Městská ponorková doprava

Z Necyklopedie

Přejít na: navigace, hledání

Ponorková doprava je konvenční druh nekolejové dopravy používané od roku 2002 Dopravním podnikem hl. města Prahy. V současné době mají městské hromadné ponorky pantografový způsob napájení, při čemž proud odebírají z trolejového vedení pomocí sběrače umístěného v spodní části vozidla. Od vznášedlové dopravy se doprava ponorková zpravidla odlišuje tím, že je převážně vedena po vodních komunikacích a během jízdy obvykle není v prostoru pro cestující přítomný průvodčí. Nicméně pravidelné ponorkové spoje jsou většinou návazné na páteřní linky meziměstské vznášedlové dopravy. Odlišnosti lze nalézt i v legislativním rámci schvalování o provozu vozidel. V některých státech je běžné, že se tyto dva druhy dopravy prolínají a některá vozidla mohou mezi nimi dokonce i přecházet.

Vecerni spicka.jpg

Odpolední špička poblíž Karlova mostu

[editovat] Historie

První ponorková linka tažená koňmi byla zřízena v roce 1922 v Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-Nevyslovitelnoje. Po roce 1945 se začali rozšiřovat parní ponorky, které ovšem byly velice hlučné, tedy pro městkou dopravu nevyhovující. První elektrickou ponorku vyrobil Jára Cimrman a vyplula dle tamější kroniky 1.1.1945 v Benátkách nad Jizerou (tehdy Benátky pod Jizerou). Tento čin se zanesl do historie lidstva jako první ponorková revoluce a od té doby připadá na tento den státní svátek. Elektrifikované ponorkové tratě se pak začali budovat hlavně v Drážďanech a Brně.

Manickaponorka.gif

Nová třída ponorek Mánička by měla být vybavena i automatizovaným čidlem pro vyhledávání delfínů kaprovitých

[editovat] Vývoj ponorkové dopravy v České republice

Ponorková doprava zaznamenala veliký rozmach v roce 2002, kdy České Budějovice nasadily vozidla třídy Bruntál z Třeskoprských strojních závodů. Krátce poté začal provozovat své pravidelné ponorkové spojení i Český Krumlov, který do dneška využívá starší ponorky třídy SSSR Nikita Chruščov odkoupené z přebytků sovětské armády. Od roku 2009 provozuje Dopravní ponorkový podnik královského města Krumlova a.s. též dvě soupravy třídy Pažout pro účely vyhlídkových plaveb po řece Vltavě. O zavedení své vlastní ponorkové dopravní sítě usiluje nově i město Liberec, které ale bohužel do dneška nedisponuje adekvátní vodní plochou, která je pro provoz nezbytně nutná.

[editovat] Vývoj ponorkové dopravy v Praze

Z důvodů nedostačující kapacity podzemního dráhového systému byla nařízením Ministerstva námořnictví zavedena první ponorková linka kopírující dnes již nefunkční trasu D, která nyní spojuje pražskou zoologickou zahradu v Tróji s restaurací U Pomníku v Davli. Původně na této lince operovaly soupravy třídy Spejbl, které však nevyhovovaly evropským standardům. Proto byly posléze obměněny za vyspělejší nízkopodlažní jednotky kategorie Hurvínek, které již byly upraveny pro přepravu cestujících se sníženou schopností pohybu a orientace a disponovali modernějším pantografem, který byl schopen přijímat jak střídavý, tak i stejnosměrný proud. Kategorie Hurvínek byla dokonce oceněna Cenou Vladimíra Špidly pro svojí ekologickou šetrnost vůči Agamě límcové obývající severní část Austrálie.

Concordia.jpg

Italská velkokapacitní poloponorka

[editovat] Právní norma a předpisy.

Od roku 2007 spadá Pražská ponorková společnost pod Dopravní podnik hlavního města Prahy vedený Martinem Bursíkem, v lednu 2012 byl však zvolen nový předseda Majk Spirit, který momentálně zastává funkci vrchního podržtašky na Magistrátu hl. města Prahy. Nejsvrchovanějším orgánem je Ministerstvo námořnictví, které vydává Vyhlášku o ponorkové a poloponorkové dopravě. Dopravní předpisy pro ponorkovou a poloponorkovou dopravu jsou shodné se Všeobecným zákonem o vznášedlovém provozu č. 362/2000 Sb. Nicméně z důvodů vysoké nehodovosti se v červenci 2009 upustilo od Pravidla pravé ruky, které bylo posléze Evropskou radou pro vývoj a rozvoj anatomických nařízeních nahrazeno normativnějším Pravidlem levé nohy, umožnující mimo jiné i pravosměrné předjíždění dvou ponorek poblíž Střeleckého ostrova.

uncyclopedia