Lančkroun
Z Necyklopedie
| Lančkroun
| |
|---|---|
| |
|
znak | |
| základní data | |
| status: | město |
| kraj: | hradubický |
| okres: |  (Ústí nad Orlicí)
|
| historická země: | Čechy, Sudety |
| katastrální výměra: | dvacet celých šedesát čtyry setin km² |
| obyvatel: | velmi málo, Lančkrouňané tvrdí, že jich je deset tisíc, je jich ale jen 9911 (a to ani neni prvočíslo) (2006) |
| zeměpisná šířka: | čtyřicet devět stupňů padesát čtyři minut čtyřicet sedum vteřin severní šířky |
| zeměpisná délka: | šesnáct stupňů třicet šest minut třicet šest vteřin východní délky |
| nadmořská výška: | tři sta sedumdesát tři metrů nad mořem m |
| PSČ: | pět šest tři nula jedna |
| adresa úřadu: | podatelna@mulanckroun.cz |
| starosta: | Herr Krautstengel (Košťál) |
Lančkroun z letadla (ten šedej flek, na kterej ukazuje šipka) | |
„Měls tam dát, že Lančkroun je malé městečko u Šumperka.“
- Uživatel:Zaprdenej.anonym o tomto článku, když si ho přečetl
„...Lančkroun je malé městečko u Šumperka...“
- Televize Nova o Lančkrouně, když seženilavdávala Lucie Bílá[1]
Město Lančkroun leží na sever od Sahary a na západ od Uralu na východě Česka nedaleko hranic s Moravstánem i se Slizkem v Sudetenlandu na Hřebečsku. Je v něm několik fabrik, třeba Schott, AVX (tam pracuje velmi mnoho lidí, ale málokdo ví, co vyrábí a co ta zkratka znamená), ORPA, Tesla Lančkroun atd.; několik obchodů, hospod, kostelů, několik církví (celkem asi 4 ks), škol, školek; ale jen jeden hřbitov; jinak je Lančkroun moderní město s kanalizací, vodovodem, plynofikací (teda jenom v některých lepších čtvrtích), elektrikou, telefonem, pouličním osvětlením a s internetem, s městskou i státní policií; ale bez místního rozhlasu. Lančkrouňané se všude chlubí, že v Lančkrouně bydlí 10 tisíc lidí, ale to v žádnym případě nejni pravda (čti: prauda). Všichni přeháněj.
Obsah |
[editovat] Historie
Lančkroun nemá ůbec slavnou historii. Byl založen asi až ve 13. století (všimněte si, že je to prvočíslo). Kam se hrabe na takovej Londýn, Athény, Řím, Kolín nad Rýnem, Jeruzalém, Soluň, Mohuč, Štrasburk, Istanbul, Filipy, Milán apod. Byl založen německým obyvatelstvem, ale moc se o něm neví, protože všech písemností o městě se zmnocnilo lančkrounské muzeum, je jen několik pověstí (viz níže Pověsti o Lančkrouně). Petr Wurst (Jelito), rodák z dnes už lančkrounské čtvrti si zde postavil klášter, který byl později přestavěn na jakýsi pseudozámek. Po Bílé hoře město s okolím připadlo Liechtensteinům, kteří by ho jistě rádi vlastnili doteď, ale protože nemůžou, nemaj Česko rádi. Tajně připravujou převrat, jehož cílem bude připojení k Lichtenštejnsku. Při třicetiletej válce bylo město velmi pomláceno a přišli tam němečtí osadníci, takže město začalo být německé a zůstalo tak do tej doby, dokud se Němci neodsunuli. Jelikož je Lančkroun v Sudetech, místní obyvatelé netoužili o připojení k Československu a Lančkroun byl za války součástí Německa. Až do roku 1960 bylo LA (rozuměj Lančkroun) sídlem lančkrounského okresního hejtmanství, ale že si tam nechtěli postavit koleje, tak je teď okresní město 
neboli Ústí nad Orlicí.
[editovat] Pověsti o Lančkrouně
- Když Švédi při třicetiletej válce chtěli vypálit i Lančkroun, potkali babičku, kerá jim řekla, že nemaj chodit do města, že je tam mor; tak tam Švédi nešli a Lančkroun zůstal nevypálenej. (prej)
- Z Lančkrouna na zámeček prej vede podzemní chodba, kterou se dalo utýct a kterou se vozil led ze sklepa zámečku do pivovaru či co; ale to je samozřejmě blbost.
