Liberalismus

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

Liberalismus (od italské značky kol Liberta) je politická ideologie a zároveň filosofický pohled a politický směr. Tím se liší od socialismu i konservatismu, které jsou pouze politickými ideologiemi.

NY01 082

Socha Svobody

Socha Svobody

Svobodova socha

[editovat] Hodnoty liberalismu

Jedinou, hlavní a první hodnotou liberalismu je svoboda. Svoboda nad Úpou, Ludvík Svoboda, Cyril Svoboda, socha Svobody, Svobodova socha, svoboda pro nosy, svoboda pro sériové vrahy a všechny ostatní svobody. Nic jiného liberály (liberál je zastánce liberalismu - pozn. autorův) nezajímá.

Druhou, menší a méně důležitou hodnotou, na kterou se neméně často zapomíná, je ekvivalence, rovnost. Když je král o hlavu vyšší než žebrák, musí si král nechat useknout hlavu, aby si byli všichni byli rovni.

[editovat] Stručná charakteristika

Politologové nejraději charakterizují politické ideologie tím, že je srovnávají s ostatními. Potom se v tom nedá vyznat, když všechno se od něčeho liší a shoduje a další věcí jsou podobné, protože první je podobně jako to druhé podobné nebo naopak nepodobné třetímu. Jako jeden z prvních si této vlastnosti politologů všimnul Jaroslav Hašek, když do jedné alegorické povídky napsal, jak se kdosi učil anglicky: koupil si angličtinu pro samouky. Anglicky pořád neuměl (alegorie na nepochopení všech politických ideologií, ty taky nepochopíte, když si jenom koupíte učebnici), proto se začal učit. Na začátku je výslovnost, jistá hláska se vyslovuje podobně jako arabská. Koupil si učebnici arabštiny, tam ho odkázali na holandštínu a potom zase jinam, až se nakonec naučil rusky a jeho obchod do Anglie neexpandoval. Tak nějak to chodí při studiu politických ideologií, nicméně už to tak je, knihkupecká, vydavatelská a wikipedistická lobby je stále silná a nenašel se nikdo, kdo by vydal knihu, v které by v tom udělal pořádek. Asi je to také tím, že není moc lidí, kterým by to vadilo.

  • Liberalismus se od konservatismu liší tím, že kašle na osvědčené pořádky a zkušenosti z časů minulých a kašlou na nepříznivé účinky, které se snaží zatajovat nebo je vůbec při své blbosti neodhalí. Uměl bych vysypat pár příkladů, ale každý chytřejší konservativec je zná, liberál nepochopí a kdo neví, čí je, tomu je to jedno.
  • Od socialismu se liberalismus liší tím, že kvůli kašlání na osvědčené pořádky a zkušenosti z minulosti (s tím je podobný socialismu) se snaží o antiutopickou formu státu, o tu nejhorší možnou, i když to zatajuje. Socialismus se naopak snaží o nejideálnější utopický stát, hlásí se k tomu, ale nedaří se. Skutečnost je jiná.
  • Od křesťansko-demokratické politické ideologie se liberalismus liší stejně jako od konservatismu a navíc ještě tím, že zachovává princip subsidiarity, kdežto křesťansko-demokratická politická ideologie zachovává zásadu subsidiarity. V tom je velký rozdíl.

[editovat] Historie liberalismu

Počátky liberalismu jsou v osvícenství. Rozvoj liberalismu souvisí s dvěma revolucemi, náhodou obě byly žido-zednářskými experimenty. Zkoušeli, co se stane. Potom to zjistili. Byla to Velká francouzská revoluce a Americká revoluce.

Ve Francii se snažili zrovnoprávnit všechny se všemi, jenom královi a šlechtě nesvobodně upírali právo na život a svobodu. Vytvořili něco jako listinu základních práv člověka a občana. Feministkám se to už tenkrát nelíbilo a ňáká Woodcrafstonerová sepsala vzdorolistinu základních práv člověka a občanky. To bylo z toho, že učili ženské číst a psát. V Africe by se to nestalo. V Americe ani v Anglii taky ne, angličtina totiž nemá rody a feministky by nepoznaly, že se jim křivdí. Ta listina je základním zakládajícím dokumentem liberalismu. Václav Klaus si s ním nenechal zaneřádit Ústavu České republiky, proto má tato listina ve sbírce českých zákonů označení 2/1993 Sb. (mimochodem jednička je Ústava, trojka je zákon o poslaneckých platech).

V Americe vznikly Spojené státy severoamerické. Liberálové se tam zasloužili o svobodu černochů a zrušení otroctví. Okoukali to od Britů, kteří je o pár desítek let předehnali. To je také jedna vlastnost liberalismu, jak ti nejliberálnější lierálové něco vymyslí a povolí, třeba svatby gejů, jejich umírněnější kolegové v jiných zemích se po nich opičí a povolují to samé všude možně. Neodvolávají se přitom na to, že by to bylo správné a potřeba, ale že tam to už tak funguje. Až Holanďani uzákoní povinný odstřel důchodců v 80 letech, za pár let to bude i u nás. Václav Klaus nás před tím zatím chrání a varuje nás, ale běda nám, až Klaus skončí. Liberálové se roztáhnou jak nacisti po smrti Masaryka.

[editovat] Umístění v politickém spektru

Dá se téměř jistě říct, že liberalismus je v politickém spektru umístěn nalevo. Občas se najde nějaký pravičácký liberál, ale to nikomu nevadí. Ono vlastně záleží, z které strany se na to koukáte. Jednou je to nalevo a podruhé... jinde. Někteří liberálové dokonce nevědí, čí jsou. Pokud si to hodně rychle nevyjasní, rychle skončí. To se povedlo Straně zelených. Jejich politickým protivníkům je to jedno, považují to dokonce za své vítězství, ale chudáci vyloučení z poslaneckých a obecních zastupitelských klubů. Když si pak založí vlastní nový vzdoroklub, už jsou všechny kanceláře rozebrány a na ně zbyde chodba, kudy každý, kdo jde kolem do hospody, na záchod nebo jenom tak kolem, poslouchá, co píšou a kouká, o čem se baví. Proto je lepší si ujasnit před rozebráním kanceláří, co kdo je. Jinak musí důsledně rozšířovat nočníky a deníky, rozdávat lahváče a pobízet kolemjdoucí v pokračování v cestě.


Politické ideologie

Hvězda
Absurdismus
Guevara
Ekoterorismus
Gulas TOP09
Konservatismus
NY01 082
Liberalismus
Gopuram Madras-orez
Multikultismus
Lynching-1889
Rasismus
Hotel
Socialismus
uncyclopedia