklopedie
|
Pes králíkovitý | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Králíkopes v Zoo ve městečku Kostalice
| ||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
Králíkopes, odborně Pes králíkovitý (Canis lepus), je jedinečný a dnes už velice vzácný druh psa, který se původně vyskytoval v polopouštích Jižní Ameriky.
Obsah |
[editovat] Popis
Králíkopes je malé zvíře, na výšku má asi 30 cm, na šířku asi tak 40 cm (podle Paroubkových slov, jeho samec měří celých 50 cm), hlava je malá, asi 10 cm. Nohy jsou krátké, asi jako u jezevčíka.
Nápadné jsou jeho asi 20cm dlouhé uši. Pokud jde o zbarvení, to se pohybuje od světle hnědé na těle, až po černou, ale objevily se i případy červené, žluté, oranžové a modré. Podle George Bushe. Na tento názor zareagoval Prof. Jack Niccols takhle: "Kup si brejle, když si barvoslepej !!!!!!!!!".) Ale co je prapodivné, je to, že tlapky má vždy bílé, stejně jako břicho. Také má velice malý - až nepatrný ocas - asi 5 cm.
[editovat] Neobvyklá inteligence
Tento tvor má neobvykle vysokou inteligenci, což dokázal výzkum amerického Prof. Johna Jamse, který zkoušel tyto tvory vyučovat školním předmětům, a po velké úspěšnosti i cizím jazykům, což se samozřejmě nepovedlo, protože tito tvorové mluvit neumí. Ale povedlo se je naučit rýsovat trojúhelníky o dané velikosti, a dokonce najít těžnice a určit obvod a obsah. Samozřejmě, že tento druh se naučil i mnohem více užitečných dovedností.
V přírodě svojí inteligenci používá také, například pokud chce ulovit něco na zub. Tito tvorové žijí ve tlupách. Při lovu vlákají nějakou kořist (jako například Soba) na mýtinu, kde si pomocí něho předávají signály.
Poté se roztřídí, a na určitý zvukový signál kořist obklíčí. Živí převážně masitou stravou, jako sobi, žirafy a myši. Proto byli také často posíláni do stodol, kde měli v lovu myší zastoupit kočky). Nepohrdnou však ani rostlinou stravou (zelí, různé druhy trav a listů).
[editovat] Rozmnožování a cizopasníci
Samice má neuvěřitelně dlouhou říji - až 10 měsíců, na rozdíl od samce, který ji má jen 8 měsíců. Při namlouvání samic, začnou samci provádět jakési tance, připomínající mazurku, ale byly případy kdy se objevila i polka. Králíkopes má také velice neobvykle velké pohlavní orgány, což je na tak malého tvora velice nezvyklé.
Ve vrhu je až 40 mláďat. Samice se o ně stará asi tak měsíc, a pak je vyžene z domova.
Mezi nejúhlavnější cizopasníky králíkopsa patří klíště, komár, ale hlavně mravenec dvouhlaváč - nejhorší druh mravence vůbec, který vysává krev a do těla dává látku podobnou droze - na tuto otravu zemře ročně přes 2084 králíkopsů.
[editovat] Další poddruhy králíkopsa
- Králíkopes malý (Canis lepus minor)
- Králíkopes velký (Canis lepus major)
- Jezevčík
- Králíkopes jihoamerický (Canis lepus americana)
- Králíkopes šílený (Canis lepus hystericus)
- Králíkopes evropský (Canis lepus europa)
- Králíkopes kulatý (Canis lepus rotundum)
- Králík divoký
- Zajíc norní (Canis lepus lutreola)
[editovat] Historie
První zmínky o tomto záhadném tvorovi, pocházejí asi z roku 1816, kdy jej popisuje velký anglický spisovatel William Shakespeare. Některé zdroje však uvádějí, že prvním pozorovatelem byl český velikán Jára Cimrman.
V jeho knize stojí "Jeli jsme polopouštích na slonech, když v tu nám nějaký tvor přeběhl přes cestu. Zajíc !!!, zvolala skupina jednohlasně. Jenže Thomas se ozval a řekl: Kdyť to mělo divný tělo a nohy, a v tu chvíli nám bylo jasné, že musíme vyzkoumat co to je."
Další zmínky o sledování tohoto tvora, jsou už velice malé, a většinou odsuzované Georgem Bushem. Nějaká teorie říká, že pronásledování tohoto tvora skončilo, po jeho zalezení do nory - jiná dokonce vylučuje, že se vůbec Shakespeare nakonec rozhodl zvíře hledat. Je však jasné, že tento tvor byl nalezen kolem listopadu 1816. Do zajetí byl však umístěn až kolem roku 1958, kdy se stal lákadlem na poutích.
V současné době je tento druh psa chovaný ve velice dobře hlídaných stanicích v Spojených státech a ve Francii, kde se na nich každodenně zkoušejí složité pokusy.