- Prej taky kolem zámečku jezdí v noci bezhlavej ohnivej jezdec, ale toho sem nikdy neviděl; a to sem tam byl jednou i přes noc.
- Pak je taky dost pověstí, kerý se daj přišít skoro ke každýmu městu či vesnici a ty sou taky o Lančkrouně.
[editovat] Původ názvu města
Původ názvu vychází z toho, že Lančkroun leží na hranicích Česka, Moravstánu i Slizka. Leží tedy na zemské koruně. Z toho vzniklo: zemská koruna - koruna země - německy Krone des Landes - Kronland - Landeskrone - Landskron - česky Lančkroun
[editovat] Pamětihodnosti
- Nejvýznamnější lančkrounskou památkou je tzv. zámeček (lančkrounsky Nový Zámek u Lančkrouna, Rudolticky a správně česky Nový zámek u Rudoltic, německy
), který není v Lančkrouně, ale v Rudolticích. Kníže Liechtenstein (čti: Lichtnštejn) si chtěl postavit zámek podobný tomu lednickému, který vlastnili jeho chudší příbuzní. Postavil si ho v Rudolticích; protože do té doby bydlil v lančkrounském pseudozámku, ale tam se mu to nelíbilo, že to bylo pro něj moc malý. Bohužel zámeček brzo po dokončení vyhořel, doteď se neví proč. Je několik theorií: 1) blesk, 2) vajgl, 3) Weigel, 4) ohnivej bezhlavej jezdec, 5) Liechtensteinovy děti si na půdě hrály na upálení Mistra Jana Husa, 6) možná si to objednal někdo zhora, 7) bláznivý Lančkrouňan, kterému se nelíbilo, že se kníže stěhuje, 8) mohla to být pomsta za to, že Liechtensteinův kočár nedal při stěhování přednost jinému, nesrazily se, ale kočímu přitom spadla flaška s chlastem, rozbila se a kočí kvůli tomu zůstal střízlivý a šel do hospody, kde se popral a ten zmlácený pak zapálil zámek, 9) žhář. Pak se zámek zboural a zůstala jen jedna věžička, ze zbytků byl postaven rudoltický kostel. Ta je teď opravená, cosi v ní je.[2]
- Renesanční radnice - Sídlí v ní MÚ, jsou tam dvoje hodiny, jedny věžní, které zvoní jen jednou za hodinu a jedny sluneční. Stojí uprostřed bývalého čtvercového středověkého náměstí Rudé armády (dříve Adolf-Hitler-Platz).
- Gymnázium - elitní lančkrounský ústav dnes asi pro 360 osob, v květnu jich hodlají 60 vyloučit a dalších 60 vemou zase v září[3]. Zbourali kuli němu pět dřevěných domů. Kdysi to byla jediná střední škola v Lančkrounskym okrese. Je to původně novorenesanční budova, v níž bydlel nějaký čas císařpán Starej Procházka při vojenských manévrech na pruských hranicích. Je na stejnym náměstí jako radnice.
- Zámek - Lančkrounský pseudozámek vznikl přestavbou augustiniánského kláštera. Je v něm obřadní síň, městské muzeum, výstavní síň a cosi dalšího - vesměs velký kulový. Stojí na Jiráskovym náměstí (to se nemenuje Školní náměstí, přestože jsou na něm tři školy (ZŠ, ZUŠ a tzv. Harvard - lančkrounská zvláštní škola); ale Jiráskovo, protože tam jednu noc přespal jakýsi Jiráskův pluk) hned vedle kostela.
- Kostely - jsou v Lančkrouně tři.
- Kostel sv. Václava - původně byl součástí kláštera, který husiti spálili, byl kolem něj hřbitov. Dějí se zde všeljaké koncerty, ale funguje i jako kostel. Je to děkanský kostel. Stojí na Jiráskovym náměstí.
- Kostel sv. Máří Magdaleny - stojí kolem bývalého hřbitova. Je postaven v empírovém stylu, což je vzácnost, protože tenkrát se kostely nestavěly. Je tak vzácný, že se ho snažili zrušit a postavit v něm knihovnu a starosta - evangelík - kupodivu nebyl proti.
