Kruhový objezd
Z Necyklopedie
Kruhový objezd (anglicky: Roundabout, německy: Kreisverkehr) je silnice ve tvaru kruhu či kola, která je přednostně určená k tomu. aby se po ní mohlo jezdit pořád kolem dokola. Proto mají vozidla, která po okruhu již jedou, přednost před těmi, co na něj vjíždějí. Teprve v okamžiku, kdy vozidlu začne docházet palivo, nebo řidiči bude bránit únava v další jízdě, je možné z kruhového objezdu sjet.
 |  |
| Související informace obsahuje Regál Doprava© |
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Stonehenge
Nejstarší kruhové objezdy jsou známy již z prehistorických dob. Nejslavnějším z nich je kruhový objezd Stonehenge, který se nachází na Salisburské pláni asi 13 km (všimněte si, že je to prvočíslo)) severně od městečka Salisbury v Jižní Anglii.
Název „Stonehenge“ pochází ze staré angličtiny, ale není známo, co přesně znamená. Jsou dvě hlavní teorie, které se liší pouze v druhé polovině názvu. Obě teorie tvrdí, že první polovina názvu „Stone“ (ve staroangličtině „stān“) znamená „kámen“. První z těchto teorií však říká, že druhá polovina názvu, staroanglické slovo „hencg“, znamená „henge“, tedy v překladu „šibenice“. Druhá tvrdí, že toto slovo (tentokrát „hinge“)znamená „zavěšený“. Není tedy jasné, jestli je pravým názvem „Kamenná šibenice“ nebo „Zavěšený kámen“.
Skutečný význam staroanglického slova stonehenge objasnil teprve vědecký tým Necyklopedie, který nezvratně dokázal, že šlo o označení kruhové dopravní stavby ohraničené drenážním příkopem, které dnes říkáme kruhový objezd. Jedním z vedlejších důkazů tohoto objevu je, že Anglie je zemí kruhových objezdů od prehistorických dob až po dnešek a že o slunovratu se u Stonehenge každoročně sjíždějí davy anglických motoristů, aby zde uctili pradávný keltský svátek dopravy a cestování Beltine.
[editovat] Starý Řím
Před vznikem kruhových objezdů byly jen více méně zakřivené cesty a závody se konaly obvykle na přímých tratích. Vznikaly však problémy, diváci shromáždění kolem trati viděli buď jen start nebo cíl a v nejlepším případě část závodu.
Nejvytrvalejší běželi podél závodiště zároveň se závodníky, ale ani to nepřinášelo potřebný přehled, když se závodní pole roztáhlo. Až konečně ve Starém Římě postavili kruhový objezd (hippodrom). Od té doby byl již dokonalý přehled o průběhu závodu a divák se nemusel hnout z místa. Nezanedbatelná výhoda byla ve zkrácení dráhy a úspora materiálu na povrch závodiště.
[editovat] Moravská teorie
Teorie moravských historiků, publikovaná v časopise Moderní Brno, podle které vděčí lidstvo za kruhové objezdy odkazu Velké Moravy, je jen naivním pokusem o historický podvrh a dětinskou snahou Brňanů zviditelnit se. Na Moravských polích se přesto objevují Kruhy v obilí nebo v řepě, je možné že tak chtějí dokázat svou teorii.
[editovat] Romové a kruhové objezdy
Romové, narozdíl od Moravanů, netvrdí, že by to byli oni, kdo vynalezl kruhové objezdy. Důrazně ale trvají na uznání historické pravdy, že to byli právě Romové, kteří při svém putování světem seznamovali ostatní národy s blahodárným přínosem a významem kruhového objezdu, který je proto jedním ze tří symbolů Romské vlajky.
[editovat] Počátky automobilismu
Při rozvoji automobilismu se došlo k názoru, že kruhový objezd je použitelný i pro automobilovou dopravu. V roce 1904 byl vytvořen v USA první kruhový objezd silniční. U nás byl první kruhový objezd (tehdy okružní křižovatka), vybudován v roce 1930 v Praze, vzhledem k tehdejšímu provozu to nebylo až tak třeba, ale již v té době jsme se snažili se nevzdálit od vývoje v USA víc než o 30 let.
