Média

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání
Merge-arrows Tento článek se tematicky překrývá s článkem Sdělovací prostředky.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Mediální žumpa

Mediální žumpa

„Noviny píšou, milostpane, že pan arcivévoda byl jako řešeto. Vystřílel do něho všechny patrony.“

- paní Müllerová

Veřejnost chce být informována o veškerém dění, veřejnost si toho žádá, veřejnost si chce vytvořit mínění. Od toho jsou zde média, jako televize, rozhlas, tisk či internetové zpravodajské servery. Veličina těchto médií se označuje jako mediální žumpa. Člověk, který vytváří zpravodajství, se nazývá novinář. V poslední době lze však sledovat žalostný úpadek tohoto oboru lidské činnosti. Podívejme se na tuto problematiku kritickou lupou.

[editovat] Televize

SpecialTelevize

Je veřejnoprávní, za kterou se platí a soukromá, kterou živí úžasné reklamy. Poslední dobou se téměř setřel jakýkoliv rozdíl mezi nimi. Všechny televize se ovšem zaštiťují službou veřejnosti. Hlavní informace přináší u všech televizí hlavní zpravodajský pořad, ať se již jmenuje jakkoliv. Podívejme se blíže z čeho sestává takové televizní zpravodajství.

Po barevné znělce a ryčné fanfáře se na obrazovce objeví on a ona, odborně zvaní moderátoři. Jejich zářivé úsměvy okamžitě prozáří a proteplí každý domov. Nejdůležitější zprávy bývají zařazeny na počátku zpravodajství. Každá televize potom považuje za nejdůležitější sdělit lidem, že starý Huňáček spadl do žumpy a obětaví hasiči měli co dělat, aby zabránili nejhorší tragedii. Dále následuje reportáž o tom, co kdo kde ukradl, nejlépe politik nebo jiná známá osobnost, a co k tomu řekl ten, či onen. Informace to bývají zajímavé (naší televizi se jako první podařilo zjistit...).

Hovna

Názvy televizních stanic se odvozují od nejčastěji vysílaných témat.

Dále následuje další důležitá reportáž z nějakého místa, kde reportér, silně zadýchán drmolí jako o život a pronáší hluboké úvahy, co všechno by se bývalo mohlo stát, kdyby...), i když se jedná o ulomené kolečko u trakaře v Horní Dolní (ale chodí tudy děti do školy, atd, atd.). Všichni tito reportéři začínají svoji reportáž slovy: "Tak...". Po odvysílání všech těchto veledůležitých reportáží je zařazena například naprosto nedůležitá zpráva, že zítra vypukne třetí světová válka, nakonec koho to zajímá, že? Jako tradiční závěr pak roztomilá zvířátka, jako např. roztomilá tygří koťátka Muclík a Puclík laškující a dovádějící v ZOO v Tramtárii.

[editovat] Tisk

Noviny

Není na tom o nic lépe, přesto že se jedná o tištěné slovo a poukaz na časovou tíseň by byl lichý a nerelevantní. Na rozdíl od televize poskytují ‎noviny možnost vykecat se a podělit se s lidmi o svoje moudra politikům a odborníkům všeho druhu. ale přece jenom se čtenář dozví aspoň něco o dění ve světě (v televizi většinou povodně a jiná pěkná neštěstí). Většinou se jedná stále o tytéž lidi (politiky a odborníky) a důvtipný čtenář rychle pochopí o čem to bude a jaké budou závěry.

Vše doplněno obrázky lepší či horší kvality, doplněny ovšem o zasvěcené komentáře. Pravda, občas se stane, že ten samý obrázek byl již u jiné reportáže úplně odjinud, zřejmě se však počítá s tím, že čtenáři jsou nepozorní a nevšimnou si toho. Moc pěkné je, jak se různí odborníci znamenitě liší ve svých názorech na zcela jasné věci (např. na to, že voda teče z kopce), čtenář je pak z toho mnohdy jelen. Nejméně třetinu obsahu novin pak tvoří reklamy na cokoliv.

„Vždyť je to ostuda, jsou toho plný noviny. U nás před léty v Budějovicích probodli na trhu v nějaké takové malé hádce jednoho obchodníka s dobytkem, nějakého Břetislava Ludvíka. Ten měl syna Bohuslava, a kam přišel prodávat prasata, nikdo od něho nic nekoupil a každý říkal: ,To je syn toho probodnutýho, to bude asi také pěknej lump: Musel skočit v Krumlově z toho mostu do Vltavy a museli ho vytáhnout, museli ho křísit, museli z něho pumpovat vodu a von jim musel skonat v náručí lékaře, když mu dal nějakou injekci.“

- Josef Švejk

[editovat] Jazyk médií

    Reportáž
Slovensky moderator00:33

Slovensky moderator

V posledním čase bída a utrpení, přitom čeština je krásný a bohatý jazyk. Stručné, jednoduché, bezduché, prázdné a jalové, tak by se to dalo shrnout. Pro průměrně vzdělaného člověka je potom přímo utrpení, když v jednom vydání narazí na několik hrubých gramatických chyb. Existují chvála bohu i výjimky, ale to spíše v týdenících a podobných tiskovinách.

[editovat] Závěr

Existují i další tištěná média jako bulvár a různé "společenské" časopisy, ale o těch je škoda času se podrobněji zmiňovat. Odkazy vydavatelů novin a majitelů televizí, že lid si takového zpravodajství žádá, jsou nesmysl. Jaké zpravodajství lidem poskytnou, takové bude a je velká škoda, že je to takové, jaké to je. Snad časem přijde zlepšení, kdo ví.

„Hledat v časopisech a zvlášť v novinách pouze vyražení, jest za našich časů již věc, abych nejmírněji podotknul zastaralá a časopisy, které pouhou jalovou zábavu svým čtenářům přinášejí, se mohou udržeti jenom v zemích méně osvícených, pohroužených ještě ve starém nepraktickém, dětinském stavu veřejného mínění, kde každý jen o svůj hrnec dbaje, nechává svět běžeti, jak běží, a pokavad jeho chalupa nehoří, na hašení nepomýšlí.
V takových zemích naplněny jsou noviny a časopisy samými zprávami o divadle, o herečkách, o zpěvácích, o koncertech, o dobročinných sbírkách a almužnách, o zábavách a hříčkách, o strašlivých mordech a neštěstích, rebusy, anekdotami a plevou. Takovým ale způsobem hanobí se časopisectví, národu jako dítěti podává se řehtačka do rukou, aby na nic důležitějšího neměl kdy mysliti; veškeré zemi hlásí se obšírně, jakou sukni která herečka měla, kolik lamp bylo rozsvíceno, jaké ale světlo v zemi svítí, na to se nedbá.“
- Karel Havlíček, 1846
uncyclopedia