- Kostel sv. Anny - je taky kolem bývalého hřbitova, byl postaven pro českou menšinu z Nieder Johnsdorfu.
- Pak je prej taky zbořená kaple sv. Františka Xaverského na Vančurovej ulici. Málokdo o ní ví.
- Pravoslavní a evangelíci a možná i husiti maj v Lančkrouně nejspíš taky modlitebny.
- Synagoga ani mešita v Lančkrouně nejni.
- Krčma - je stará dřevěná hospoda. Stále stojí a stále se v ní nalévá.
- Víc už toho v Lančkrouně nejni.
- Zbořenýho toho je víc.
 Kostel sv. Anny |
 Empírový kostel sv. Máří Magdaleny v LA |
 Zámeček před rekonstrukcí |
[editovat] Společenský život
[editovat] Kultura
V Lančkrouně je jeden kulturák, v kterém se nejspíš občas něco děje, ale jelikož nejsem z Lančkrouna, nemam o tom přehled. Dále je tam několik divadelních spolků jako třeba Mušle[4] nebo Škeble. Občas se hraje nějaké divadlo, koncert, výstava apod. Mezi lančkrounské zvyky a tradice patří lančkrounská kopa, čermenské slavnosti (pozn.: Dolní Čermná je vesnice poblíž Lančkrouna), společný poslech sirény každou první středu v měsíci v poledne na bejvalym náměstí Rudé Armády, a to je buďto všechno nebo eště něco chybí. Možná taky Lančkrouňané slaví některé svátky. Jo a taky je v LA kino, a občas tam i někdo příde a hrajou kuli tomu film. Teď tam maj nový sedačky.
[editovat] Lančkrounské spolky
Spolků je v Lančkrouně hóóóóóóóóóóóóódně moc. Občas se totiž někdo s někym nepohodne a založí si nový spolek. Takhle před lety vzniklo jedno nové skautské středisko [3]. Kromě sportovních clubů[5] a divadelních spolků a kromě jednoho skautského střediska (a těch čtyr církví) už asi v Lačkrouně nic nejni.
Sportovních clubů z LA je nepočítaně, neví se totiž jistě, co už je sport a co nejni sport a co je club a co ne a esi náhodou nejni ňákej club, o kerym se neví. Lančkrounskym národním sportem je tzv. kašnobal[6], ten se v LA hraje, ale žádný kašnobalový club zatím ještě neexistuje, liga taky ne. Existuje ale fußballový club hrající pralesní ligu, několik hockeyových teamů (hraje se tu dokonce amatérská hokejová liga, kterou vždycky vyhraje tým SOMY, jedné lančkrounské fabriky, která si kvůli tomu najme a zaplatí profesionály), volleyball, floorball, badminton, cyklistický team, šachový klub (ten je z nich nejnebezpečnější, můžete totiž při soupeřově přemýšlení usnout a vrazit si pěšče do oka), karate, oddíl stolního tenisu apod. Žádnej z nich nejni profesionální.
[editovat] Doprava
Nejrozšířenějšim dopravnim prostředkem v LA jsou lidské nohy. Některé jsou občas i obuty do bot. Tento dopravní prostředek se dostal do Lančkrouna spolu s jeho prvními obyvateli. Taky se v Lančkrouně jezdí na kole, autem, autobusem atp. V LA je jedno autobusové nádraží ČSAD a taky jedna jednokolejná železniční trať do Rudoltic. V šukafonech (zabedněnými Lančkrouňany - vesměs studenty Harvardu - nazývaný lančkrounka) (oni si totiž myslí, že jezdí jenom z Lančkrouna do Rudoltic a nedají si říct, že je to vlajková loď Českých drah a že jezdí i jinam) je zavedeno takzvané specifické odbavení cestujících. To znamená, že se napřed (před nástoupením do vlaku) koukneš na obě strany šukafonu, a když na obou stranách sedí ňákej chlap nebo když na jedné straně jsou dva chlapi, tak je jeden revizor a jeden strojvůdce a musíš si koupit jízdenku a proštípnout ji jako v šalině nebo se na vlak vykašleš a pudeš pěšky nebo máš režijku a to se pak ani koukat nemusíš. Když je tam jenom jeden, můžeš jet zadarmo až do Rudoltic, pokud revizor náhodou nevypadá jako cestující a nesedí mezi nimi nebo když nevyleze z nádraží těsně před odjezdem vlaku nebo je v tej budce na pouštění semaforů u přejezdu (kolikrát můžete vidět, jak u přejezdu stojí vlak a průvodčí vylézá ven, aby pustil semafory na přejezdu...). Místo šukafonu byla několikrát v Lančkrouně spatřena regionova, ale ta mi vždycky ujela. V sobotu po půl páté (a v jiných dnech v jiných hodinách) se jezdí z Lančkouna do Rudoltic zadarmo, protože není kde si koupit jízdenku. Taky je v Lančkrouně silnice vedoucí až do Polska. MHD v Lančkrouně nevedou. Metro taky ne.