[editovat] Kruhový objezd za socialismu
1.1.1961 byla tehdejším Československu zavedena značka Kruhový objezd (z důvodu mezinárodní úmluvy). Pouze vyvstal problém, jak v praxi prověřit řidiče na skutečném kruhovém objezdu. Proto se začaly stavět další kruhové objezdy. Při příslovečné české horlivosti byly stavěny kruhové objezdy různé velikosti a umně proplétané tramvajovými kolejemi a přechody pro chodce a běžce. Když na tento objezd vjel řidič, šla mu z toho hlava kolem.
[editovat] Kruhové objezdy dnes
V dnešní době panuje velký rozvoj kruhových objezdů. I nejmenší města musí mít kruhový objezd, i kdyby tam byla jen jedna odbočka. Na druhé straně se zase budují tzv. velkokruhové objezdy, např. v Týnci nad Sázavou je velkokruhový objezd kolem celého sídliště a má i dva vjezdy/výjezdy. Má také další primát. Je používán jako parkoviště, což zřejmě nemá na světě obdoby. Mimo téma však má další zajímavost, což je výjezd do Pěší ulice. Tato ulice je skutečně pěší, zatím není známo, jestli podobná ulice je ještě jinde, vítáme informace o tomto fenoménu. Ulice na pohled vypadá jako běžná ulice(šířka,délka atd). Ovšem postrádá jakoukoli vozovku a skládá se jen z chodníku a květináčů. Zřejmě by bylo na místě zkusit toto prosadit do Guinessovy knihy rekordů.
Zdá se ale, že co do velikosti bude brzy překonán; pražští dopravní odborníci vyprojektovali kruhový objezd kolem celé Prahy, příznačně pojmenovaný Pražský okruh. Teprve po jeho dokončení bude uspokojena poptávka všech pražských řidičů, kteří touží po tom, aby mohli jezdit pořád kolem dokola. Jako parkoviště však bude používán jen v dopravní špičce, což je skoro pořád.
V některých městech se budují i tzv malé sériové kruhové objezdy, když takovými kruhovými objezdy projíždí např. kamion s dlouhými kládami, protne i několik takových objezdů najednou, což je úsporné. Někdy také kruhové objezdy přispívají k bezpečnosti dopravy, například kruhový objezd na čtyřproudové silnici v Drahotuších u Hranic na Moravě má jen jeden pruh a tím dojde k patřičnému zpomalení dopravy tak, že i babka s roštím dokáže bezpečně přejít silnici mezi dvěma kamiony.
 Letecký pohled |
 Název ulice |
 Pohled na pěší ulici |
[editovat] Nové trendy
Protože se kruhové objezdy osvědčily v silniční dopravě, uvažuje se o přeměně železničních přejezdů na kruhové železničně-silniční objezdy. Vyhodnocují se předběžné výsledky provozu kruhových objezdů překříženými šalindráhou. Šaliny mají mnoho podobných znaků s železničními vozidly, např. rozchod kolejnic, což je výhodné. Zdá se, že problematika je široká a bude zřejmě nutné provést malé úpravy železničních vozidel. První soupravy, které již mají implemetované potřebné prvky (vlaky typu Pendolino), se s menšími úspěchy a většími neúspěchy zkouší v běžném provozu. Zkušební provoz se pochopitelně neobejde bez drobných nehod.
První ostré nasazení kruhového železničně-silničního objezdu se plánuje v Otrokovicích, kde jsou nejlepší předpoklady k přestavbě křižovatky, (středem křižovatky projíždí zároveň vlak i trolejbus a je tam tím pádem plno semaforů a železničních přejezdových světel, což by všechno odpadlo a doprava by se zpřehlednila).
