Krychlový blesk

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem Krychlič.

To je dobře, můžeš založit další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Krychlovy blesk.PNG

Pánové jsou mile překvapeni vůní jablek, netuší však, že krychlový blesk narazí do jednoho z nich, vypustí svůj pšouk a vypaří se i s nešťastníkem.

Krychlový blesk je přírodní atmosférický jev, jehož výskyt je obvykle vázán na období, kdy hnijí jablka. Projevuje se jako krychlovitý útvar o délce hrany několik milimetrů až 3 decimetry, různých odstínů zelené, s klikatou růžovou čarou táhnoucí se po všech hranách, a syté jablečné vůně. Obvykle se pohybuje rychlostí jednonohého pštrosa různými směry. Poté, co uvolní všechnu jablečnou vůní, začne na několik vteřin vonět jako čerstvé hovno, poté se rozplyne, avšak puch hovna zůstane, ba stane se intenzivnějším.

[editovat] Pozorované projevy

  • tvar – obvykle dokonalá krychle, často trochu křivá krychle, výjimečně přebývá či podbývá jedna stěna*
  • velikost – délka hrany několik milimetrů až 3 decimetry;
  • barva – různé odstíny zelené, každá stěna může mít jiný odstín, všechny stejné jsou pouze zřídka, po hranách se táhne růžová klikatá čára;
  • teplota – okolí krychlového blesku se při průletu znatelně zahřeje, přímá teplota krychlového blesku samotného je neznámá, neb nezůstali žádní, kteří by přežiji jeho dotek;
  • elektrické projevy – když na něj šáhnete, budete se mrskat;
  • zvuk – tiše štěká;
  • pohyb – pohyb o rychlosti jednonohého pštrosa je veden náhodnými změnami směru, pohyb o rychlosti větší si udržuje stálý směr, od pevných povrchů se odráži pod stejným úhlem jako dopadá, do nepevných předmětů se zaboří a konečně pohyb pomalejší než pohyb jednonohého pštrosa je tak pomalý, že se nedá pozorovat;
  • koincidence – od pevných povrchů se odráži pod stejným úhlem jako dopadá, do nepevných předmětů se zaboří, kontakt s jinými objekty končí buď zpopelněním druhého tělesa, čí vypařením druhého tělesa
  • objevení – krychlový blesk obvykle přiletí oknem;
  • zánik – přestane vydávat vůni jablek, začne vydávat puch hoven a posléze zmizí s tichým zvukem pšouknutí, puch se však rozplyne až po několika dnech, tento smrad působí zhoubně takřka na všechny tvory vybavené smyslem čichu;
  • doba životnosti - různá.

[editovat] Obvyklé popisy události a historie

„Nó vletělo to tam vokném, že jó, pak se to mrskalo sem a tam, no jó, a najednou to Ferdovi vletělo přímo do frňáku, vole jako, a najednou PUF - Ferda nikde !“

- Imbecil

[editovat] Hypotézy o původu jevu

Dodnes byla předložena řada teorií o podstatě a původu krychlového blesku, avšak žádná z nich není s to obstát před ostrou kritikou kvalifikovaných vědců. Krychlový blesk se zatím nepodařilo stvořit v laboratorních podmínkách, z čehož se zdá, že dosud opravdu nevíme, jak vlastně vzniká, co vlastně je. Zde však pro úplnost článku předkládáme několik teorií obecně přijímaných laickou veřejností.

[editovat] Plazmoidní teorie

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Krychlový blesk na české Wikipedii.
Hopsající Wikipedie.gif

Obecně nejvíce přijímanou teorií je tato, předpokládající, že krychlový blesk má plazmatický původ. Podle této teorie jde o ohraničenou část prostoru, v níž se nějakým nevysvětlitelným důvodem daří udržovat relativně stabilní plazma. My však neuznáváme formulace jako „nějakým nevysvětlitelným způsobem“ či „relativně stabilní“. Tato teorie je založena na všeobecné neznalosti, nevědomosti, tuposti a na dohadech, proto se jí již zde nebudeme déle zabývat, a přenecháme ji našim žabařům, kteří nedokáží ani rozeznat krychli od koule.

[editovat] Teorie kvadratického hovna

 E=mv^2

  • E je energie krychlového blesku,
  • m je hmotnost hovna,
  • v je rychlost, s jakou hovno padá do mísy.

Podle této teorie je krychlový blesk vlastně hovno, které spadlo do záchodové mísy o čtvercovém průřezu, čímž získalo nový tvar. Energie krychlového blesku je vyjádřena jednoduchou rovnicí. Z energie lze odvodit ostatní vlastnosti krychlového blesku, jako třeba životnost, jež je vyjádřena takto:

 t={\frac{E}{a} }

  • t je doba trvání krychlového blesku,
  • E je energie krychlového blesku,
  • a je délka hrany krychlového blesku.

Toto je malá ukázka využitelnosti rovnic, jež teorie zahrnuje, avšak teorie sama se vyznačuje, když už ne pravdivostí, tedy alespoň velkou mírou propracovanosti. Základ teorie, jak jsem již naznačil, spočívá v tom, že krychlový blesk je vlastně jen krychlové hovno. To samo o sobě není dostačující vysvětlení, tedy teorie je samozřejmě mnohem obsáhlejší. Tedy vezměme to pěkně po pořádku.

„Krychlový blesk vzniká jako hovno, jež posléze tvarováno jest do podoby krychle. Tato krychle obalí se v šlupkách z jablka, čímž získá barvu i vůni. Růžová klikatá čára je způsobena fixem.“

- Teorie kvadratického hovna o vzniku krychlového blesku

Tak, nyní máme krychlové hovno obalené v šlupkách od jablek a pokreslené fixem. Kde se však berou ty obdivuhodné schopnosti krychlového blesku ?
„Do hovna z jedné strany vtlačí se ventilátorek, čímž začne jasně vylučovat vůně a pachy, získá schopnost létat. Energii elektrickou získá z hovna samotného, respektive z jeho reakce se zbytky jablek. Puch a jablečná vůně jsou krychlovému blesku vlastní již ze samotné podstaty jeho.“

- Teorie kvadratického hovna o vzniku krychlového blesku

...

uncyclopedia