[editovat] Části města
- Vnitřní město
(Nieder Johnsdorf) alias Dolní Třešňovec - byl ve 20. století anektován Lančkrounem. Žije tam jeden klan lančkrounských patriotů, kteří v Lančkrouně vlastní prosperující firmy a tvoří základ lančkrounské farnosti a vůbec jim nevadí, že Dolní Třešňovec není samostatná obec, a nic proti tomu nedělají. Jsou to děti a vnuci kostelníkovi s rodinami.
(Michalsdorf Vorstadt) alias Ostrovské předměstí
-
(Sichelsdorf Vorstadt) alias Žichlínské předměstí. Žichlínek je vesnice u Lančkrouna těsně u hranic s Moravou (musej tam dávat bacha na MOA), světoznámou kafilérií [4] a věčně nenapuštěnou přehradou [5].
- Rudoltické předměstí v Lančkrouně neni, a to i přes to, že jsou Rudoltice důležitější než Ostrov, Žichlínek i Lančkroun dohromady. To ukazuje i lančkrounský znak. [6]
V Lančkrouně se vypráví, že všechny okolní obce kromě Rudoltic potká do několika let osud Dolního Třešňovce, aby měl Lančkroun deset tisíc obyvatel a dostával za to zhora víc peněz. Pak se ale spojí s Rudolticemi, i když o tom teď ještě nikdo neví. Ví se ale, jak pak bude vypadat lančkrounský znak. [7]
[editovat] Slavní rodáci
- MgA. Přemysl Kokeš - nejni z Lančkrouna, ale bydlí a tvoří v Lančkrouně, je vynálezcem chutného masového pokrmu, který nazval po svém oblíbeném městě lančmít, jinak je architekt a autor několika kontroverzních lančkrounských baráků, třeba dvou bytovek přezdívaných skokanské můstky nebo domu na náměstí s rovnou střechou (časem možná uvidíte, jak se propadne pod sněhem).
- Roman Ševarle - známý český dvacetibojař
- Jan Marek Marků z Kronlandu - lékař, šlechtic, je tak slavný, že se po něm menuje i ďoura na Měsíci
- Friedrich Gustav Piffl - vídeňský arcibiskup
- Petr Wurst (Jelito) - rodák z Dolního Třešňovce, litomyšlský biskup, nechal si postavit klášter, který mu pak husiti spálili (ti dnes v Lančkrouně rači žádný kostel nemají, protože by si ho taky spálili)
- Jarda Hrdina
- Bóža Modrý
- Josif Vissarionovič Stalin a Adolf Hitler - nejsou sice rodáci, ale dodnes jsou čestní občané města
- V Lančkrouně byla kdysi porodnice, takže jich je mnohem víc, akorát se k tomu nelásí, protože bohatší Lančkrouňáci se jezdili narodit do Moravké Třebové a obyvatelé obcí kolem Lančkrouna zase do Lančkrouna.
[editovat] Poznámky
- ↑ Lančkroun je od Šumperka asi 50 km (vidíte, jaké smyšlené zprávy Nova vysílá; a navíc jim to je úplně
egaljedno) - ↑ viz článek Rudoltice[1]
- ↑ odkaz na velice neaktuální stránky gymnasia LA
- ↑ [2] O Mušli toho na netu moc neni.
- ↑ to má vypadat jako archaismus
- ↑ o něm hodlám někdy časem napsat článek, doufám, že nebudete rychlejší, protože ten můj bude lepší
 | Lančkroun na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Lančkroun“ na celým internetu. |
![[6]](http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Soubor:V%C3%BDvoj_Lan%C4%8Dkrounsk%C3%A9ho_znaku.gif){kind=link}