V polích nedaleko obce Tuchoměřice u Prahy byl již před několika lety zprovozněn unikátní kruhový objezd, který řeší křížení místních silnic s přistávací dráhou mezinárodního letiště Praha-Ruzyně. Rovněž zde docházelo v minulosti k častým kolizím, vzhledem k tomu, že řidiči většinou neznají pravidla leteckého provozu.
[editovat] Slavné kruhové objezdy světa
[editovat] Swindon
Britské kruhové objezdy dosáhly svého vrcholu v Magickém kruhovém objezdu v anglickém Swindonu, jehož součástí je pět kruhových subobjezdů (formálně jde o rekurzivní kruhový objezd). Přestože Britové ctí keltskou tradici jízdy vlevo, jezdí se ve Swindonu oběma směry, které se navíc mohou v libovolném bodě objezdu měnit.
Mnoho Britů si myslí, že jejich kruhové objezdy vznikly jako přirozený nástroj evoluce, který vyřazuje slabé a nechává přežít pouze nejsilnější jedince z populace britských motoristů, kteří pak mohu předávat své geny potomkům. Někteří Britové se kloní k prozaičtějšímu vysvětlení a to, že jejich objezdy jsou ukázkou suchého anglického humoru v praxi.
[editovat] Vítězný oblouk
Vítězný oblouk, celým francouzským názvem Arc de Triomphe de l'Étoile nebo jen Arc de Triomphe dal postavit Napoleon Bonaparte na znak své moci a vítězství v bitvách. Byl vybudován v letech 1806-1836 a stojí uprostřed náměstí Charles de Gaulla (formálně Place de l'Étoile) na západním konci slavného pařížského bulváru Avenue des Champs-Elysées.
Vítězný oblouk obepíná kruhový objezd stejného jména, kterým se Francouzi pokusili čelit britskému Swindonu. Francouzský kruhový objezd postrádá rafinovanou strukturu britského Swindonu, jezdí se na něm jen v jediném směru (proti směru hodinových ručiček). Protože není možné vymyslet komplikovanější strukturu než má britský Swindon, zvolil Francouzi zcela opačnou (brutální) taktiku. Na Vítězném oblouku neplatí žádná dopravní pravidla, neexistují zde dopravní pruhy a je do něj svedena doprava z celé Paříže. Méně známou skutečností je, že Vítězný oblouk je místem, pro který neplatí žádné pojištění vozu ani cestujících.
[editovat] Dolní Tříč nad Bučavou
Kruhový objezd v Dolní Tříči nad Bučavou je jediný kruhový objezd na světě, který leží na přímé trase bez křižovatky. Byl vybudován nákladem 8 mil. Kč a čtyřmi miliony přispěly Evropské fondy. Většina Tříčanů se domnívá, že se jedná o tunel. Nemůže to být pravda, celá dopravní stavba je na zemském povrchu.
[editovat] Stalingradský kruhový objezd
Stalingradský kruhový objezd byl vybudován Rudou armádou v letech 1942-43. Vyznačoval se velkou délkou ale zato velice jednoduchou strukturou - na rozdíl od anglických kruhových objezdů. Nedalo se totiž z něho nikde odbočit, což mělo zhoubný výsledek pro německou armádu, která zůstala uvnitř objezdu a protože nebylo možno odbočit, musela jezdit stále dokola, až jí došlo PHM. Dílo zkázy pak dokonala obvzláště tuhá zima, od toho rčení zima jak v Rusku.Odborný vojenský termín - Neutralizace armády.
Vybudovaný kruhový objezd vpravo nahoře. Vlevo postup budování dalšího menšího kruhového objezdu. Po úspěchu tohoto objezdu byly pak v průběhu války budovány další kruhové objezdy, což vedlo k úplné porážce nacistů.
[editovat] Chuck Norris a kruhový objezd
Chuck Norris dojel až na konec kruhového objezdu, od té doby je tam umístěna značka "Konec kruhového objezdu".
| N E C Y K L O K R Á M
nabízí zboží s názvem | 
|
| Tento článek patří mezi nejkvalitnější články na celé Necyklopedii. |
